Při zpracování tohoto slovníčku byly využity citace z následujících zdrojů:
HEMZAL, Boleslav a Miroslav VOTAVA. Zkratka používané v medicíně. 1. vydání. Brno: NEPTUN, 2005. ISBN 80-902896-9-X.
VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 5. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80-85800-81-0.
https://lekarske.slovniky.cz/
https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
10 x 10 na 9 – zkrácená verze pro zápis čísla 10 miliard (10 000 000 000).
A
ACE-I – ACE- inhibitory.
ACE-inhibitory – léky které ruší účinek enzymu, měnícího biologicky neaktivní angiotensin I na biologicky účinný angiotensin II.
Acetazolamid – diuretikum.
Adenoviry – viry, patřící k poměrně častým příčinám myokarditidy. Způsobující nejčastěji infekce dýchacích a trávicích cest.
Adrenalin – „stresový“ hormon.
AIM – akutní infarkt myokardu.
Akutní – rychle probíhající.
Akutní myokarditida – viz tento odkaz
Aldosteron – látka, která pomáhá v těle „udržovat“ správnou hladinu sodíku a naopak podporuje vylučování draslíku.
Alergie – přecitlivělost organismu na určitou látku (alergen), např. pyl, potraviny, léky atd.
Amoxycilin – penicilinové antibiotikum.
ANA – antinukleární protilátky (protilátky proti jádrům buněk).
ANCA – protilátky proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (antineutrophilic cytoplasmatic antibody). Protilátky proti bílým krvinkám neutrofilům.
Angiotensin I – látka, která je enzymem přeměněna na angiotensin II.
Angiotensin II – navázáním na své receptory zvyšuje krevní tlak a tvorbu aldosteronu.
Antagonista – opačně působící.
Antagonisté aldosteronu – skupina diuretik, blokující receptory aldosteronu, čímž je snížen jeho účinek.
Antigen – látka, kterou lidské tělo může rozpoznat a podle její stavby na ni může reagovat tvorbou protilátek.
Antikoagulancia – léky tlumící krevní srážlivost (koagulaci).
Antikonvulziva – léky proti křečím, podávané při epilepsii.
Antinukleární protilátky – viz ANA.
Antivirotika – léky s protivirovým působením.
Antracykliny – chemoterapeutikum a antibiotikum.
Apixaban – antikoagulancium (lék proti srážení krve) skupiny NOAC.
APTT – aktivní parciální tromboplastinový čas. Test slouží k vyšetření poruch procesu srážení krve.
Artralgie – bolest kloubů.
Arytmie – nepravidelný srdeční rytmus.
Ascites – zvětšené množství volné břišní tekutiny.
Aspartátaminotransferáza – látka, která se zapojuje do metabolismu (přeměny látek) člověka.
AST – aspartátaminotransferáza.
Astma – onemocnění charakterizované záchvatovitou dušností vznikající na podkladě náhlého zúžení průdušek.
Ataka – záchvat nemoci.
Atenolol – betablokátor.
Atrioventrikulární uzel – šíňokomorový uzel.
Atrium – v tomto případě (srdeční) síň.
Autoimunní onemocnění – onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně těla.
Autoprotilátky – protilátky proti vlastním tkáním.
AV blokáda – porucha vedení vzruchu v AV uzlu, má různé stupně.
AV uzel – atrioventrikulární uzel.
Azathioprin – imunosupresivní látka.
B
BASO – bazofily. Bílá krvinka činná při alergické reakci a při boji s parazity.
Báze plic – dolní část plic.
Benzodiazepin – skupina léků, používaných při léčbě úzkosti, ale i epilepsie.
Bérec – oblast nohy mezi kolenním a hlezenním kloubem (kotníkem).
Beta adrenergní receptor – typ receptoru, na který se váže třeba adrenalin.
Beta1-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. ke zrychlení srdeční činnosti.
Beta2-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. k rozšíření průdušek.
Beta-blokátory – látky, které blokují navázání adrenalinu na tento receptor a tím snižují jeho účinek.
Betaxolol – beta-blokátor.
Bílé krvinky – buňky imunitního systému.
Bilirubin – žlučové barvivo.
Bisoprolol – beta-blokátor.
B-LE – zkratka pro B-leukocyty (druh bílé krvinky).
Blokátory angiotensinových receptorů – sartany.
B-LY – zkratka pro B-lymfocyty.
B-lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tvorbě protilátek.
Borrelia burgdorferi – bakterie způsobující lymeskou boreliózu, případně lymeskou karditidu (myokarditidu).
Bpm – počet dechů nebo tepů za minutu.
Bradiny – skupina léků, do které patří ivabradin, zpomalují vznik srdečních elektrických impulzů v SA uzlu.
Bradykardie – snížení srdeční frekvence pod 50 tepů za minutu.
Břicho v niveau – břicho se nachází v normální poloze (je zhruba v úrovni hrudníku).
Buněčná imunita – bílé krvinky.
Buněčná složka krve – bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky.
Buněčné jádro – centrum buňky, ve kterém je uložena genetická informace.
C
Ca++ – vápenatý ion.
Candesartan – sartan.
Candida – kvasinka, která se běžně vyskytuje v trávicím ústrojí, za určitých okolností může vyvolat onemocnění.
CD19, CD3, CD8 – povrchové znaky lymfocytů, které slouží k jejich rozdělení a identifikaci (CD 19 pro B-lymfocyty; CD3 a 8 pro T-lymfocyty).
Cefalosporiny – antibiotika.
Cefalosporiny 3. generace – ceftriaxon, ceftazidim, cefoperazon, cefsulodin a další.
Ceftriaxon – cefalosporin 3. generace.
Celiakie – onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání. Podstatou je nesnášenlivost lepku (je obsažen např. ve všech potravinách s obilnou moukou a mnohých dalších).
Centrifuga – zařízení využívající odstředivě síly.
CK-MB – svalová kreatinkináza.
CMV – zkratka pro cytomegalovirus.
Corynebacterium diptheriae – bakterie způsobující záškrt, onemocnění srdečního svalu a periferních nervů, záškrt.
Coxsackie – viry, způsobující infekce dýchacího a nervového ústrojí a srdce.
C-reaktivní protein – jedná se o bílkovinu, která „označuje“ původce nemocí k likvidaci imunitním systémem.
CRP – zkratka pro C-reaktivní protein.
Cryptococcus – kvasinka přenášená ptačím trusem.
Cut-off – hraniční hodnota vyšetření.
Cyanóza – namodralé zbarvení kůže a sliznic.
Cyklosporin – imunosupresivní lék.
Cytokiny – látky produkované buňkami a sloužící např. k jejich vzájemné komunikaci.
Cytomegalovirus – virus ze skupiny tzv. herpetických virů. Vyvolává např. infekční mononukleózu.
Červené krvinky – červeně zbarvené krevní buňky, přenášející v těle kyslík a oxid uhličitý.
D
D Dim – zkratka pro D-dimery. Jedná se o látky vznikající při rozkládání krevní sraženiny.
Dabigatran – antikoagulancium skupiny NOAC.
Defibrilátor – přístroj, který na čas elektrickým vývojem „vymaže“ chaotickou srdeční činnost a umožní nástup pravidelnějšího rytmu.
Depolarizace srdeční svaloviny – změna napětí na membráně buněk srdečního svalu směrem ke kladnějším hodnotám.
Deprese ST úseku – viz tento odkaz
Diabetes mellitus – cukrovka.
Diastola – „naplňovací“ fáze síní a poté komor srdce.
Difuzní zánět – zánět probíhá v případě myokarditidy rozptýleně na více místech myokardu.
Dilatace – rozšíření (v tomto případě stěn srdce).
Dilatační kardiomyopatie – onemocnění, při kterém dochází k rozšíření stěn srdce.
Diuretika – látky, které zvyšují vylučování moči.
DNA – deoxyribonukleová kyselina, nositelka genetické informace.
Dobutamin – „dvojník“ dopaminu. Oba zvyšují srdeční činnost.
Dopplerovská echokardiografie – echokardiografie umožňující zobrazení proudění krve v srdci.
Dopplerovský jev – charakterizuje změnu frekvence a vlnové délky signálu vyslaného a signálu přijatého.
Dopř. obj. – dopředný objem. Objem krve, který srdce (komora) „vytlačí“.
Doxycyklin – tetracyklinové antibiotikum.
Draslík – prvek důležitý pro elektrické děje v těle, včetně srdce.
Dvojcípá chlopeň – chlopeň mezi levou komorou a síní.
Dynamika – pohyb, vývoj či změna v důsledku nějakých příčin, které tento děj vyvolaly.
Dyspnoe – dušnost.
E
EBNA – nukleární antigen proti viru Espteina-Barrrové, který se objevuje v pozdní fázi nemoci.
EBV – zkratka pro virus Epsteina-Barrové.
ECMO – extrakorporální mimotělní membránová oxygenace.
EDV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci diastoly („plnění“).
EDV – zkratka pro objem (krve) ke konci diastoly (v srdeční komoře).
EF – zkratka pro ejekční frakci.
ECHO – zkratka pro echokardiografii.
Echokardiografie – viz tento odkaz
Echoviry – skupina enterovirů, do kterých patří i viry Coxsackie. Vyvolávají infekce dýchacího a nervového ústrojí.
Ejekční frakce – poměr mezi objemem krve vypuzené levou komorou v době systoly a celkového objemu krve při maximálním naplnění levé komory v době diastoly („plnění“). Zjednodušeně je to poměr mezi krví „naplněnou“ a „vypuzenou.“
EKG – zkratka pro elektrokardiogram.
Elektrická kardioverze – pacientovi jsou arytmie „usměrňovány“ pomocí výbojů defibrilátorem.
Elektrický impuls – elektrický podnět.
Elektrický potenciál – zjednodušeně energie, kterou má v daném místě elektrický náboj.
Elektrokardiograf – viz tento odkaz
Elektrokardiogram – viz tento odkaz
Elektromagnetický impuls – velmi silný podnět elektromagnetické energie.
Elevace – vyzdvižení, vystoupnutí.
Elevace ST úseku – vyvýšení ST úseku, viz tento odkaz
Elevace troponinu – zvýšení hladiny troponinu.
ELISA – typ enzymové imunoanalýzy (imunologického vyšetření).
EMB – endomyokardiální biopsie, viz tento odkaz
ENA – zkratka pro extrahované nukleární antigeny (extractable nuclear antigens). Antigeny buněčného jádra, proti nimž byly zjištěny autoprotilátky.
Enalapril – ACE-inhibitor.
Endokard – vnitřní srdeční blána.
Endomyokardiální biopsie – viz tento odkaz
Enteroviry – skupina virů způsobujících infekce dýchacího ústrojí, srdce a nervové soustavy.
Enzym – bílkovina, která je schopna urychlit biochemické děje.
EO – zkratka pro eozinofily.
Eozinofily – bílé krvinky, které hrají roli při alergické reakci a v boji s parazity.
Epidemiologie – výskyt nemocí a chorob.
Epikard – vnější srdeční blána.
Epilepsie – skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty různého charakteru.
Eplerenon – antagonista aldosteronu, viz tento odkaz – část Diuretika
Ergometrie – zátěžové vyšetření, při kterém pacient šlape na speciálně upraveném kole a zároveň je mu snímáno EKG a krevní tlak.
Erytrocyty – červené krvinky.
Erytromycin – makrolidové antibiotikum.
ESD – průměr srdeční komory na konci systoly („vyprazdňování“).
Escherichia coli – bakterie, která se normálně vyskytuje v lidském těle. V některých situacích způsobuje onemocnění trávicího a vylučovacího ústrojí.
ESV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci systoly („vyprazdňování“).
Etiologie – příčiny vzniku nemoci.
Eupnoe – normální, klidové dýchání.
Exantém – vyrážka.
Extrakorporální – mimotělní.
Extrasystola – předčasný, mimořádný srdeční stah.
F
FA – zkratka pro farmakologickou (lékovou) anamnézu.
Fas ligand – látka na membráně – povrchu buněk, která vedle troponinu vypovídá o množství poškozených buněk.
Febrilie – horečka.
Febrilní křeče – záchvaty křečí, které se někdy objevují u malých dětí při horečce.
Fenylbutazon – nesteroidní protizánětlivý lék. Jeho podávání při akutní fázi myokarditidy není doporučováno.
Fenytoin – antikonvulzant.
Fibróza – jizvení.
FIO2 – frakční koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu. V procentech vyjádřeno množství vdechovaného kyslíku.
Frekvence – četnost jevů za určitý čas.
Fulminantní myokarditida – viz tento odkaz
Funkční spasmus periferních cév – chladné končetiny.
Furosemid – diuretikum.
FW – sedimentace erytrocytů (červených krvinek).
Fyzikální nález – fyzikální (objektivní) příznaky, zjištěné lékařem (např. vyrážka, šelest, změna dýchání, zrychlený srdeční tep atd.).
Fyzikální vyšetření – vyšetření, které provádí lékař bezprostředně po příchodu pacienta do ambulance.
Fyziologický nález – normální nález.
G
Gadovist – kontrastní látka podávaná při magnetické rezonanci srdce.
Genetická predispozice – genetická předurčenost.
Glukokortikoidy – steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin ovlivňující např. metabolismus.
Glukóza – jednoduchý cukr.
GR – zkratka pro granulocyty (bílé krvinky, obsahující zrnka, podle jejichž barvitelnosti se granulocyty rozdělují na neutrofily, bazofily a eozinofily. Uplatňují se při boji s infekcí a při zánětech).
H
Hb – zkratka pro hemoglobin.
HCD – zkratka pro horní cesty dýchací.
HCT – zkratka pro hematokrit (objem červených krvinek v krvi v procentech).
Hemoglobin – červené krevní barvivo, které váže kyslík.
Hepatitida – zánět jater, hovorově žloutenka.
Hepatomegalie – zvětšení jater.
Herpes simplex virus 6 – patří do skupiny herpetických virů. Je původcem šesté dětské nemoci.
HES – zkratka pro hypersenzitivní eozinofilní syndrom.
Hgb – zkratka pro hemoglobin.
Histoplasma – houba přenášená ptačím a netopýřím trusem.
Hisův svazek – součást převodního systému srdečního („elektrického vedení srdce“).
HIV – virus lidské imunodeficience, který způsobuje chorobu AIDS. Napadá zejména bílé krvinky CD 4 lymfocyty, čímž dochází k závažnému narušení imunity.
Hlava mezocefalická – tvar lebky normálního tvaru.
Holter – sledování EKG záznamu během 24 a více hodin.
Humorální imunita – např. protilátky.
Hydratovaný – zavodněný.
Hydrochlorothiazid – diuretikum.
Hypereosinofilní syndrom – dochází ke zvýšení koncentrace eozinofilů v tkáních a v krvi.
Hypersenzitivní eozinofilní myokarditida – myokarditida vyvolaná přemrštěnou reakcí organismu např. na léky či toxiny (anabolické steroidy, alkohol atd.), viz tento odkaz
Hypertenze – vysoký krevní tlak.
Hypertrofie – zbytnění, zvětšení orgánu v důsledku zvětšení jeho buněk.
Hypervolémie – zvětšení objemu obíhající krve.
Hz – zkratka pro Hertz (jednotka frekvence).
CH
Chagasova nemoc – onemocnění vyvolané prvokem Trypanosoma, především v Jižní a Střední Americe. Způsobuje onemocnění srdce, nervového systému atd.
Chemokiny – cytokiny s chemotaktickým účinkem (např. bílé krvinky se pohybují k místu zánětu na základě chemického podnětu).
Chemoterapeutikum – léky užívané k léčbě infekcí. Připomínají v mnohém antibiotika, ale jsou čistě chemického původu.
Chlamydie pneumonie – mikroorganismus, původce infekcí horních cest dýchacích a zápalu plic.
Chlopeň – útvar v některých trubicovitých orgánech a v srdci, který usměrňuje proudění tekutiny, zejména krve.
Chlopenní vady – onemocnění charakterizovaná porušenou funkcí srdečních chlopní.
Chlorthalidon – diuretikum.
Chronická aktivní myokarditida – viz tento odkaz
Chronická imunitní stimulace – v případě chronické myokarditidy přetrvává i po pominutí akutní fáze slabý zánět srdečního svalu.
Chronická obstrukční choroba plic – onemocnění, při kterém dochází k omezenému průtoku vzduchu v průduškách. Vzniká nejčastěji v důsledku chronické bronchitidy (zánětu průdušek), kterou často trpí kuřáci.
Chronická perzistující myokarditida – viz tento odkaz
Chronický – vleklý, trvalý. Chronické onemocnění probíhá méně prudce než akutní, ale jeho příznaky jsou přítomny de facto trvale.
Chronický únavový syndrom – onemocnění charakterizované zvýšenou únavností a nevýkonností. Můžu být spojeno např. s proběhlým nebo přetrvávajícím virovým onemocněním.
Chrup sanován – chrup ošetřen, vyhojen.
Chrůpky – poslechový dýchací nález při fyzikálním vyšetření hrudníku, má charakter jemných chropů tzv. malých bublin.
Chřipka – infekční virové onemocnění, které postihuje především dýchací cesty.
I
Ibuprofen – účinná látka Ibalginu. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.
Ig – zkratka pro imunoglobulin.
IL-1 – zkratka pro interleukin 1 (má rozličné funkce, např. vyvolává horečku).
IL-10 – zkratka pro interleukin 10 (omezuje imunitní odpověď).
IL-2 – zkratka pro interleukin 2 (podporuje různé aktivity imunitního systému).
Imunita – schopnost organismu rozeznat „své“ od „cizího“ a pomocí protilátek toto „cizí“ zneškodnit.
Imunoadsorpce – viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza
Imunoglobuliny – do této skupiny patří mnoho látek a struktur důležitých pro funkci imunitního systému, včetně protilátek.
Imunologická léčba – viz tento odkaz
Imunomodulace – léčba, která moduluje („pozměňuje“) činnost imunitního systému.
Imunosupresivní léčba – léčba, která tlumí imunitní reakci.
Indometacin – nesteroidní antirevmatikum. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.
Infarkt myokardu – odumření části srdeční svaloviny v důsledku přerušení krevního zásobení.
Infekční – nakažlivý (viry, bakterie, parazité).
Infekční kardiomyopatie – jiný název pro zánětlivou kardiomyopatii.
Infekční mononukleóza – infekční onemocnění způsobené virem Epsteina-Barrové (EBV) nebo cytomegalovirem (CMV). Projevuje se horečkou, angínou atd.
Influenza – chřipka.
Inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu – ACE-inhibitory.
Intenzita – míra.
Interakce – vzájemné působení.
Interferon beta – viz tento odkaz – část Interferon beta
Interleukiny – skupina látek mající význam v imunitě a její regulaci a při zánětu.
Intra-aortální balónková pumpa – viz tento odkaz
Intravenózně – nitrožilně, do žíly.
Invazivní zákrok – zákrok, při kterém nástroje pronikají do organismu.
Inverze T vln – obrácení T vln, viz tento odkaz
Inzulin – hormon slinivky břišní důležitý pro udržení přiměřené hladiny krevního cukru.
Ischemická choroba dolních končetin – nemoc projevující se zhoršeným krevním průtokem v dolních končetinách, velmi často v důsledku aterosklerózy (ve stěně tepen se ukládají tukové látky a druhotně vápník).
Ischemie – nedokrvení.
Isoniazid – lék užívaný v léčbě tuberkulózy.
Ivabradin – viz tento odkaz – část Ostatní
IVS – mezikomorová přepážka (přepážka oddělující pravou a levou srdeční komoru).
Izotop – jakákoliv forma prvku, který ve svých formách obsahuje odlišný počet neutronů (neutrálně nabitých částic) při stejném počtu protonů (kladně nabitých částic).
J
Jugulární tlak – tlak v krční žíle.
K
K – zkratka pro kalium (draslík).
Kaptopril – ACE-inhibitor.
Kardiomegalii – zvětšení srdce.
Kardiomyopatie – onemocnění srdečního svalu, které je způsobeno jejím infekčním, toxických či jiným poškozením nebo příčina není známá. Existuje několik druhů.
Kardioselektivní – mající vybraný účinek na srdce.
Kardiospecifické enzymy – molekuly, které se nachází v srdečních buňkách, viz tento odkaz
Kardiostimulátor – přístroj, jenž se voperuje pod klíční kost a vysílá elektrické výboje, které vedou ke stahu srdeční svaloviny, viz tento odkaz – ke konci
Karvedilol – beta-blokátor a také blokátor alfa-receptorů, viz tento odkaz – část Blokátory receptoru beta
Katecholaminy – skupina látek organismu, do které patří adrenalin, dopamin a noradrenalin.
Katetr – cévka.
Kawasakiho nemoc – vaskulitida (zánět) cévní stěny. Její původ není úplně známý.
Kinetika – pohyb.
Klinicko-patologický – kombinující pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na tkáni.
Klozapin – antipsychotikum.
Kmit Q – viz tento odkaz
Kmit S – viz tento odkaz
KO – zkratka pro krevní obraz (zjištění množství hemoglobinu, krevních buněk atd.).
Koagulace – srážení.
Kontraktilita – stažlivost.
Kontrastní látka – látky sloužící ke zvýšení kontrastu („odlišnosti“) mezi tkáněmi.
Koordinovaný stah – „vyladěný“ stah (srdce).
Kortikosteroidy – viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kortikosteroidy
Krevní plazma – tekutá složka krve, včetně bílkovin a dalších látek.
Krevní tlak – tlak, kterým krev působí na stěny cév.
Kultivace – pěstování mikroorganismů na umělých půdách.
Kvasinka – organismy, které se řadí k nižším houbám. Vyskytují se normálně i v lidském organismu.
Kyselina askorbová – vitamín C.
L
Laktát – sůl kyseliny mléčné. Vzniká v organismu při spalování cukrů za nepřítomnosti kyslíku.
Legionella – způsobuje tzv. legionářskou nemoc projevující se obvykle jako zápal plic.
Leukocytóza – zvýšený počet bílých krvinek (leukocytů) v krvi.
LGE – pozdní nasycení gadoliniem (late gadolinium enhancement), viz tento odkaz
Linosopril – ACE-inhibitor.
LK EDD – rozměr levé komory na konci diastoly („plnění“).
Losartan – sartan.
Ložisko – v případě myokarditidy určité místo (ložisko), kde probíhá zánět.
LS – levá srdeční síň.
LVAD – zařízení podporující levou srdeční komoru (left ventricle assist device).
Ly – zkratka pro lymfocyt (druh bílé krvinky).
Ly-CD 19 – druh bílé krvinky.
Ly-CD3 – druh bílé krvinky.
Ly-CD8 – druh bílé krvinky.
Lymeská borelióza – onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi, obvykle přenášené klíšťaty. Probíhá v několika stadiích. Nemoc se léčí antibiotiky.
Lymfatické uzliny – slouží jako „filtry“ a zároveň lymfu (mízu) obohacují o lymfocyty (druh bílých krvinek).
Lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tzv. specifické imunitě (každý lymfocyt nese receptor pro jiný antigen, na který pak reaguje aktivací imunity a tvorbou protilátek, součástí je i schopnost „pamatovat si“ tyto antigeny).
M
Magnetická rezonance – viz tento odkaz
Malárie – infekční onemocnění způsobené prvokem plasmodium, přenášeném komárem rodu Anopheles.
Mechanický stah – v tomto případě „samovolný.“
Membrána – blána, obal buňky.
Meningeální dráždění – příznaky meningitidy (horečka, bolesti hlavy, světloplachost, tuhnutí svalů – zejména šíje atd.).
Meningitida – zánět mozkových plen (blan), vyvolávaný některými viry, bakteriemi i dalšími mikroorganismy.
Městnání – hromadění tekutiny v některém z míst jejího přirozeného pohybu.
Metabolický syndrom – definice není dosud jednotná. Jedná se o soubor onemocnění, které souvisí s poruchou metabolismu. Označuje se i jako syndrom inzulinové rezistence – buňky jsou méně citlivé k inzulinu, v důsledku čehož se zvýší hladina cukru i inzulinu v krvi, což má negativní vliv na metabolismus dalších látek
Metabolismus – látková přeměna.
Metoprolol – beta-blokátor.
Metyldopa – látka, užívaná k léčbě vysokého krevního tlaku.
Mezikomorová přepážka – přepážka mezi pravou a levou srdeční komorou.
Mikrobiologie – věda, zabývající se mikroorganismy.
Mikroorganismy – organismus patrný jen v mikroskopu. Patří k nim např. bakterie, viry, prvoci atd.
Mineralokortikoid – hormon kůry nadledvin.
Minerály – ionty (nabité částice) obsažené v krvi.
MO – minutový výdej (objem krve, kterou srdeční komora přečerpá za minutu).
Modulace – „pozměňování“.
Mono – zkratka pro monocyty (bílá krvinka, která je schopná proniknout do místa zánětu a změnit se v makrofág, který pohlcuje a zabíjí mikroorganismy).
MR – zkratka pro magnetickou rezonanci.
MRI – zkratka pro magnetickou rezonanci (magnetic resonance imaging).
Myalgie – bolest svalů.
Mycobakterium – bakterie, která způsobuje tuberkulózu nebo lepru (malomocenství, postihuje kůži, sliznice a nervy).
Mycoplasma pneumonie – mikroorganismus příbuzný bakteriím. Způsobuje zánět plic.
Myoglobin – svalová bílkovina, která váže kyslík.
Myokard – srdeční sval.
Myokardiální kreatinkináza – viz tento odkaz
Myokarditida – zánět srdečního svalu.
Myoperikarditida – označení pro myokarditidu komplikovanou perikarditidou (zánětem vnějšího srdečního obalu perikardu).
Myotická fáze – viz tento odkaz (ke konci článku)
Myozin – bílkovina obsažená s aktinem zejména v myofibrilách (svalové vlákénko, které umožňuje stah svalu).
Myxoviry – skupina virů, k nimž patří virus chřipky, příušnic, spalniček aj.
N
Na – zkratka pro natrium (sodík). Podílí se na udržení objemu tělesné tekutiny a má vliv na elektrické děje na membráně buněk.
Nadledviny – žlázy, umístěné na horních pólech („části“) ledviny.
Negativní T vlny – viz tento odkaz
Neinfekční – nenakažlivé.
Neinvazivní – nepronikající dovnitř organismu.
Nekróza – odumření tkáně či části orgánu.
Neselektivní – „nevybíravý.“ V případě beta-blokátorů působí na oba beta-receptory.
Nesteroidní antiflogistika – nesteroidní protizánětlivé léky.
Nesteroidní antirevmatika – nesteroidní protizánětlivé léky.
Nesteroidní protizánětlivé léky – skupina léků, do které patří např. indometacin a ibuprofen (Ibalgin). Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.
NEU – zkratka pro neutrofily.
Neutrofil – druh bílé krvinky, která se podílí na obraně proti bakteriální infekci.
Nízkomolekulární heparin – antikoagulancium.
NO – zkratka pro nynější onemocnění.
NOAC – skupina nových perorálně (ústy) podávaných antikoagulancií (New Oral AntiCoagulants).
Noradrenalin – látka přenášející vzruchy v nervové soustavě. Řadí se také mezi stresové hormony.
O
OA – v tomto případě osobní anamnéza.
Oxygenace – navázání kyslíku.
P
PA/AP projekce – zadopřední/předozadní projekce.
Palpitace – pocit bušení srdce.
Paraaminosalicylová kyselina – lék proti tuberkulóze.
Parazit – cizopasník.
Parentální – mimostřevní, parenterální podání léku je např. intravenózně (do žíly).
Parvovirus B19 – virus, který je původcem exantematické (vyrážkové) tzv. páté dětské nemoci, aplastické anémie aj.
Pásový opar – latinsky herpes zoster. Jedná se o onemocnění způsobené herpetickým virem varicella zoster. Je charakterizované výsevem oparu a bolestmi.
PCR – zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci.
Peniciliny – antibiotikum.
Per os – ústy.
Periferní – okrajový.
Periferní nervy – nervy mimo centrální nervovou soustavu (mozek a míchu).
Perikard – vnější srdeční vakovitý obal, osrdečník.
Perikardiální výpotek – výpotek mezi listy perikardu.
Perikarditida – zánět vnějšího srdečního vakovitého obalu.
Perimyokarditida – myokarditida spojená se zánětem perikardu.
Perindopril – ACE-inhibitor.
Perkutánní – procházející kůží.
pH – vyjadřuje kyselost či zásaditost prostředí.
Plané neštovice – onemocnění vyvolané herpetickým virem, který způsobuje pásový opar. Mají chřipce podobné příznaky a tvoří se typická vyrážka.
Plasmodium falciparum – původce malárie.
Plazmaferéza – metoda, kterou se z tekuté složky krve – krevní plazmy mohou odstranit nežádoucí látky (autoprotilátky a další), viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza
Pleura – tenká blána vystýlající dutinu hrudníku a pokrývající plíce.
Plicní oběhové městnání – vyšší tlak v cévách způsobí jejich rozšíření a následně přestup tekutiny skrz stěnu cévy do plic.
Plicní sklípky – zde se „vyměňuje“ při dýchání oxid uhličitý za kyslík.
Plicnice – tepna vycházející z pravé srdeční komory, která vede neokysličenou krev do plic.
PLT – krevní destičky.
Poliovirus – virus způsobující dětskou obrnu (vir poškozuje oblast páteřní míchy, která je zodpovědná za svalové pohyby).
Polymerázová řetězová reakce – metoda využívané v genetice a v diagnostice původců nemoci.
Porušená glukózová tolerance – organismus nekontroluje dokonale hladinu glukózy. Pacienti jsou náchylní k rozvoji cukrovky.
Pozdní nasycení myokardu – viz tento odkaz
PQ úsek – viz tento odkaz
Prednison – kortikosteroid, viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kostikosteroidy
Prevence – předcházení nemoci.
Protilátky – látka tvořená imunitním systémem zaměřená vůči určitému antigenu.
Protilátky proti myozinu – viz tento odkaz – část Autoprotilátky
Proton – kladně nabitá částice v jádrech atomů.
Prvoci – jednobuněčné mikroorganismy.
Příušnice – jedná se o zánět příušních žláz virového původu. Komplikací může být zánět pohlavních žláz.
PS – pravá srdeční síň.
PT-Quick – vyšetření krevní srážlivosti, při kterém se měří čas do vzniku krevní sraženiny.
Purkyňova vlákna – společně s Tawarovými raménky šíří elektrický vzruch v srdečních komorách.
Q
QRS komplex – viz tento odkaz
R
RA – v tomto případě rodinná anamnéza.
Racionální strava – uvážené stravování s optimálním poměrem živin a dalších látek.
Ramipril – ACE-inhibitor.
RBC – erytrocyty (red blood cells).
Receptor – přijímač. Navázáním molekuly na receptor je do buňky vyslán určitý signál.
Regurgitační frakce – srdeční komora pumpuje krev (část krve) zpět do srdeční komory.
Rekonvalescence – zotavení se z nemoci.
Remodelace – opětovná modulace, tvarování.
Rentgen – viz tento odkaz
Repolarizace – obnovení napětí na buněčné membráně po předchozím podráždění buňky (depolarizaci).
Resistenční tepny – tepny, které regulují přítok krve k orgánům.
Revmatická horečka – zánětlivé onemocnění objevující se jako následek infekce určitým typem streptokoka, zejména když infekce nebyla včas léčena antibiotiky. Za dva až tři týdny po infekci se objeví horečka, stěhovavé záněty kloubů s otoky a především onemocnění srdce (včetně myokarditidy), kdy může vést ke vzniku chlopenních vad. Je zde riziko jejího opakování.
Revmatoidní faktor – protilátka proti části imunoglobulinů.
Rivaroxaban – antikoagulancium skupiny NOAC.
RNA – ribonukleová kyselina.
RTG – zkratka pro rentgen.
Rubella – virus, který způsobuje tzv. třídenní spalničky.
S
SA uzel – sinoatriální uzel, viz tento odkaz
Salicyláty – léky užívané k léčbě bolesti a snížení horečky. Patří k nesteroidním protizánětlivým lékům. Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.
Sarkoidóza – onemocnění ne zcela vyjasněného původu. Je charakterizované tvorbou granulomů (nakupenin tkáně složené z nově tvořených cév a vaziva, které přerůstá přes poškozená místa a vede k jejímu hojení).
Sartany – viz tento odkaz – část Sartany
Sat – zkratka pro saturaci.
Saturace – nasycení (např. krve kyslíkem).
Scintigrafie – viz tento odkaz
Sedimentace erytrocytů – viz tento odkaz – část Známky zánětu
Segment – úsek.
Sekundární infekce – druhotná infekce (infekce druhá v pořadí, která komplikuje jinou nemoc).
Selektivní – „výběrový.“
SF – v tomto případě srdeční frekvence.
Schistosomóza – též bilharzióza. Jedná se o parazitární onemocnění způsobené motolicemi. Postihuje především vylučovací a trávicí soustavu.
Sinus – v tomto případě zkrácený výraz k označení normálního srdečního rytmu.
Sjögrenův syndrom – porucha funkce žláz s tzv. zevní sekrecí (slinných a slzných žláz). Projevuje se tedy suchostí ústní sliznice a spojivek.
Skléry anikterické – bělmo normální barvy („bez přítomnosti žloutenky“)
SLE – zkratka pro Systémový lupus erythematodes.
Spalničky – velmi nakažlivé virové onemocnění, způsobené paramyxoviry. Projevuje se zánětem horních dýchacích cest, horečkou, zánětem spojivek a charakteristickou vyrážkou.
Spironolakton – diuretikum.
Srdeční frekvence – počet tepů za minutu.
Srdeční glykosidy – tyto látky zvyšují kontraktilitu (stažlivost) srdce a nepřímo zpomalují srdeční frekvenci.
Srdeční selhání – viz tento odkaz
ST úsek – viz tento odkaz
St. p. – zkratka pro stav po …
Stafylococcus – skupina bakterií, které vytvářejí útvary vzhledu drobných hroznů. Způsobují mnoho různých onemocnění a stavů.
Sternum – latinsky hrudní kost.
Streptococcus – skupina bakterií, které vytváří charakteristické řetízky. Některé z nich se běžně vyskytují v lidském organismu. Řada zástupců těchto bakterií způsobuje především hnisavá onemocnění.
Streptomycin – antibiotikum ze skupiny aminoglykosidů.
Subfebrilie – zvýšená teplota mezi 37 – 38 ºC.
Submandibulární uzliny bilaterálně nehmatné – podčelistní uzliny oboustranně nehmatné.
Sulfonamidy – léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí.
Susp. – zkratka pro suspektní (podezřelý).
Svalový tonus – napětí svalu.
Svody aVR, aVL, aVF – končetinové svody, viz tento odkaz
Svody I – III – končetinové svody, viz tento odkaz
Svody V1 – V6 – hrudní svody, viz tento odkaz
Symetrický – souměrný.
Symptom – příznak.
Symptomatická léčba – léčba příznaků.
Syndrom Churga-Straussové – jedná se o vzácný druh vaskulitidy (zánětlivé onemocnění cév) s projevy bronchiálního (průduškového) astmatu.
Systémové onemocnění – skupina obvykle zánětlivých chorob. Mnohé z nich mají rysy autoimunního onemocnění.
Systémový lupus erythematodes – systémové onemocnění. Postihuje různé orgány. Objevuje se motýlovitá vyrážka v oblasti nosu.
Systola – „vyprazdňovací“ fáze srdce.
Šestá dětská nemoc – virové onemocnění vyvolávané virem HHV-6. Obvykle onemocnění malých dětí s teplotami a vyrážkou.
T
T1 relaxace – viz tento odkaz
T2 relaxace – viz tento odkaz
Tachyarytmie – rychlá a nepravidelná srdeční činnost.
Tachykardie – zrychlení srdeční činnosti, zhruba nad 100 tepů za minutu. Vyskytuje se i při námaze či rozrušení.
Tachypnoe – zrychlené dýchání.
Tamponáda srdeční – stlačení srdce nahromaděním tekutiny v perikardu (osrdečníku). Je provázena závažnou poruchou funkce srdce.
Tawarova raménka – součást převodního srdečního systému („elektrického vedení srdce“), která šíří elektrické impulsy do pravé a levé komory.
TBC – zkratka pro tuberkulózu.
Telmisartan – sartan.
Testosteron – mužský pohlavní hormon.
Tetracykliny – antibiotika.
TK – zkratka pro tlak krve.
Tlak na tragy – tlak na chrupavčité výstupky ušního boltce.
T-lymfocyty – bílé krvinky, které regulují ostatní buňky imunitního systému zúčastněné na imunitní reakci a likvidují choroboplodné zárodky, včetně buněk jimi nakažených. Likvidují také nádorové buňky.
TNF-α – jedná se o cytokin, který se účastní imunitních a dalších dějů. Podílí se například na zvyšování teploty.
Tonzily – krční mandle.
Toxin – látka, která má/může mít škodlivé účinky na živý organismus.
Toxocara canis – škrkavka psí.
Toxoplasma gondii – prvok způsobující toxoplazmózu.
Toxoplazmóza – onemocnění způsobení prvokem Toxoplasma gondium. Někdy může proběhnout bez příznaků nebo s lehkým průběhem. Závažná je především u těhotných žen.
Trakt – ústrojí (např. zažívací).
Tricyklická antidepresiva – látky užívané k léčbě depresí.
Trichinella spiralis – latinsky svalovec stočený.
Trichinelóza – onemocnění způsobené parazitujícím červen Trichinella spiralis (svalovec stočený).
Trojcípá chlopeň – chlopeň mezi pravou srdeční síní a komorou.
Tromboembolická nemoc – stav charakterizovaný vznikem krevní sraženiny (trombu) v určitém místě krevního oběhu a jeho následným vmetením (embolizací) do plic.
Trombotická fáze – „sraženinová“ fáze.
Trombóza – srážení krve v cévách za živa. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) dané oblasti a v žílách zhoršuje odtok krve. Může být zdrojem vmetku (embolu).
TROP I – zkratka pro troponin I.
Troponin – viz tento odkaz – část Kardiospecifické enzymy
Trypanosoma cruzi – původce Chagasovy nemoci.
Třídenní spalničky – označované někdy jako „Německé spalničky.“ Pojmenování této nemoci je problematické. V anglicky mluvících zemích pojem rubella (virus třídenních spalniček) neznamená to samé, co rubeola (v angličtině spalničky), i když jsou si tyto nemoci velmi podobné, především červenou vyrážkou. V českých zemích naopak pojem rubeola a rubella splývají a na rozdíl od angličtiny v překladu neznamenají spalničky, ale zarděnky.
TT – v tomto případě zkratka pro tělesnou teplotu.
Tuberkulóza – onemocnění vyvolávané bakterií Mycobakterium tuberculosis. Způsobuje zvláštní formu zánětu, jehož podstatou je tvorba tuberkulózních uzlíků.
U
Ultrazvuk – viz tento odkaz
Urea – organická látka obsahující dusík, která vzniká při metabolismu (biochemických přeměnách) bílkovin. Její koncentrace v krvi odráží zejména činnost ledvin. Vylučuje se močí.
V
Vakcinace – očkování.
Valsartan – sartan.
Varicella zoster virus – původce planých neštovic a pásového oparu.
VAS – zkratka pro visuální analogovou stupnici (visual analogue scale) – např. bolest od 1 do 10.
Velkobuněčná myokarditida – viz tento odkaz
Virémie – výskyt virů v krvi, viz tento odkaz
Virová sérologie – viz tento odkaz – část Mikrobiologie a virová sérologie
Virus – drobná částice živé hmoty tvořená dědičnou informací v podobě DNA nebo RNA a bílkovinným obalem (tzv. kapsidem).
Virus Epsteina-Barrové – virus vyvolávající např. infekční mononukleózu a chronický únavový syndrom.
Viscerální – útrobní.
Voltáž – hodnota elektrického napětí.
W
WBC – zkratka pro bílé krvinky (white blood cells).
Wegenerova granulomatóza – onemocnění projevující se nekrózou v oblasti nosohltanu a těžkou rýmou.
Z
Zánět – obranná reakce tkáně a orgánu na poškození.
Zánětlivá kardiomyopatie – viz tento odkaz (konec článku)
Zápal plic – zánět plic, vyvolaný řadou původců. Projevuje se horečkou, celkovým vyčerpáním, kašlem s vykašláváním, bolestí na hrudi atd.
Zátěžové EKG – viz tento odkaz
Zornice isokorické – zornice obou očí mají stejnou velikost.
Zpět. obj. – zkratka pro zpětný objem. Objem krve, který se do srdeční komory „vrátí.“
Autoři úvodních snímků: National Institutes of Health (NIH); NIAID; Patrick J. Lynch; Klinika zobrazovacích metod FN Motol; Kalumet