Myokarditida je spojována se značným množstvím autoimunních systémových onemocnění (viz kapitola 3). Některá z nich byla zmíněna již v kapitole o hypersenzitivní eozinofilní myokarditidě (Churg-Straussová syndrom a HES). Vzhledem k jejich velkému množství jsou zde zmíněny pouze SLE, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, celiakie a revmatická horečka.

Systémový lupus erythematodes (SLE) je multiorgánové systémové onemocnění postihující kůži, plíce, kardiovaskulární a další systémy. Kardiální manifestace se vyskytuje u 50 % pacientů a myokarditida konkrétně u cca 10 % (75, 76). Manifestace a příznaky jsou podobné jako u ostatních typů myokarditidy. Mohou být pozorovány známky srdečního selhání. Obdobně zdroje popisují i nespecifické repolarizační změny na EKG společně se sinusovou tachykardií a výskytem segmentální či globální hypokinezy LK, dilatací komor, perikardiálním výpotkem a sníženou EF (75, 77). Dle zdrojů CMRI prokazuje kromě výše uvedených změn i myokardiální fibrózu. Názor na přínos EMB není jednotný (75). Většinou je SLE myokarditida léčena standardní léčbou srdečního selhání a imunosupresivní terapií zahrnující kortikosteroidy (76, 77). V čínské studii 25 pacientů byla nemocniční úmrtnost 4 % (77).

Zánětlivá střevní onemocnění (ulcerózní kolitida a Crohnova choroba) jsou komplikována myokarditidou vzácně. Ulcerózní kolitida a Crohnova choroba bývá některými zdroji dávána do souvislosti s GCM (kapitola 6.6). V jejich etiologii může hrát důležitou roli i mesalamin (78) či nedostatek selenu (79). Manifestace, diagnostické postupy a nálezy jsou podobné jako u jiných typů myokarditidy. Prezentovat se mohou až obrazem kardiogenního šoku (78). Není známá žádná specifická terapie. U pacientů byla podávána léčba srdečního selhání, případně ke zlepšení příznaků došlo po vysazení mesalaminu (78; 80).

Celiakie je chronické zánětlivé onemocnění tenkého střeva. Její nemalé zastoupení bylo zaznamenáno jak u myokarditidy (4,4 %), (81), tak u IDKMP (5,7 %), (82). Patogeneze myokarditidy je u pacientů s celiakií nejasná. Je popisováno zapojení autoimunních mechanismů, což potvrzují i výsledky italské studie (81), kde byl u všech pacientů s celiakií a myokarditidou pozitivní nález srdečních autoprotilátek. Uvažuje se i o úloze dalších protilátek, které jsou u pacientů s celiakií produkovány a úlohu by mohla mít i změna permeability střeva, a tedy ovlivnění hladiny látek, které se zapojují do metabolismu kardiomyocytů (83; 81). Manifestace je variabilní. V některých byla zaznamenána i smrt pacienta (84). V italské studii (81) se pět pacientů prezentovalo srdečním selháním, které bylo rezistentní na standardní farmakoterapii, a čtyři komorovými arytmiemi bez synkop. U všech pacientů byla nasazena bezlepková dieta a u pacientů se srdečním selháním i imunosupresivní terapie, poněvadž všichni pacienti měli negativní průkaz infekčního agens v EMB. U pacientů poté došlo ke zlepšení srdeční funkce a celkového stavu.

Revmatická horečka je onemocnění postihující různé orgány (klouby, srdce, CNS), vznikající na autoimunním podkladu po neléčené streptokokové infekci (76; 88). Její výskyt je častý především v rozvojových zemích, kde je její výskyt až 100 případů na 100 000 obyvatel ročně (88). Srdeční postižení se vyskytuje až u 50 % případů (76;88), v čemž je zahrnuto postižení chlopní, koronárních arterií a karditida, kdy jsou v různé míře postiženy perikard, myokard (přítomnost Aschoffových uzlíků, 38) a endokard, a která je zároveň nejzávažnější komplikací revmatické horečky (88). Prevalence revmatického postižení srdce (Rheumatic heart disease) byla v roce 2015 téměř 35 milionů případů (89). Patogeneze podle zdrojů nejspíše spočívá ve tvorbě autoprotilátek proti myozinu a složkám sarkolemy (88). Existence revmatické myokarditidy byla již zpochybněna (90) kvůli absenci výraznější elevace troponinu a změny ECHO parametrů, ale nebyla zcela zamítnuta. Diagnostika revmatické myokarditidy je tedy velmi obtížná. Pacienti s revmatickou karditidou se mohou manifestovat i srdečním selháním či arytmiemi (88). V terapii se užívá léčba kortikoidy, salicyláty, PNC, případně léčba srdečního selhání (88). Problematika revmatické horečky a karditidy je mnohem obsáhlejší. V tomto odstavci jsou shrnuty pouze některé poznatky.

Autor úvodního snímku: Lennart81

———————————————————————————————————————————————————————————————————————————

Zdroje:

75) MASON J. C. Chapter 84: Rheumatic Diseases and the Cardiovascular System. In.: D.P., ZIPES, MANN D.L., LIBBY P., BONOW R.O. a BRAUNWALD E. (eds.). Braunwald´s Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular medicine. Tenth edition. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2015. pp. 1843–1862. ISBN 978-1-4557-5133-4.

76) Srdce a systémová onemocnění. ECardio.cz [online]. -: -, – [cit. 2017-02-05].

77) ZHANG a et al. Lupus Myocarditis: A Case–Control Study from China. Chin Med J (Engl) [online]. 2015, 128(19), 2588-2594 [cit. 2017-02-05].

78) Recurrent lymphocytic myocarditis in a young male with ulcerative colitis. Varnavas, Varnavas C et al. “Recurrent Lymphocytic Myocarditis in a Young Male with Ulcerative Colitis.” European Journal of Medical Research 19.1 (2014): 11. PMC. Web. 5 Feb. 2017. [online]. 2014, 19(1), – [cit. 2017-02-05].

79) H., KATSANOS a et al. The heart in inflammatory bowel disease. ANNALS OF GASTROENTEROLOGY. 2002, 15(2), 124-133.

80) ROCZEK a et al. Myopericarditis in a patient with ulcerative colitis treated with mesalamine—Case report and review of the literature. Journal of Cardiology Cases [online]. 2014, 10(-), 104-107 [cit. 2017-02-05].

81) FRUSTACI a et al. Celiac Disease Associated With Autoimmune Myocarditis. Circulation [online]. 2002, 105(22), 2611-2618 [cit. 2017-02-05].

82) ZAHMATKESHAN a et al. Prevalence of coeliac disease in idiopathic dilated cardiomyopathy. Iran J Pediatr [online]. 2014, 24(5), 587-592 [cit. 2017-02-05].

83) ROMAGNOLI a et al. Association between celiac disease and idiopathic dilated cardiomyopathy: a case report. Internal and Emergency Medicine [online]. 2011, 6(2), 125-128 [cit. 2017-02-05].

84) BOSKOVIC a et al. Cardiomyopathy Associated with Celiac Disease in Childhood. Case Rep Gastrointest Med [online]. 2012, 2012(-), – [cit. 2017-02-05].

88) HROBOŇOVÁ V. Kapitola 58: Revmatická horečka In V., CHALOUPECKÝ a et al. Dětská kardiologie. Praha: Galén, 2006. pp. 335-339 ISBN 80-7262-406-5.

89) GLOBAL BURDEN OF DISEASE STUDY 2015. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 310 diseases and injuries, 1990-2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015. 2016, 388(-), 1546-1602, konkrétně 1563.

90) KAMBLOCK a et al. Does rheumatic myocarditis really exists? Systematic study with echocardiography and cardiac troponin I blood levels. European Heart Journal. 2003, 24(-), 855-862.