Echokardiografie je společně s EKG jedním ze základních kardiologických vyšetření. Využívá se při ní vlastností ultrazvuku – zvuku s velmi vysokou frekvencí (nad 20 000 Hz), který lidské ucho není schopno vnímat. Při echokardiografickém vyšetření dochází k tomu, že se ultrazvuk, vysílaný sondou, kterou lékař při kardiologickém vyšetření při podezření na myokarditidu přikládá k hrudníku, odráží od jednotlivých srdečních struktur a tento odraz je poté zpět převeden do sondy a následně počítačem do podoby obrázku. Díky tomu může lékař posuzovat a měřit velikost a tloušťky jednotlivých částí srdce a jejich funkci. Na základě tzv. dopplerovského efektu může při dopplerovské echokardiografii měřit i rychlosti proudění krve v různých oblastech srdce.
Obrázek 12: Echokardiografie (autoři: Patrick J. Lynch a C. Carl Jaffe); Right/Left Ventricle (RV/LV)– Pravá/Levá komora; Right/Left Atrium (RA/LA) – Pravá/Levá síň; Pappilary muscle – papilární svaly, na kterých jsou ukotveny srdeční chlopně; Mitral valve – Dvojcípá chlopeň; Tricuspid valve – Trojcípá chlopeň; Septum – přepážka mezi jednotlivými částmi srdce; Anterior wall – Přední stěna; Inferior wall – Dolní stěna; Aortic valve – Aortální chlopeň; Apex – Srdeční hrot; Aortic arch – Aortální oblouk
Obrázek 13: Dopplerovská echokardiografie (autor: J. Heuser)
Obdobně jako u EKG, ani u echokardiografie neexistuje jednoznačný nález, který by myokarditidu diagnostikoval. ECHO poskytuje především informaci o změnách struktury a funkci jednotlivých srdečních oblastí. Ukazuje poruchy systolické a diastolické funkce komor (při stahu a plnění). Slouží také k vyloučení možných dalších příčin potíží pacienta (např. chlopenních vad).
Mezi časté echokardiografické nálezy v průběhu myokarditidy patří změny funkce a struktury především levé komory – dilatace („roztažení“) srdečních komor, porucha stažlivosti (kontraktility), případně i změna tloušťky stěny srdce. Častou komplikací, která se na echokardiografickém vyšetření zobrazí, je i perikardiální výpotek (viz obrázek 13), někdy se mohou objevit i tromby (sraženiny). Nález může být ale i normální.
Při komplikovanějších myokarditidách se objevují známky srdečního selhání, které souvisí se zhoršením srdeční funkce a vedle levé komory mohou být změny pozorovatelné i u pravé komory.
Na echokardiografii se kromě výše zmíněného zkoumá systolická („vyprazdňovací“) „výkonnost“ levé komory – ejekční frakce levé komory, což je poměr mezi objemem krve vypuzené levou komorou v době systoly a celkového objemu krve při maximálním naplnění levé komory v době diastoly („plnění“). Zjednodušeně – poměr mezi krví „naplněnou“ a „vypuzenou.“ Tento poměr vyjádřený v procentech udává, kolik krve ze srdečních komor srdce vypudí do těla v době systoly. Obvykle se tato hodnota pohybuje v rozmezí 55 – 70%.
Obrázek 14: Perikardiální výpotek (autor: Kalumet); PE – Perikardiální výpotek (z anglického názvu Pericardial effusion); LA – Levá síň; LV – Levá komora; RV – Pravá komora
Autoři úvodních snímků: Kalumet; Espinola-Zavaleta N, Soto ME, Castellanos LM, Játiva-Chávez S, Keirns C.
