Chagasova nemoc je parazitární onemocnění vzniklé po nákaze parazitem Trypanosoma cruzi. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti Střední a Jižní Ameriky (26). Podle WHO je celosvětově infikováno 8 milionů lidí, přičemž umírá ročně 10 000 infikovaných (91). Diagnóza je potvrzena serologickým průkazem parazita (92)
Parazit je přenášen bodavým hmyzem z čeledi Reduviidae (26). Následně infikuje především svalové buňky (myokardu, hladkého i kosterního svalstva) a gangliové buňky (92), které svou aktivitou poškozuje.
Aktivní fáze onemocnění přichází 1-2 týdny po vystavení přenašeči. Její průběh je většinou asymptomatický nebo mírný, projevující se horečkou, Romanovým syndromem (jednostranný otok v oblasti očnice v místě přisátí přenašeče) a lymfadenopatií (93). Až u 90 % pacientů příznaky spontánně vymizí (92, 93). Úmrtnost je v tomto stádiu nemoci 5-10 % a to v důsledku myokarditidy nebo meningoencefalitidy (26, 94). U 30-40 % infikovaných nemoc přejde do chronického stadia, což může být i desítky let od kontaktu s přenašečem (26, 92). U zbylých pacientů přechází nemoc do latentní fáze s normálním kardiologickým nálezem (92).
V chronické fázi je nejčastější postižení kardiovaskulárního systému, ale může být postižen i GIT nebo urogenitální systém (94). Při chronickém kardiovaskulárním postižení dochází k rozvoji tzv. Chagasovy kardiomyopatie. Jsou popsány rozsáhlé změny ve struktuře a funkci srdce – myokardiální fibróza, přímé poškození převodního systému, dilatace komor, tvorba trombů a tvorba aneurysmat hrotu LK (26, 92, 94). Klinický obraz pacientů je tedy velmi rozmanitý. Kromě již popsaných změn jsou dále na EKG nalézány komorové arytmie, AV blokáda I. stupně, nesetrvalé komorové tachykardie, změny ST a PQ úseků atd. (92, 93, 94). Častý je rozvoj bilaterálního srdečního selhání s převahou symptomů pravostranného srdečního selhání a výjimkou není ani náhlá srdeční smrt (92). Léčba sestává především z antiparazitární léčby a léčby srdečního selhání (ACE-I, beta blokátory, diuretika, amiodaron, ICD atd.) a tromboembolismu, (92; 93). Prognóza je variabilní a vychází z míry kardiálního postižení, které je také hlavní příčinou mortality u infikovaných pacientů (93, 95).
Autor úvodního snímku: Veřejná doména
———————————————————————————————————————————————————————————————————————————-
Zdroje:
26) COOPER L. T., JR., KNOWLTON K. U. Chapter 67: Myocarditis. In.: D.P., ZIPES, MANN D.L., LIBBY P., BONOW R.O. a BRAUNWALD E. (eds.). Braunwald´s Heart Disease: A Textbook of Cardiovascular medic Tenth edition. Philadelphia: Elsevier Saunders, 2015. pp. 1589–1602. ISBN 978-1-4557-5133-4.
91) What is Chagas disease? WHO [online]. -: -, 2016 [cit. 2017-02-09].
92) JR., RASSI a et al. Chagas disease. Lancet. 2010, 375(-), 1388-1402.
93) H., MALIK a et al. The Epidemiology, Clinical Manifestations, and Management of Chagas Heart Disease. Clin. Cardiol. 2015, 38(9), 565-569.
94) BYSTRIANSKY. Kardiovaskulárne postihnutie pri Chagasovej chorobe. Očkování a cestovní medicína. 2015, 6(-), 35-38.
95) -X., LESCURE a et al. Chagas disease: changes in knowledge and management. Lancet Infect Dis. 2010, 10(-), 556-570.
