Diagnostika myokarditidy patří v kardiologii z mnoha důvodů k těm nejsložitějším. Jedním z nich je např. velká variabilita příznaků a projevů tohoto onemocnění, která zahrnuje celou škálu od asymptomatických pacientů až po případy srdečního selhání, kardiogenního šoku a náhlé smrti a také pacienty, u kterých myokarditida napodobuje ICHS (97). Neexistuje také žádné jediné vyšetření, které by stoprocentně diagnózu potvrdilo. Jsou vyšetření, která mají vysokou specificitu, ale na druhou stranu nižší senzitivitu, např. EMB. Diagnostika tedy velmi často probíhá vylučovací metodou (96), kdy jsou různými vyšetřovacími metodami (ECHO, srdeční katetrizace) vyloučeny jiné možné příčiny pacientových obtíží a srdeční dysfunkce (ICHS, chlopenní či vrozené srdeční vady), (24, 96, 98, 99, 100). K diagnostice myokarditidy/ZKMP se využívá řada vyšetření – EKG, ECHO, laboratorní známky poškození myokardu, CMRI a EMB.
Toto onemocnění může postihnout všechny věkové kategorie, i když se častěji vyskytuje u mladších pacientů (19).
Nejnovější diagnostická kritéria se opírají o vyjádření Evropské kardiologické společnosti (24, tab. 2), kdy je klinicky suspektní myokarditida potvrzena přítomností alespoň jednoho klinického a jednoho diagnostického kritéria, případně dvou diagnostických kritérií u asymptomatických pacientů, při vyloučení jiných možných příčin pacientových obtíží. Definitivně může být diagnóza myokarditidy a ZKMP potvrzena až analýzou vzorků myokardu z EMB. Její indikace se ovšem řídí doporučeními kardiologických společností (43, 96).
————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
KLINICKÁ KRITÉRIA |
Bolest na hrudi
Nově vzniklá, subakutní nebo chronická dušnost v klidu či při zátěži, únava, s přítomností nebo absencí známek srdečního selhání Palpitace či jiné příznaky arytmií, synkopy nebo náhlá srdeční smrt Nevysvětlitelný kardiogenní šok |
DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA |
I. Změny na EKG, Holter monitorování nebo zátěžovém vyšetření (AV blokáda I. – III. stupně, blokáda Tawarova raménka, změny ST-T úseku, inverze T vln, komorová tachykardie nebo fibrilace, fibrilace síní, sinusová zástava, rozšíření QRS komplexu, redukovaná R vlna, patologický Q kmit, snížená voltáž, supraventrikulární tachykardie, komorové extrasystoly)
II. Elevace markerů poškození myokardu (troponin I nebo T) III. Funkční a strukturní změny srdce na zobrazovacích metodách (nově, jinak nevysvětlitelné strukturní a funkční změny LK a/nebo PK; globální nebo regionální porucha systolické nebo diastolické funkce s nebo bez dilatace komor, s nebo bez zvětšení tloušťky stěny, s nebo bez perikardiálního výpotku, s nebo bez trombů) IV. Charakterizace tkáně pomocí CMRI (edém a/nebo LGE myokardu) |
————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Tabulka 2: Klinická a diagnostická kritéria pro suspektní myokarditidu dle Evropské kardiologické společnosti, kdy je klinicky suspektní myokarditida potvrzena přítomností alespoň jednoho klinického a jednoho diagnostického kritéria, případně dvou diagnostických kritérií u asymptomatických pacientů, při vyloučení jiných možných příčin pacientových obtíží (24).
Autor úvodního snímku: Součást šablony
————————————————————————————————————————————————————————————————————————————-
Zdroje:
19) MÜLLEROVÁ J., NOVÁK M. a VÍTOVEC J. Myokarditidy. Kardiologická revue. 2003, -(2), 56-59.
24) CAFORIO, A.L.P, PANKUWEIT S., ARBUSTINI E., et al. Current state knowledge on aetiology, diagnosis, management, and Therapy of myocarditis: a position statement of the European Society of Cardiology Working Group on Myocardial and Pericardial Disease. European Heart Journal. 2013, 34(-), 2636–2648.
43) M, HOLICKÁ a ŠPINAR J. Myokarditidy. ACTA MEDICINAE. 2013, 2013(7), 68-74.
96) Onemocnění myokardu: Myokarditida, zánětlivá kardiomyopatie. ECardio.cz [online]. -: -, – [cit. 2017-01-30].
97) KUCHYNKA P. Kapitola 8.1. Akutní myokarditida. In: MOŤOVSKÁ, Z. a et al. Novinky v akutní kardiologii. Praha: Mladá fronta, 2016. pp. 292–303. ISBN 978-80-204-3903-1.
98) KINDERMANN, I. a et al. Update on Myocarditis. Journal of the American College of Cardiology. 2012, 59(9), 779-792.
99) KUCHYNKA, P. a et al. Myokarditida a zánětlivá kardiomyopatie. Kapitoly z kardiologie. 2013, 3(-), 87-91.
100) KREJČÍ, J. Myokarditidy a zánětlivé kardiomyopatie. Kardiologická Revue Interní Medicína. 2015, 17(4), 288-294.