Určení epidemiologie myokarditidy a ZKMP je v důsledku mnoha faktorů obtížné. Je tomu především kvůli obtížné diagnostice, postrádající zatím test, který by měl dostatečnou specificitu a senzitivitu k jednoznačnému rozpoznání myokarditidy a také kvůli rozmanitému průběhu a manifestaci onemocnění, kvůli čemuž nemusí být lehčí formy myokarditidy vůbec rozpoznány.

Epidemiologické studie se tedy potýkají s četnými limitacemi. Za jistý průkaz myokarditidy či ZKMP je považován výsledek EMB. Hodnocení vzorků z EMB ovšem bylo u některých studií provedeno jen na základě Dallaských kritérií, která nejsou k diagnostice myokarditidy podle některých zdrojů zcela dostačující (42, 140). Za hlavní limitaci je označována zejména nízká senzitivita testu a poměrně vysoká náročnost na zkušenost odborníka interpretujícího výsledky.

Podle finské epidemiologické studie ze 70. až 80. let minulého století byla incidence myokarditidy 0,17 případů na 1000 obyvatel za rok (6). U švédské studie z Malmö byl její výskyt u post mortem EMB 1,06 % (7).

Ve studii Myocarditis Treatment Trial byla myokarditida diagnostikována podle histopatologických kritérií u 10 % provedených biopsií (11). Obsahovala také informace o mortalitě pacientů s myokarditidou a nutnosti srdeční transplantace. Ze 111 pacientů zemřelo 34 pacientů a 10 podstoupilo srdeční tranplantaci. Ve čtvrtém roce studie byla mortalita více než 50 %. Další zdroje hovoří o vysoké mortalitě a nutnosti srdeční transplantace především u pediatrických pacientů, kde se průměrná hodnota těchto údajů uvádí kolem 30 % (12), přičemž s ubývajícím věkem stoupá, kdy u novorozenců dosahuje až 75 % úmrtnosti (13). V současnosti je výskyt myokarditidy v Evropě zhruba 131 případů na milion ročně (8).

Podle údajů z Global Burden of Disease bylo celosvětově dokumentováno roku 2015 přes 2,5 milionu případů myokarditid a kardiomyopatií, z toho 156 tisíc případů tvořila akutní myokarditida. V obou skupinách byl navíc oproti roku 2005 zaznamenán více než 20 % nárůst případů (89).

Jako příčina náhlého srdečního úmrtí, především u mladých jedinců, bývá myokarditida označena na základě rozboru biopticky odebraného vzorku myokardu v 9–20 % (14, 15), ale některé studie našly biopticky známky myokarditidy až ve 42 % případů (9).

Velmi významný je podíl myokarditidy na rozvoji DKMP. Nejčastější hodnoty se i zde pohybují kolem 20 %. Americká studie, která se zabývala identifikací příčiny DKMP u dětí, potvrdila nález myokarditidy ve 46 % případů (10).

Zastoupení myokarditidy v rozvoji srdečního selhání kolísá mezi 0,5 a 4 % (30).

Výsledky těchto i dalších studií tedy činí myokarditidu nejčastější příčinou DKMP, a tím pádem se jedná o ZKMP (99).

Autor úvodního snímku: vlastní zdroj

————————————————————————————————————————————————————————————————————————————

Zdroje:

6) KARJALAINEN, J. a J. HEIKKILÄ. Incidence of three presentations of acute myocarditis in young men in military service: A 20-year experience. European Heart Journal. 1999, -(20), 1120-1125.

7) GRAVANIS, M.B. a N.H. STERNBY. Incidence of myocarditis. A 10-year autopsy study from Malmö, Sweden. Arch Pathol Lab Med [online]. 1991, 115(4), 390-392 [cit. 2016-09-02].

9) BASSO, C. a F. CALABRESE. Postmortem diagnosis in sudden cardiac death victims: macroscopic, microscopic and molecular findings. Cardiovascular Research [online]. 2001, -(50), 290-300 [cit. 2016-09-02].

10) TOWBIN, J. A., A. P. LOWE a et al. Incidence, Causes, and Outcomes of Dilated Cardiomyopathy in Children. JAMA. 2006, -(296), 1867-1876.

11) O´CONNELL, J. B., A. HERSKOWITZ a et al. A Clinical Trial of Immunosuppressive Therapy for Myocarditis. New England Journal of Medicine. 1995, -(333), 269-275.

12) CANTER, CH. E., M. W. CUNNINGHAMB a L. T. COOPER. Recent clinical and translational research on pediatric myocarditis. Prog Pediatr Cardiol. 2011, 32(1), 15–18.

13) UHL, T. L. Viral Myocarditis in Children. PediatricCare. 2008, 28(1), 42–63. (podle Friedman RA. Myocarditis. In: Garson A, Bricher JT, McNamara DG, eds. The Science and Practice of Pediatric Cardiology. Philadelphia, PA: Lea & Febiger; 1990: 1577-1589. + Park MK, Troxler RG. Pediatric Cardiology for Practitioners. 4th ed. St Louis, MO: Mosby; 2002:289-290.)

14) FABRE, A. a M. N. SHEPPARD. Sudden adult death syndrome and other non-ischaemic causes of sudden cardiac death. Heart. 2006, -(92), 316-320.

15) FAQ on Sudden Death and Myocarditis. Myocarditis Foundation [online]. -: -, 2012 [cit. 2016-10-18]. (Podle Feldman AM, McNamara D. Myocarditis. The New England journal of medicine 2000;343:1388-98.)

30) COOPER JR., L.T., A. KEREN a et al. The Global Burden of Myocarditis: Part 1: A Systematic Literature Review for the Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors 2010 Study. Global Heart. 2014, 9(1), 121-129.

42) L., BAUGHMAN. Diagnostika myokarditidy: Dallaským kritériím odzvonilo. Circulation-CZ. 2006, 5(1), 7-9.

89) GLOBAL BURDEN OF DISEASE STUDY 2015. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 310 diseases and injuries, 1990-2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015. 2016, 388(-), 1546-1602, konkrétně 1563.

99) KUCHYNKA, P. a et al. Myokarditida a zánětlivá kardiomyopatie. Kapitoly z kardiologie. 2013, 3(-), 87-91.

140) PALEČEK, T. Inflammatory cardiomyopathy: Still many questions await answers. Cor et Vasa. 2013, 55(-), E341-E344.