Slovo autora/About
Upozornění/Warning
Příběhy/Stories
Diagnostika
Diagnostika myokarditidy patří k nejsložitějším. Zatím neexistuje specifické vyšetření, které by ji diagnostikovalo. K diagnostikování se využívá množství různých vyšetření – EKG, ECHO, magnetická rezonance, RTG, laboratorní vyšetření (troponinu, myoglobinu aj.) atd. Diagnostika původce je u této nemoci velmi obtížná. Využívá se kultivace a virové serologie, případně PCR. Mnohdy se původce nepodaří vypátrat, vyšetření mohou vyjít i falešně negativní. Více informací naleznete na tomto odkazu.
Život s myokarditidou
Zásadní je při léčbě a rekonvalescenci přísný klidový režim a výrazné omezení fyzické a sportovní aktivity. Doba tohoto omezení a činnosti, které může pacient vykonávat, závisí na funkci jeho srdce. Minimální doba, po kterou musí pacient tento režim dodržovat, je 6 měsíců, a to i u pacientů, kteří nemají žádné funkční změny srdce. Mnohdy je při rekonvalescenci nutná multioborová spolupráce, hlavně kardiologie a imunologie. Jedná se často o závažné onemocnění, v některých případech život ohrožující, bohužel někdy i smrtelné, proto jej není dobré podcenit. Více informací naleznete na tomto odkazu.
Čeho se vyvarovat
Aktuality
V této kategorii naleznete nejnovější výzkumy z oblasti myokarditidy, které se týkají jejího průběhu, diagnostiky či léčby. Novinkou v oblasti diagnostiky myokarditidy je u magnetické rezonance tzv. T2 mapping – více informací naleznete již brzy na tomto odkazu. V léčbě myokarditidy je velmi diskutovanou možností léčby, především u pacientů s chronickou myokarditidou/zánětlivou kardiomyopatií, interferon beta a zkoumají se i další metody. Více informací najdete na tomto odkazu.
Slovo lékařů
Kategorie Slovo lékařů je složená z rozhovorů a příspěvků lékařů a odborníků z různých oborů medicíny, kteří se diagnostikou, léčbou a výzkumem této nemoci zabývají. Více informací naleznete na tomto odkazu.
Příčiny
Myokarditida (zánět srdečního svalu) může mít množství příčin – viry, bakterie, kvasinky, toxiny, jiná (nejčastěji autoimunní) onemocnění atd. Většinou se jedná o původce, kteří nejčastěji způsobující nemoci trávicího a/nebo dýchacího ústrojí. Častokrát myokarditidě předchází nějaké podobné onemocnění, ale není to pravidlem. Mezi nejčastější původce této nemoci patří viry – především tzv. enteroviry, adenoviry, parvovirus B19, lidský herpes virus 6 (HHV-6), cytomegalovirus (CMV), virus chřipky, virus Epsteina-Baarové (EBV) a mnohé další.
V některých případech může být myokarditida vyvolána bakterií. V České republice je to nejčastěji Borrelia burgdorferi, bakterie způsobující lymskou boreliózu. Pokud je myokarditida u pacienta způsobena touto bakterií, nazývá se jako lymská myokarditida či karditida. Parazité, prvoci a kvasinky jsou příčinami myokarditidy především v rozvojových zemích. Mezi časté původce myokarditidy patří i některé toxiny, hlavně alkohol a kokain. Více informací naleznete na tomto odkazu.
Skupiny původců
Příznaky
Příznaky jsou u každého pacienta s myokarditidou individuální a různé. Většině prvních příznaků předchází dřívější infekční onemocnění, nejčastěji dýchacího nebo trávicího ústrojí. Příznaky, které pacient pozoruje, jsou chřipce podobné. Mohou mít až nezvykle rychlý nástup. Třetina lidí si stěžuje na bolesti na hrudi, konkrétně za hrudní kostí a v jejím okolí. Bolest je ostrá, píchavá, bodavá a mačkavá. Příznaky nemoci, včetně bolesti na hrudi, mohou – ale nemusí připomínat infarkt myokardu. Více informací naleznete na tomto odkazu.