Telbivudin je antivirotikum používané především v léčbě hepatitidy B (žloutenky), kdy jsou jaterní buňky napadeny virem hepatitidy B. Toto onemocnění může vést až k cirhóze jater a jejich selhání. Na těchto stránkách ho zmiňuji z toho důvodu, že byl pozorován příznivý účinek Telbivudinu i u pacientů se zánětlivou kardiomyopatií způsobenou virem parvovirus B19. Ten je s touto kardiomyopatií, a také s myokarditidou, mnohdy spojován.
Parvovirus B19 patří mezi často se vyskytující viry. Nákaza tímto patogenem probíhá tak, že po prvním kontaktu s člověkem, resp. infekcí, onen virus většinou „tiše přežívá“ v buňkách lidského těla a většinou po proběhlé infekci nezpůsobuje další škody. V nemalém procentu případů může ovšem virus již napoprvé způsobit závažné komplikace. Někdy se tak děje až s odstupem času od prvotní infekce, třeba když je organismus oslabený jiným onemocněním. V případě parvoviru B19 se jedná o vyrážková onemocnění, anémii (chudokrevnost) anebo myokarditidu a zánětlivou kardiomyopatii. Zvláštností je, že parvovirus B19 způsobuje poškození srdečního svalu při myokarditidě nepřímo, protože nenapadá samotné buňky srdeční svaloviny, ale buňky stěny cév, které srdeční sval vyživují.
Účinek léku Telbivudin je takový, že zamezuje replikaci („zmnožení“) DNA parvoviru B19, respektive viru hepatitidy B, a tím znesnadňuje jejich další šíření v organismu. Kromě toho byly u Telvibudinu popsány pozitivní účinky na činnost imunitního systému a také protizánětlivý efekt.
Nyní zpět k myokarditidě. Německá studie zkoumala účinek tohoto léku jak v laboratorních podmínkách, tak u malé skupiny pacientů s myokarditidou způsobenou parvovirem B19. Bylo zjištěno, že Telbivudin má ochranný účinek na buňky cévní stěny. U této skupinky pacientů navíc došlo ke zlepšení symptomů, snížení virové aktivity a zlepšení laboratorních ukazatelů zánětu v srdečním svalu. Zatím byla léčba myokarditidy Telbivudinem zkoumána pouze v této jediné malé studii, proto je k jejímu případnému zařazení do léčby myokarditidy nutné provedení dalších a větších studií.
Mezi možné nežádoucí účinky léku patří bolest hlavy, nevolnost, bolesti břicha, zažívací problémy, kašel, bolesti svalů, vyrážka a zvýšení hladiny některých enzymů v krvi. Nemůže být užíván současně s interferonem alfa a je nutné v průběhu léčby sledovat hladiny krevních enzymů a např. také vliv léku na metabolismus, svalstvo a ledviny.
Autor úvodního snímku: Graham Beards