Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokardu) fokálního nebo difúzního charakteru, které je vyvoláno nejčastěji virovým původcem. Jedná se o onemocnění s rozmanitou manifestací a průběhem, od asymptomatických případů až po případy s rozvojem dilatační kardiomyopatie a kardiogenního šoku či manifestující náhlým úmrtím. Jednotná definice myokarditidy vzhledem k různým hodnotícím kritériím neexistuje. To samé platí i u ZKMP.
Podle definice WHO z roku 1995 je ZKMP definována jako myokarditida související s kardiální dysfunkcí (1), přičemž myokarditidou je myšleno zánětlivé onemocnění myokardu diagnostikované etablovanými histologickými, imunologickými a imunohistochemickými metodami.
Roku 2008 byla ZKMP v klasifikaci kardiomyopatií Evropské kardiologické společnosti zařazena mezi dilatační kardiomyopatie a je definována přítomností chronických zánětlivých buněk v myokardu ve spojení s dilatací levé komory a snížením její ejekční frakce. Dilatační kardiomyopatie je podle stejné klasifikace definována přítomností dilatace a systolické dysfunkce levé komory, které nelze vysvětlit tíží arteriální hypertenze, chlopenní vady či nemoci koronárních arterií (2).
Z histologického pohledu je podle Dallaských kritérií diagnóza myokarditidy potvrzena přítomností zánětlivého infiltrátu myokardu s degenerací nebo nekrózou kardiomyocytů neischemického charakteru (3). Tato kritéria nejsou ovšem v současné době vždy zcela dostačující, např. v tom, že nemusí zcela odpovídat klinickému obrazu u jednotlivých pacientů (4). Dle imunohistochemické analýzy, která je v dnešní době upřednostňována, je myokarditida diagnostikována přítomností ≥ 14 leukocytů na mm² biopticky odebraného vzorku myokardu, zahrnující až 4 monocyty nebo makrofágy na mm² a ≥ 7 CD3+ T-lymfocytů na mm² (5).
Autor úvodního snímku: Wapcaplet, Yaddah, Wnauta
————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Zdroje:
1) RICHARDSON P., MCKENNA W., BRISTOW M., MAISCH B., MAUTNER B., O´CONNELL J., OLSEN E., THIENE G., GOODWIN J., GYARFAS I., MARTIN I., NORDER P. Report of the 1995 World Health Organization/International Society and Federation of Cardiology Task Force on the Definition and Classification of Cardiomyopathies. Circulation, 93(5), 841–842.
2) ELLIOTT P., ANDERSSON B., ARBUSTINI E., BILINSKA Z., CECCHI F., CHARRON P., DUBOURG O., KÜHL U., MAICH B., MCKENNA W.J., MOSERRAT L., PANKUWEIT S., RAPEZZI C., SEFEROVIC P., TAVAZZI L., KEREN A. Classification of the cardiomyopathies: a position statement from the European society of cardiology working group on myocardial and pericardial diseases. European Heart Journal [online]. 2008, -(29), 270–276 [cit. 2016-08-10].
3) T., ARETZ et al. Myocarditis. A histopathologic definition and classification. The American Journal of Cardiovascular Pathology [online]. 1986, 1(1), 3-14 [cit. 2017-02-06].
4) AL-AQEEDI R.F., Chapter 2: Clinical Presentation. In: WILSON J. Clinical Handbook of Myocarditis. New Jersey: Foster Academics, 2015. pp. 33–69. ISBN: 978-1-63242-083-1.
5) MAISCH B., BÜLTMAN B., FACTOR S., GRÖNE H.-J. et al. World Heart Federation Consensus Conferences Definition of Inflammatory Cardiomyopathy (Myocarditis): Report from two Expert Committees on Histology and Viral Cardiomyopathy. Herz [online]. 2000, 25 (3), 200-209 [cit. 2016-08-26].
