Makroskopické změny na srdci jsou pozorovány u těžších forem nemoci, kdy může být srdce zvětšené dilatací srdečních oddílů a mění se také konzistence myokardu (38).
Histologický nález může být rozmanitý. Nejčastější je výskyt lymfocytárního infiltrátu. Vyskytuje se u myokarditid s virovou a toxickou etiologií, dále u infekce Borrelia burgdorferi, vaskulitid a dalších systémových onemocnění (16, 38). U bakteriálních myokarditid se objevuje infiltrát tvořený neutrofily. Pro eozinofilní myokarditidu, některá systémová onemocnění (např. syndrom Churg-Straussová) a parazitární etiologii myokarditidy je charakteristický eozinofilní infiltrát. Při revmatické horečce spojené s myokarditidou jsou pozorovatelné histiocytární Aschoffovy uzly (38).
V případě sarkoidózy je při kardiálním postižení pozorovatelný granulomatózní infiltrát (16, 38).
Podle starších Dallaských kritérií se histologický nález u pacientů s myokarditidou dělil na aktivní/hraniční (borderline)/a nepotvrzenou myokarditidu (3). Aktivní myokarditida je charakterizována výrazným leukocytárním infiltrátem doprovázeným nekrózami či degeneracemi kardiomyocytů a hraniční myokarditida byla definována méně vyjádřím leukocytárním infiltrátem. Dallaská kritéria mají ovšem nedostatky (42). Jedná se o variabilitu v interpretaci výsledků histopatologického vyšetření myokardu, které jsou závislé na zkušenostech hodnotícího odborníka a na nedostatku dalších doprovodných imunohistochemických, PCR a dalších vyšetření (42). Podle těchto kritérií také není možné detekovat původce zánětu a jeho přítomnost, což může být u některých pacientů důležité v otázce specifické, a to zejména imunosupresivní léčby. Z toho důvodu není využití samotných Dallaských kritérií doporučováno a je podle názorů odborníků nutné využít i dalších metod hodnocení vzorků myokardu (viz kapitola 7.9 Endomyokardiální biopsie), (42).
Autoři úvodních snímků: Kurt Deb, Behrus Djavidani, Stefan Buchner, Florian Poschenrieder, Norbert Heinicke, Stefan Feuerbach, Günter Riegger and Andreas Luchner; Ed Uthman, MD; dr n. med. Krystyna Bielnik, lek. med. Dariusz Młoczkowski, dr n. med. Tadeusz Modrzewski, lek. med. Dorota Snopkowska, prof. dr hab. med. Krzysztof W. Zieliński
———————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Zdroje:
3) T., ARETZ a et al. Myocarditis. A histopathologic definition and classification. The American Journal of Cardiovascular Pathology [online]. 1986, 1(1), 3-14 [cit. 2017-02-06].
16) KUBÁNEK M., Kapitola 8.2.: Myokarditidy. In: KAUTZNER J., MELENOVSKÝ V., et al. Srdeční selhání – aktuality pro klinickou praxi. Praha: Mladá fronta a.s., 2015. pp. 147–157. ISBN: 978-80-204-3573-6.
38) ŠTEINER, I. Kardiopatologie: pro patology i kardiology. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-672-4.
42) L., BAUGHMAN. Diagnostika myokarditidy: Dallaským kritériím odzvonilo. Circulation-CZ. 2006, 5(1), 7-9.