Léčba myokarditidy je v současnosti především podpůrná a symptomatická. Důvodem jsou omezené znalosti o této nemoci, jejím průběhu, diagnostice a velké množství původců, kteří mohou myokarditidu způsobit.
Celosvětově se ovšem výzkumná pracoviště snaží najít kauzální léčbu (léčbu původce). Některé postupy již v klinické praxi existují, ale stále se zkoumají. Tato snaha je spojena i s faktem, že je myokarditida v současnosti považována za nejčastější příčinu vzniku dilatační (zánětlivé) kardiomyopatie, u kterých počet nových případů každoročně roste.
Léčba sestává především z léčby případného srdečního selhání a imunologické léčby…
Myokarditida má u některých pacientů dramatický průběh a mohou se objevit i známky srdečního selhání a arytmií, které pacienta ohrožují na životě. Při srdečním selhání dochází ke zhoršení funkce srdce. Změny ve funkci srdce jsou doprovázeny mj. zvýšením krevního tlaku, zadržováním tekutin v těle atd. Lékaři se tuto situaci pokouší ovlivnit podáním standardní léčby srdečního selhání…
U myokarditidy je pacient léčen antibiotiky v případě, že je původcem bakteriální infekce. V České republice se jedná nejčastěji o bakterii Borrelia burgdorferi. Je přenášena klíšťaty a způsobuje lymeskou boreliózu. Podávají se cefalosporiny 3. generace (ceftriaxon a další), tetracykliny (doxycyklin), peniciliny (amoxicilin) či erytromycin.
Antivirotika měla mít podle odhadů odborníků v léčbě virových myokarditid významnou roli, ale výzkumy tento odhad nepotvrdily. Došly k závěru, že úloha antivirotik v léčbě virové myokarditidy je velmi omezená a že nemají tak výrazný účinek, jak se předpokládalo…
Tato část léčby myokarditidy se již v klinické praxi užívá, ale je stále předmětem výzkumů a klinických studií. Princip účinku látek, které ovlivňují činnost imunitního systému, není v případě myokarditidy někdy zcela vyjasněn a studie a výzkumy se v míře účinku těchto látek při léčbě rozchází. Důležitá je i skutečnost, že u každého člověka má léčba (nejen ta ovlivňující imunitní systém) různý účinek.
Velká část výzkumů se shoduje, že v akutní fázi myokarditidy není vhodné užívání nesteroidních protizánětlivých látek – indometacinu, salicylátů a ibuprofenu.
Mezi zkoumané látky imunologické léčby patří imunoglobuliny, u myokarditid bez přítomnosti infekčního původce imunosupresiva a kortikosteroidy a další…
Stav pacienta, především u fulminantní a velkobuněčné myokarditidy, může být někdy velmi vážný a léčba léky sama o sobě v některých situacích není dostatečná. V těchto situacích lékaři přistupují k použití mechanické podpory orgánů nemocného, která má za účel zlepšit stav pacienta nebo poskytnout čas v další léčbě.
Tento druh léčby zahrnuje několik různých možností. Může se jednat o umělou plicní ventilaci a oxygenaci, kdy jsou úloha plic a rozvod kyslíku a dalších plynů po těle částečně nebo zcela podpořeny mechanicky…