Imunoadsorpce
Užití této terapie je zvažováno u ZKMP s navozenou autoimunitou a tvorbou antimyokardiálních autoprotilátek (24, 98, 99). Princip terapie spočívá v odstranění cirkulujících autoprotilátek třídy IgG cirkulujících v periferní krvi (99). Její účinnost byla sice již potvrzena, ale pouze na malých souborech pacientů (98). V současné době probíhá multicentrická randomizovaná studie, která ověřuje účinek této terapie u 200 pacientů s DKMP (152). Zatím provedené studie uváděli příznivý účinek na srdeční funkci a na snížení hladiny NT-pro BNP v séru (153). Studie z roku 2009 sice neprokázala zlepšení EF LK, ale zase bylo popsáno zlepšení parametrů z bicyklové ergometrie (153).
Interferony
Antivirová léčba interferonem beta prokázala v několika studiích příznivé ovlivnění srdeční funkce a symptomatologie nemocných, ale pouze u myokarditid vyvolaných enteroviry a adenoviry (154, 156). Ve studii z roku 2003 bylo 22 pacientů léčeno subkutánně podávaným interferonem beta po dobu 24 týdnů, přičemž u všech byla ze vzorků EMB zjištěna přítomnost enterovirů nebo adenovirů (154). Po 6 měsících došlo ke zlepšení srdeční funkce u 14 pacientů a při kontrolní EMB nebyla dokonce u žádného z pacientů zjištěna přítomnost dříve zjištěných virů. To, že u 7 pacientů nedošlo k významnému zlepšení srdeční funkce bylo ve zdrojích i v závěru samotné studie spojováno s výraznou dysfunkcí LK na začátku léčby. Výsledky u těchto pacientů tedy mohl ovlivnit i rozsah zánětu, míra myokardiálního poškození, virová nálož v myokardu a delší trvání obtíží (23).
V roce 2009 byly publikovány výsledky multicentrické randomizované a placebem kontrolované studie 143 pacientů s chronickou virovou kardiomyopatií (155) a detekcí enterovirů, adenovirů nebo PVB19 v myokardu, které v některých ohledech podporují výsledky studie z roku 2003. Ve skupině léčené interferonem beta došlo ke zlepšení srdeční funkci i snížení virové nálože.
Autor úvodního snímku: Nevit Dilmen
————————————————————————————————————————————————————————————————————————————–
Zdroje:
23) SCHULTHEISS, Heinz-Peter, Uwe KÜHL a Leslie T. COOPER, JR. The management of myocarditis. European Heart Journal. 2011, 32(-), 2616–2625.
24) CAFORIO, A.L.P, PANKUWEIT S., ARBUSTINI E., et al. Current state knowledge on aetiology, diagnosis, management, and Therapy of myocarditis: a position statement of the European Society of Cardiology Working Group on Myocardial and Pericardial Disease. European Heart Journal. 2013, 34(-), 2636–2648.
98) KINDERMANN, I. a et al. Update on Myocarditis. Journal of the American College of Cardiology. 2012, 59(9), 779-792.
99) KUCHYNKA, P. a et al. Myokarditida a zánětlivá kardiomyopatie. Kapitoly z kardiologie. 2013, 3(-), 87-91.
152) Multicenter Study of Immunoadsorption in Dilated Cardiomyopathy. Clinical Trials [online]. -: -, 2007 [cit. 2017-02-28].
153) DOESCH, A.O. a et al. Effects of protein A immunoadsorption in patients with advanced chronic dilated cardiomyopathy: Abstract. Journal of Clinical Apheresis [online]. 2009, 24(4), 141-149 [cit. 2017-02-28].
154) KÜHL, U. a et al. Interferon-β Treatment Eliminates Cardiotropic Viruses and Improves Left Ventricular Function in Patients With Myocardial Persistence of Viral Genomes and Left Ventricular Dysfunction. Circulation [online]. 2003, 107(22), 2793- [cit. 2017-02-28].
155) SCHULTHEISS, H.P. a et al. Late-Breaking Clinical Trial Abstracts From the American Heart Association’s Scientific Sessions 2008: The Effect of Subcutaneous Treatment with Interferon-Beta-1b Over 24 Weeks on Safety, Virus Elimination and Clinical Outcome in Patients with Chronic Viral Cardiomyopathy. 2008, 118(22), 2310-2317.
156) SCHMIDT-LUCKE, C. a et al. Interferon Beta Modulates Endothelial Damage in Patients with Cardiac Persistence of Human Parvovirus B19 Infection. The Journal of Infectious Diseases [online]. 2010, 201(6), 936-945 [cit. 2017-02-28].