
Mohl byste prosím říci nějaké informace o Vašem profesním životě?
V roce 1999 jsem úspěšně dostudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích jsem strávil rok jako postgraduální student na Ústavu lékařské informatiky 2. LF UK a následně jsem byl 1,5 roku na náhradní „civilní“ vojenské službě. Poté jsem v roce 2002 nastoupil na Kliniku zobrazovacích metod 2. LF UK a FN Motol. Mimo dvouleté intermezzo, kdy jsem pracoval v nemocnici v jižním Skotsku (Dumfries, 2012 – 2014), jsem na KZM ve FN Motol dosud. Mezi hlavní profesní záliby patří dvě oblasti – CT a MR kardiovaskulárního systému a dále intervenční radiologie. Oběma se poměrně intenzivně věnuji více jak 10 let.
Jaký je v současnosti význam magnetické rezonance srdce při myokarditidě?
Magnetická rezonance není zcela nezbytná k diagnóze myokarditidy, ale její význam postupně narůstá. Za prvé může pomoci odlišit myokarditidu od jiných onemocnění srdečního svalu. Za druhé dokáže zobrazit, zda je v srdečním svalu jen zánět nebo zda zde došlo k nevratnému poškození buněk s následným hojením jizvou. Navíc, magnetická rezonance je spolehlivou metodou k hodnocení funkce srdečních komor, která je často u myokarditidy snížena.
Jaké to přináší výhody?
Největší výhodou MR vyšetření je to, že je neinvazivní a bez radiační zátěže. Tím, že určí místo, kde je největší postižení, může pomoci při invazivním odběru tkáně (biopsii), pokud je toto vyšetření nezbytné. Dále rozsah postižení na MR pomáhá stanovit prognózu, tedy jaký bude další vývoj onemocnění. Při opakovaném provedení magnetické rezonance můžeme tento vývoj sledovat.
Novinkou v magnetické rezonanci srdce je tzv. T2 mapping. Mohl byste prosím o něm něco říci?
T2 a také T1 mapping nejsou zcela novou metodou, ale jejich význam a využití při zobrazení srdce narůstá. Mapování vychází ze základních parametrů MR zobrazení a umožňuje kvalitativní hodnocení stanovením hodnot T1 a T2 relaxačních časů v dané tkáni. Tyto parametry se liší u zdravého a nemocného myokardu. V posledních letech narůstá počet vědeckých prací využívajících toto mapování pro hodnocení myokarditidy. T2 mapování je výhodné především tam, kde je edém difúzní (povšechně stejnoměrně v celém srdečním svalu) a je obtížně zjistitelný čistě vizuálně.
Existují i další novinky v diagnostice a sledování myokarditidy z pohledu zobrazovacích metod?
Nově využívanou a zkoumanou metodou je T1 mapování, které jak se zdá, umožňuje přesnější stanovení fibrozních změn, včetně těch povšechných, které se obtížně hodnotí pomocí tradičního zobrazení známé jako pozdní nasycení.
Jaký je Váš názor na stránky www.myokarditida.cz? Doporučil byste je? Případně pro koho by dle Vašeho názoru mohly být přínosné?
Pacientské stránky věnující se různým onemocněním jsou poměrně obvyklé v zahraniční a jsou tedy dostupné v cizím jazyce (nejvíce v angličtině). Webové stránky www.myokarditida.cz jsou zcela v českém jazyce, a proto mohou být důležitým zdrojem informací pro české pacienty a jejich příbuzné. Vzhledem k rozsahu a hloubce informací však mohou být zajímavé nejen pro laiky, ale i pro zdravotníky, kteří se přímo tímto onemocněním nezabývají.