Příspěvek Dr. Renzo Marcolongo pochází z Myokarditida

Příspěvek Dr. Andrea Silvio Giordani pochází z Myokarditida

Příspěvek COVID-19 novinky 2023 – 2. část pochází z Myokarditida

Příspěvek COVID-19 novinky 2023 – 1. část pochází z Myokarditida

Long COVID a možné mechanismu jeho vzniku

Infekce COVID-19 neovlivňuje pouze kardiovaskulární a imunitní systém, ale také další orgánové soustavy. Bylo již publikováno mnoho prací na téma tzv.

Příspěvek COVID-19 (8.část) – dopady infekce pochází z Myokarditida

Mechanismus poškození kardiovaskulárního systému při COVID-19

SARS-CoV-2 primárně napadá dýchací ústrojí člověka. V průběhu pandemie se ovšem ukázalo, že COVID-19 výrazně souvisí i s funkcí...

Příspěvek COVID-19 (7.část) – dopady na srdce a cévy pochází z Myokarditida

Úvod a nežádoucí účinky vakcinace

Vakcíny, stejně jako léky, mají své nežádoucí vedlejší účinky. Mezi ty nejčastější patří chřipkové příznaky, bolesti svalů, kloubů, hlavy...

Příspěvek COVID-19 (6.část) – myokarditida pochází z Myokarditida

VAKCÍNY PROTI S...

Příspěvek COVID-19 (5.část) – imunitní odpověď po nákaze a očkování pochází z Myokarditida

]]> Pátý díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný porovnání imunitní reakce po infekci a po očkování. Odkaz na čtvrtý článek, který se zabýval popisem mRNA a vektorových vakcín proti SARS-CoV-2, včetně jejich historie, najdete zde.

VAKCÍNY PROTI SARS-CoV-2 – ČÁST 2.

Imunitní odpověď po prodělané nákaze

Velice diskutovaným tématem je porovnání imunitní odpovědi po prodělané infekci a po vakcinaci, a jestli je vhodné se po prodělané nemoci nechat očkovat. Budu se sice nadále věnovat jen imunitnímu systému, ale upozornil bych, že je nutné mít na paměti jednu důležitou skutečnost, a to, že lidský organizmus není tvořen jen imunitním systémem. Můžeme mít po nějaké proběhlé infekci skvělou a celoživotně trvající imunitní ochranu, ovšem pokud by rizikem byly dlouhodobé či doživotní zdravotní následky, situace se tím výrazně mění. Pokud bychom navíc porovnali riziko úmrtí u prodělané nákazy a u vakcinace, je rozdíl ještě propastnější. V USA je za celou dobu pandemie k 20.září 2021 oficiálně evidováno 692 002 úmrtí na COVID-19. Naproti tomu CDC eviduje 7899 úmrtí v možné souvislosti s vakcínou (k 20.září 2021).

Zpátky k imunitní odpovědi po infekci a vakcinaci. Jak dlouhodobá bude imunita po jednom či druhém, můžeme zatím jen předvídat, protože imunitní paměť u SARS-CoV-2 mají vědci možnost sledovat zatím jen necelé dva roky. Imunitní odpověď, ale i paměť po prodělané infekci, je velice individuální a odvíjí se mj. od zdravotního stavu a věku člověka, v některých případech i průběhu onemocnění a dalších faktorů. Prvně se zaměřím na hladinu protilátek. Jako jedny z prvních se při infekci vytváří IgM protilátky, které mají tělu pomoci vypořádat se s právě probíhající infekcí. Posléze se tvoří paměťové IgG protilátky, které jsou mj. při budoucím setkání s virem schopné jej zneutralizovat. Dalším druhem protilátek jsou IgA, které se vyskytují především na sliznicích, kde také brání šíření viru. Jak protilátky třídy IgM, tak třídy IgA po prodělané infekci relativně rychle klesají. V centru zájmu tedy stojí především protilátky třídy IgG, které se u přirozené infekce vytváří jak proti S proteinu, tak proti dalším částem nového koronaviru. To ovšem nemusí nutně zaručovat větší ochranu, protože ne všechny protilátky mají schopnost neutralizace a některé naopak mohou způsobit určité komplikace (viz článek 3, článek 7, článek 8). Čím většímu množství antigenů z nějakého patogenu je člověk vystaven, tím větší může být riziko vytvoření nějaké autoprotilátky napadající tělu vlastní molekuly. Některý z antigenů viru totiž může být velice podobný nějakému v těle se vyskytujícímu antigenu.

Za 4 týdny od infekce má dle některých studií až 90 % pacientů v krvi detekovatelnou hladinu protilátek. Dle studie, zkoumající pozitivitu protilátek u obyvatel New Yorku, nemělo po pozitivním PCR testu detekovatelné protilátky 20 % nakažených. Jiná studie hovoří až o 36 %. Podobného výsledku dosáhla i nedávno publikovaná německá studie, ale pouze pro symptomatické pacienty. Ti s asymptomatickým průběhem vytvořili protilátky pouze v 15 až 19 % případů.

Většina pacientů po prodělané infekci vytvoří paměťové B a T lymfocyty. Šest měsíců po prodělání nemoci má detekovatelné paměťové lymfocyty zhruba 95 % nakažených. Hladina protilátek zůstává u některých pacientů detekovatelná až 8 měsíců od prodělání nemoci (její zvýšení nebo snížení se mj. odvíjí od opětovného se setkání s virem a pravděpodobně i průběhu nemoci). Dle jedné studie 10 měsíců po prodělané infekci nebyly protilátky detekovatelné u 13 % pacientů, což je v souladu s dalšími studiemi, které poukazují na postupné snižování jejich hladiny. Co se týká rizika reinfekce, udává se, že prodělaná infekce poskytuje 80–85 % ochranu v horizontu 6 až 7 měsíců. Bližší údaje k tomuto přinesla dánská studie, která používala PCR metodu. Data z této studie jsou taková, že sedmiměsíční ochrana proti reinfekci u lidí do 65 let byla zhruba 80 %, nicméně u lidí nad 65 let byla pouhých 47 %. Ochranu před reinfekcí silně ovlivňují i nové varianty koronaviru, které mají schopnost obcházet protilátkami tvořenou imunitu.

Zajímavé informace o dlouhodobější imunitní ochraně před reinfekcí SARS-CoV-2 poskytuje nedávno zveřejněná americká studie, respektive analýza. Její závěr je takový, že reinfekce se u pacientů po prodělané infekci (a bez následného očkování) objevují již tři měsíce od prodělání. Studie také uvádí, že bez vakcinace a dalších protiepidemických opatření (např. v podobě nošení ochrany dýchacích cest) je riziko reinfekce v horizontu 16 měsíců od prodělání 50 %. Autoři využili nejen data ze studií SARS-CoV-2, ale i jiných koronavirů, včetně těch, které způsobují „běžné nachlazení“. Využili přitom genetické podobnosti koronavirů, aby sestavili tzv. fylogenetický strom této rodiny virů, díky čemuž mohli určit riziko reinfekce SARS-CoV-2 v horizontu více než 1 roku od prodělání. Zjistili taktéž, že dlouhodobější ochrana před reinfekcí je v případě SARS-CoV-2 výrazně kratší než u koronavirů, které způsobují „nachlazení“. I u nich je přitom známo, že imunitní ochrana před reinfekcí nemá dlouhého trvání a reinfekce jsou již 6 měsíců od prodělání u těchto „běžných“ koronavirů časté. Tato studie má samozřejmě své limitace, nicméně poskytuje cenné informace stran očkování a plánování budoucí protipandemické strategie, včetně toho, že prodělání infekce není cestou k získání tzv. kolektivní imunity.

Imunitní odpověď po vakcinaci

Účinnost vakcín proti koronaviru se u symptomatického průběhu pohybuje od 40 do 90 %, a to i u varianty delta. Vysoká zůstává účinnost vakcín v prevenci hospitalizace a úmrtí, více než 85 % (dle některých studií i více než 90 %), i mnoho měsíců od vakcinace. To potvrzuje i čerstvě zveřejněná studie, která zkoumala účinnost vakcíny při prevenci úmrtí a hospitalizace pro variantu delta. Co se týká výdrže imunitní odpovědi po proběhlé vakcinaci, detekovatelné hladiny protilátek přetrvávají přinejmenším stejně tak dlouhou dobu, jako při porovnání s proběhlou infekcí. Taktéž se i po vakcinaci vytváří protilátky třídy IgA slizniční imunity. Stejně jako u infekce ovšem jejich hladina časem klesá. Tento fakt nicméně poukazuje na to, že vakcinace je schopna aktivovat širokou paletu imunitních obranných mechanismů. Bylo taktéž prokázáno, že vakcína proti SARS-CoV-2 vyvolává silnou odpověď B a T lymfocytů (dokazuje i nedávná studie vzorků lymfatických uzlin očkovaných) a vede k vytvoření paměťových buněk. Vakcína zároveň stimuluje i reakci vrozené imunity, jak prokázala třeba studie publikovaná v časopisu Nature. Studie paměťových buněk také popsaly, že jsou tyto buňky obecně schopny velice dobře reagovat i na nové varianty koronaviru. Množství paměťových B buněk bylo dle americké studie dokonce vyšší u očkovaných než u těch, co prodělali mírný COVID-19.

U vektorových vakcín studie prokázala, že 8 měsíců po vakcinaci nedošlo k významnému poklesu parametrů buněčné imunity (především různých tříd T lymfocytů) a dobré hodnoty si udržela i protilátková imunita. Velice dobrých dlouhodobých výsledků dosahují i mRNA vakcíny. Hladina protilátek, stejně jako u lidí po prodělané infekci, samozřejmě klesala, nicméně neutralizační protilátky měli pacienti i 6 měsíců po očkování. Velice dobrých parametrů dosahovala i buněčná imunita. Před masovým rozšířením varianty delta byla ochrana mRNA vakcín proti symptomatickému průběhu COVID-19 i po šesti měsících od vakcinace více než 91 %, proti závažnému průběhu téměř 98 %. Nedávno zveřejněná studie z Velké Británie, která zatím nebyla recenzována, přinesla také zajímavé výsledky. I více než 20 týdnů po vakcinaci byla účinnost proti symptomatickému průběhu COVID-19 (varianta delta) u vektorové vakcíny průměrně 50 %, u mRNA vakcíny 70 %. Vysoká přitom zůstala účinnost v prevenci hospitalizace a úmrtí – pro vektorové vakcíny průměrně 77 a 80 %, pro mRNA vakcíny 93 a 91 %. Především ale studie poskytla informaci, že větší pokles účinnosti vakcíny nastává u rizikových lidí a lidí starších 65 let, byť i tak zůstala i u těchto skupin ochrana proti hospitalizaci a úmrtí v závislosti na typu vakcíny 60 až 90 %.

Porovnání imunitní odpovědi po nákaze a po vakcinaci

Porovnat imunitní odpověď po prodělané infekci a po vakcinaci není jednoduché. Je ovšem dle studií možné říci, že imunitní paměť je po vakcinaci přinejmenším stejně tak robustní jako po prodělané infekci. Některé studie dokonce hovoří o tom, že v určitých ohledech je ta vzniklá vakcinací i o něco lepší, např. co se týká počtu B paměťových lymfocytů a hladin protilátek, včetně neutralizačních. U vakcinace také máme mnohem více dat o její účinnosti napříč variantami koronaviru.

Studie popsaly, že vakcinovaní pacienti mají průměrně vyšší hladiny protilátek s větší neutralizační schopností než pacienti po prodělaném onemocnění, respektive, že hladina a další parametry protilátek jsou u vakcinovaných více jednolité. Bylo zveřejněno i několik prací, které se zabývaly „kvalitou“ protilátek. Poukázaly např. na to, že protilátky získané vakcinací mají svou neutralizační aktivitu více zaměřenou na tzv. RBD (receptor binding domain) než ty získané proděláním infekce. Co to znamená? RBD je ta část S-proteinu, která zodpovídá za navázání koronaviru na buňky lidského těla. Zároveň byly protilátky získané vakcinací více odolné k různým mutacím v oblasti S-proteinu. Pravděpodobně díky tomu, že jejich neutralizační aktivita je zaměřena především na zmíněnou RBD doménu, kdy se váží na více míst této domény než protilátky získané proděláním infekce. Některé studie ukazují, že „šíře“, resp. „záběr“ paměťových buněk po proběhlé infekci se „zvětšuje“ časem více než u vakcinovaných. Výše popsaná studie s RBD udává podobné informace, nicméně s dovětkem, že „šířka“ imunitní odpovědi po proběhlé vakcinaci je již sama o sobě dostatečně „široká“ a v případě RBD zůstává stále „širší“ než po proběhlé infekci (konkrétně tato studie byla provedena u vakcíny firmy Moderna). To, že imunitní paměť po proběhlé infekci je zaměřena na více antigenů nového koronaviru, také může u některých pacientů souviset s vyšším rizikem tvorby autoprotilátek (viz článek 3), které mohou člověka dále poškozovat. Větší množství antigenů, kterým je tělo vystaveno, také automaticky neznamená více neutralizačních protilátek. Neutralizační protilátky se váží na taková místa viru, kdy zablokování tohoto místa vede ke „zneškodnění“ viru. Důležitou podmínkou ale je, že musí být toto místo pro protilátky přístupné, což jsou především místa na povrchu viru (u SARS-CoV-2 je to S-protein).

Až do rozšíření varianty delta také platilo, že vakcinace byla schopna snížit i riziko asymptomatické infekce a možného asymptomatického přenosu o 70 i více procent. Navíc, i pokud se nemocný nakazil, měl nižší virovou nálož (množství viru na sliznicích) než neočkovaný. Varianta delta, která je jedním z nejinfekčnějších virů, které známe, do toho vnesla určité nejasnosti. Ukázalo se, že nakažení vakcinovaní mají pravděpodobně podobné virové nálože jako nakažení neočkovaní. Na druhou stranu se zatím jednoznačně neprokázalo, že by to souviselo s vyšším rizikem přenosu infekce, i když je to možné předpokládat. Více světla do tohoto vnesla singapurská studie, která prokázala, že virová nálož klesá u očkovaných výrazně rychleji než u neočkovaných, tudíž jsou přinejmenším infekční významně kratší dobu než neočkovaní. Nedávno zveřejněná nizozemská studie nicméně přinesla data, že i u varianty delta snižuje očkování riziko přenosu infekce o více než 60 %. V každém případě platí zásada, že jak naočkovaní, tak lidé po prodělání by měli nadále používat ve společnosti ochranu dýchacích cest a dodržovat další hygienická opatření, a to minimálně do dosažení vysoké proočkovanosti obyvatel.

Nedávno publikovaná izraelská studie prezentovala data, že pacienti po prodělaném onemocnění mají 7 až 13x nižší riziko reinfekce než očkovaní. Zvýšené riziko průlomových infekcí (obdoba reinfekcí u očkovaných) přitom bylo nejvýraznější ve věkové skupině 60 let a více. Jedná se samozřejmě o zajímavé zjištění a alespoň časti lidí, kteří infekci prodělali, to poskytuje informaci, že jsou po určitou dobu dobře chránění před reinfekcí (samozřejmě v závislosti na mnoha faktorech). Na tuto studii je ovšem nutné se podívat více do detailů. Zaprvé, jak sami autoři studie upozorňují, i pokud by infekce poskytovala dlouhodobější imunitní paměť než po vakcinaci, prodělání nemoci rozhodně není vhodnou cestou k získání imunity proti SARS-CoV-2, naopak od tohoto způsobu kvůli riziku úmrtí a dlouhodobým zdravotním následkům silně odrazují. Zadruhé, ve studii byly porovnávány dvě skupiny – vakcinovaní a lidé po prodělané infekci, každá z nich zahrnovala 16 215 nebo 46 035 osob v závislosti na způsobu, který autoři studie při hodnocení využili. V prvém případě se ve skupině vakcinovaných vyskytlo za celou dobu sledování 238 případů průlomové infekce a 19 případů reinfekce u lidí po prodělání. Statisticky vyšel tento rozdíl jako významný, nicméně i tak se průlomové infekci vyskytly u pouhého 1,5 % naočkovaných. U druhého počtu pacientů bylo průlomových infekcí ve skupině naočkovaných 640 (1,4 % z celku), reinfekcí 108. Autoři zároveň upozornili na to, že jejich studie má několik limitací, které mohly ovlivnit výsledky, a tudíž nelze jejich studii prezentovat jako důkaz, že prodělaná infekce je v každém případě „lepší“ než vakcinace. Zmínili např. nemožnost zhodnotit rozdíly v dodržování protiepidemických opatření mezi skupinami.

Nová britská studie naopak konstatuje, že imunita získaná vakcinací je přinejmenším stejně kvalitní jako ta získaná po prodělané infekci. Především u pacientů očkovaných mRNA vakcínami byla účinnost proti infekci variantou delta dokonce vyšší než u nevakcinovaných po prodělané infekci (80 % vs. 72 %). Tento výsledek dosáhl i statistické významnosti (ukazatel, který nám může říci, která ze dvou možností má „lepší výsledky“). K podobnému závěru dospěla i nedávno publikovaná studie americké CDC, která zahrnovala 7 tisíc pacientů hospitalizovaných pro COVIDu podobné obtíže. Pacienti, kteří v minulosti prodělali COVID-19 a nebyli následně naočkováni byli více než 5krát častěji opět pozitivně testováni na SARS-CoV-2 v porovnání s očkovanými pacienty bez historie předchozí nákazy.

Izraelská i britská studie navíc poskytují velice cenná data o podání vakcín lidem, kteří COVID-19 prodělali. V izraelské studii porovnávali skupinu těch, co prodělali a nebyli naočkováni a těch, co prodělali a dostali jednu dávku vakcíny (v každé z nich bylo přes 14 000 lidí). Data ukázala, že prodělaní-naočkovaní pacienti mají o polovinu nižší riziko reinfekce než ti, co po prodělání naočkováni nebyli. Britská studie taktéž ukázala, že lidé, kteří prodělali a byli naočkováni, měli ještě lepší účinnost proti variantám koronaviru než naočkovaní bez předchozího styku s infekcí. Tyto závěry podporuje i americká studie, podle které mají neočkovaní lidé po prodělání více než dvakrát vyšší riziko reinfekce než ti, kteří se po prodělání nemoci naočkovali. To ukazují i další studie. Nebylo taktéž prokázáno, že by vakcinace u těch, co infekci prodělali, byla spojena s vyšším rizikem závažných nežádoucích účinků. Je nicméně odbornými společnostmi doporučeno, aby lidé po prodělání s vakcinací (v závislosti na zdravotním stavu) posečkali v řádu týdnů až měsíců, především z toho důvodu, aby se přednostně naočkovali dosud jakkoliv nechránění lidé. Zatím ne zcela vyhraněný je názor, jestli vakcinovat lidi po prodělání pouze jednou nebo dvěma dávkami vakcíny. Některé studie ukazují, že dostačující je podání pouze jedné dávky. V každém případě studie jednoznačně a silně hovoří pro přínos očkování lidí po prodělané infekci, protože velké části z nich poskytuje velice silnou ochranu proti reinfekci vytvořením tzv. hybridní imunity, což má samozřejmě své dopady i pro zvládnutí epidemie v celé společnosti. Hybridní imunita jim poskytuje velice silnou ochranu i proti novým variantám viru.

Přeočkování třetí dávkou

Velice diskutovaným tématem je také nutnost přeočkování třetí dávkou vakcíny. Jsou již výsledky prvních studií, podle kterých po podání této posilující dávky dochází ke znatelnému zvýšení hladin protilátek. To má značný význam především u pacientů užívajících léky potlačující imunitní systém či trpících jinou poruchou imunitního systému a dále u lidí starších či s chronickými nemocemi. K přeočkování třetí dávkou přikročil např. Izrael, kde ji obdrželo již přes milion obyvatel. Dle dat, která máme zatím k dispozici, poskytuje třetí dávka ochranu téměř 96 % při prevenci onemocnění COVID-19.  Ve všech věkových kategoriích se zvýšila hladina protilátek a jejich neutralizační aktivity a to jak proti variantě delta, tak i proti jiným odolnějším variantám nového koronaviru, u kterých se ukazuje, že ochrana před symptomatickou infekcí souvisí mj. právě s hladinami protilátek. Snížilo se také ještě více riziko průlomových symptomatických infekcí a závažných případů, což je důležité především u vybraných skupin pacientů, viz výše. Podle dat, která jsou zatím k dispozici, také nebyl po třetí dávce zvýšen výskyt významných nežádoucích účinků vakcíny. Vyskytovaly se podobné vedlejší účinky jako při prvních dvou dávkách – zhruba 70 % lidí udávalo únavu, 50 % bolesti hlavy, 25–30 % bolesti kloubů a kloubů atd. Dle izraelských dat je výskyt nežádoucích účinků vakcinace v případě třetí dávky dokonce nižší než u předchozích dvou dávek.

Nutnost přeočkování neznamená, že by vakcinace selhávala. Jak jsem psal v dřívějších článcích, účelem vakcinace je především zabránit vážnému průběhu nemoci a úmrtí, i když ochrana před symptomatickým průběhem je samozřejmě taktéž velice důležitá i z hlediska epidemiologického. Přeočkování je v rámci vakcinace běžným jevem. Např. proti tetanu je nutné přeočkování každých 10 až 15 let, přeočkování v dospělosti je někdy potřebné i u spalniček a mohl bych pokračovat dále. Není taktéž překvapením, že hladiny protilátek po vakcinaci s časem klesají. To se děje i u jiných vakcín a také v případě, že člověk dané onemocnění prodělal. Problém samozřejmě přináší (pro očkované i neočkované) výskyt nových a odolnějších variant koronaviru, kdy sice účinnost v prevenci vážného průběhu a úmrtí zůstává u vakcín vysoká, nicméně klesá účinnost proti symptomatickému průběhu. I z tohoto důvodu se rozběhla debata o nutnosti posilující třetí dávky.

Současná situace a kolektivní imunita

Některé dezinformační weby neúčinnost vakcín podporovaly „argumentem“, že většinu hospitalizovaných v Izraeli tvořili naočkovaní. 60 % hospitalizovaných v určitou chvíli skutečně tvořili naočkovaní (dle dat ze září 2021 tomu již tak není). Opět se ale na situaci musíme podívat z různých úhlů pohledu. Zaprvé, v Izraeli je naočkováno přes 60 % veškeré populace. Vakcína i při nejlepší snaze nikdy nebude mít 100% účinnost, tudíž, dokud není zabráněno většímu šíření viru v populaci, lze předpokládat i scénář, kdy nemalá část nově nakažených bude z očkované skupiny (ve skutečnosti naočkovaní stále tvoří menšinu nově nakažených, v ČR je jejich podíl 25 až 30 %). Zadruhé, je vhodné se podívat na to, jaké procento naočkovaných musí být hospitalizováno v porovnání s neočkovanými. O tom izraelská data taktéž hovoří velmi jasně. Výskyt závažných případů u plně očkovaných napříč věkovými kategoriemi je 6,3 případů na 100 tisíc, u neočkovaných 16,4 na 100 tisíc. U lidí pod 50 let je tento rozdíl ještě výraznější – 0,3 případů versus 3,9 případů na 100 tisíc. Pro účinnost vakcín hovoří i současná situace ve Spojených státech, kdy většinu vážných případů tvoří neočkovaní pacienti. Podobné údaje přicházejí i z Německa a dalších zemí.

Vakcinace a prodělaná infekce je spojována s termínem kolektivní imunita. Vychází z toho, že když je v populaci vysoké procento lidí imunních vůči danému patogenu, nemůže se pak v populaci tak snadno šířit a způsobit např. přehlcení nemocnic. Z důvodu rizika úmrtí i dlouhodobých zdravotních následků je nežádoucí, aby tato imunita byla získána proděláním infekce. Takovýto přístup má svou negativní stránku i v tom, že poskytuje patogenu větší prostor pro mutace a vytvoření variant, které by mohly v extrémních případech i zcela „eliminovat“ dosud získanou kolektivní imunitu. Cílené získání této imunity tzv. „promořením“ bylo mnohými odbornými společnostmi navíc odsouzeno jako neetické. Ještě více neodůvodnitelným se stal tento přístup s příchodem účinných a bezpečných vakcín. Pojem získání kolektivní imunity by tedy měl u potenciálně nebezpečných infekcí být, a historicky i byl, spojovaný s vakcinací. Jedná se totiž o velice jednoduchý, rychlý a bezpečný způsob, jak navodit imunitu proti patogenu u takového počtu lidí, aby měl daný patogen co nejmenší prostor pro mutace a páchání škod. Čím vyšší je nakažlivost patogenu, tím vyšší procento lidí je nutno imunizovat. U spalniček je to více než 90 %. Pro COVID-19 se tato hodnota udává mezi 70 a 80 %. Dokud nebude této hladiny kolektivní imunity dosaženo, stále existuje riziko určitého náporu vážných případů na nemocnice, a především vzniku nových variant koronaviru.

Jak jste se ve článku přesvědčili, imunitní systém není jednoduchý a problematika infekčních nemocí a vakcinace je skutečně komplikovaná a rozsáhlá. Výše uvedené řádky lze ale i tak shrnout do následujících vět – v aktuální chvíli je jasné, že imunitní odpověď po vakcinaci poskytuje přinejmenším stejně tak dobrou ochranu jako prodělaná infekce. Dovolil bych si osobní poznámku, že není v současné chvíli důležité, která imunita je „lepší“ – jestli ta získaná infekcí (i se všemi potenciálními následky, jak si můžete přečíst v dalších článcích), nebo ta po vakcinaci. Faktem zůstává, že máme k dispozici ověřené, bezpečné a velice účinné vakcíny, které poskytují velice dobrou imunitní ochranu. Samozřejmě ani ta není 100 % a člověk se i přesto může nakazit. Tato situace je ovšem naprosto rozdílná od té, kdy se nakazí neočkovaný člověk. To se projevuje ve významném snížení rizika hospitalizace, úmrtí a dle posledních studií i dlouhodobých zdravotních následků v podobě tzv. long COVID (snižuje riziko o 50 %). Význam má vakcinace i v případě, že si člověk nákazou COVID-19 prošel, protože tím sníží riziko reinfekce a případných dalších zdravotních komplikací. Vakcinace je taktéž jedinou bezpečnou cestou, jak dosáhnout kolektivní imunity, bez které nadále hrozí přinejmenším lokální vzplanutí epidemie anebo vznik nových variant viru.

Odkaz na čtvrtý článek, který se zabýval popisem mRNA a vektorových vakcín proti SARS-CoV-2, včetně jejich historie, najdete zde. Další článek se bude věnovat problematice myokarditidy po očkování proti SARS-CoV-2 a jejímu porovnání s myokarditidou (zánětem srdečního svalu) při COVID-19. 

Autoři obrázků: Alexandra_Koch; Abdi Ghaffari, Robyn Meurant, Ali Ardakani; SPQR10; Franz X. Heinz and Karin Stiasny; Prof. Shane Crotty; Tkarcher

Příspěvek COVID-19 (5.část) – imunitní odpověď po nákaze a očkování pochází z Myokarditida

]]> https://myokarditida.cz/cs_CZ/vyzkum/covid-19/covid-19-4-cast-vakciny-proti-sars-cov-2/ Mon, 25 Oct 2021 18:10:55 +0000 https://myokarditida.cz/?p=3595 Čtvrtý díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný popisu mRNA a vektorových vakcín proti SARS-CoV-2, včetně jejich historie. Odkaz na třetí článek, který byl věnovaný stručnému popisu fungování imunitního systému a přehledu mechanismů, kterými se SAR...

Příspěvek COVID-19 (4.část) – vakcíny proti SARS-CoV-2 pochází z Myokarditida

]]> Čtvrtý díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný popisu mRNA a vektorových vakcín proti SARS-CoV-2, včetně jejich historie. Odkaz na třetí článek, který byl věnovaný stručnému popisu fungování imunitního systému a přehledu mechanismů, kterými se SARS-CoV-2 brání imunitní reakci, najdete zde.

VAKCÍNY PROTI SARS-CoV-2 – ČÁST 1.

Základní myšlenka očkování

Vakcinace proti jakémukoliv viru či bakterii má jeden zásadní cíl – naučit imunitní systém rozpoznávat a rychle reagovat na nějaký patogen ještě předtím, než se s ním člověk skutečně setká. Jak jsem psal v předchozím článku, imunitní systém se skládá z vrozené a získané imunity. Očkování cílí především na získanou imunitu, kterou tvoří B a T lymfocyty. Myšlenka je taková, že tělu jsou nějakým způsobem předloženy antigeny patogenu (molekuly, které imunitní systém rozpoznává a reaguje na ně), proti kterému potřebujeme získat ochranu. Pro různé patogeny jsou vhodné rozdílné typy vakcín. Známe např. živou oslabenou vakcínu (tvořená patogenem s výrazně sníženou schopností „škodit“, např. proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám), inaktivovanou vakcínu (tvořená usmrceným virem, proti klíšťové encefalitidě), vakcínu anatoxinou, subjednotkovou, štěpenou a polysacharidovou (všechny obsahují antigeny nebo neškodné formy látek vytvářených patogeny, proti kterým se vytváří protilátková odpověď, záškrt, chřipka, meningokok) atd. Různých druhů vakcín je mnoho, dále se v článku budu věnovat tzv. vektorovým a především mRNA vakcínám.

Myšlenka jakéhokoliv očkování je pro všechny výše vypsané druhy vakcín stejná. Člověku je do těla podán antigen, který sám o sobě nepáchá škody jako samotný vir nebo bakterie, když napadne lidský organismus. Antigen zcela obecně je jakýmsi „občanským průkazem“, kterým se prokazuje každá buňka, vir, bakterie. Imunitní systém si většinu antigenů, která naše tělo normálně obsahuje, pamatuje a nijak proti nim za běžných okolností nezasahuje. Když najde antigen, který se v něm normálně nevyskytuje, např. z viru, ví, že se jedná o dosud neviděného, možná i nevítaného, hosta, se kterým je zrovna v případě viru potřeba něco dělat. Samotný antigen bez ostatních částí viru nebo bakterie většinou nic moc nezmůže. Když tedy podáme člověku látku, která obsahuje pouze antigeny, bez dalších částí patogenu, kterými by mohl lidskému organismu škodit, řekneme tím pouze imunitnímu systému, proti čemu by v budoucnu mohl bojovat. Dojde samozřejmě i k tomu, že se tělo naučí, jak s daným patogenem bojovat, tj., vytvoří si zásobu paměťových B a T buněk, dojde i k vytvoření protilátek. Oproti prodělání infekce je zde tedy několik výhod. Při budoucím setkání se skutečným patogenem se výrazně zkrátí proces rozpoznávání antigenu – tělo rychle zjistí, že je daný antigen na „black listu“ a nemusí ho tam teprve přidávat. Rovnou tedy rozběhne imunitní reakci. To pro patogen představuje velmi nehostinné prostředí, kdy na něj již při vstupu čekají paměťové B a T lymfocyty a protilátky, které jsou schopné okamžitě nebo velmi rychle zasáhnout. Z toho tedy plyne, že patogen nemá až takový, ideálně vůbec žádný, prostor k tomu, aby v organismus způsobil škody. Ne vždy se podaří, aby se vakcinací zabránilo symptomatickému průběhu onemocnění. To ovšem není také hlavní cíl vakcín. Tím je to, aby se zabránilo poškození organismu, zdravotním následkům a v nejhorším případě úmrtí. Nicméně zabránění symptomatickému průběhu a případnému přenosu patogenu je samozřejmě také více než žádoucí. Žádná vakcína, ostatně ani lék, nemají 100% účinnost, což ovšem neznamená, že je daná vakcína nebo látka neúčinná, jak se budu snažit dále ukázat.

Je pravdou, že vakcína má, stejně jako léky, své nežádoucí účinky. Z toho důvodu je také nejen účinnost, ale především bezpečnost vakcín, velice pečlivě sledována a k aplikaci lidem jsou doporučeny pouze ty vakcíny, kdy jejich přínos výrazně převyšuje možné nežádoucí účinky. Klinické studie vakcín tedy musí vždy splňovat velice přísná kritéria klinických studií, o kterých jsem psal ve druhém článku. Vzhledem k zaměření stránek se v dalších článcích budu věnovat především nežádoucímu účinku vakcín v podobě myokarditidy, resp. perikarditidy (zánětu osrdečníku). Nejdříve bych rád popsal, jak některé vakcíny proti COVID-19 fungují.

Vektorové vakcíny

Virové vektorové vakcíny, známé pod názvy Sputnik V, Astra Zeneca a Janssen, využívají pro doručení antigenu imunitnímu systému virový nosič, konkrétně adenovir. Každá z výše zmíněných vakcín užívá jiný adenovir, což je za normálních okolností patogen vyvolávající především záněty dýchacích cest. Pro potřeby vakcinace je vir upraven – z jeho genetické informace jsou odstraněny části, které potřebuje pro replikaci („množení“), díky čemuž nemůže způsobit škody, ke kterým by jinak vedla přirozená infekce. Na druhou stranu jsou do genetické informace adenoviru vloženy části genetické informace nového koronaviru, které kódují S-protein. Přesně určené množství takto upravených virů tedy do lidských buněk vpraví genetickou informaci, díky které buňky vyrobí a na svém povrchu vystaví S-protein, proti kterému se rozvine imunitní reakce. Účinnost proti symptomatickému průběhu COVID-19 u tohoto typu vakcín převyšovala podle původní klinických studií 60 %, s příchodem nových variant koronaviru účinnost klesla. Velice málo se ovšem snížila účinnost vakcín v prevenci hospitalizací a úmrtí (více než 80 %). Tento druh vakcín byl ještě před použitím u COVID-19 mnoho let zkoumán a stejný princip se využívá např. u vakcíny proti Ebole.

mRNA vakcíny – vznik, bezpečnost a účinnost

Nyní se přesouvám k druhému a hojně používanému typu vakcín proti SARS-CoV-2, mRNA vakcínám od firem Pfizer-BioNTech a Moderna. V médiích je někdy tento druh vakcín stále označován za „experimentální“, což ovšem neodpovídá skutečnosti. Co vlastně znamená mRNA? Je to zkratka pro messenger ribonukleovou kyselinu. Naše DNA obsahuje návody pro tvorbu mnoha druhů bílkovin, které mají v těle rozličné funkce. K vytvoření určité bílkoviny podle návodu v DNA využívá tělo procesů translace a transkripce. Zjednodušeně probíhají tyto procesy následovně – úsek DNA kódující bílkovinu se přepíše do pre-mRNA. Podle ní ovšem ještě není možné bílkovinu sestavit. Než tato pre-mRNA opustí buněčné jádro, je nutné, aby ji buňka upravila. Až díky těmto úpravám vzniká mRNA. Mezi úpravy patří třeba tzv. sestřih, kdy jsou z pre-mRNA vystřiženy pro další tvorbu bílkovin nepotřebné části, a přidány různé další molekuly, které se nazývají nukleotidová čepička a polyadenilový konec. Tyto úpravy prodlužují stabilitu mRNA, která se navíc nemůže již zpětně vrátit do buněčného jádra, kde je uskladněna DNA. Naopak je směřována směrem k ribozomům, které se nacházejí mimo buněčné jádro. Ribozomy jsou speciální bílkoviny, které dávají vzniknout dalším proteinům. Obecně se tedy již vytvořená molekula mRNA nevrací zpět do jádra buňky a nezačleňuje se do DNA. mRNA je pouze jedním receptem z rozsáhlé kuchařky DNA, který je po vytvoření bílkoviny poměrně rychle zničen.

Těmito procesy si můžeme být opravdu velmi jistí, protože molekula mRNA je intenzivně zkoumána od šedesátých let minulého století. Již brzy po jejím objevení bylo vědcům jasné, že se jedná o velmi slibný prostředek léčby a prevence různých onemocnění. Výčet historie výzkumu mRNA a mRNA vakcín by byl tedy skutečně velmi dlouhý. Významnými milníky jsou roky 1993 a 1995, kdy byla poprvé popsána možná očkovací strategie na principu mRNA vakcíny, resp. kdy byla dokonce navržena první mRNA vakcína pro účely léčby rakoviny. S technologickým pokrokem a většími znalostmi o infekčních nemocech a rakovinných buňkách šla velice kupředu i technologie mRNA vakcín. První klinická studie těchto vakcín, v tomto případě u pacientů s rakovinou, byla provedena již v roce 2009 a následovaly mnohé další (např. s pacienty s melanomem a lymfomem – rakovinou kůže a lymfatických uzlin). Z infekčních nemocí byla, resp. stále je, technologie mRNA vakcín zkoumána nejen na zvířatech, ale i na lidech, např. u virů chřipky, eboly, vztekliny, zika viru, cytomegaloviru, malárie atd.  Již před COVID-19 tedy byly mRNA vakcíny podány mnoha dobrovolníkům a byla prokázána jejich bezpečnost při užití u lidí. Vzhledem k tomu, že mRNA molekula není infekční částice, neexistuje také riziko, že by se prostřednictvím vakcíny mohl člověk danou nemocí nakazit. Dále studie prokázaly, že mRNA molekuly nepřetrvávají trvale v organizmu, ale jsou, stejně jako mRNA molekuly vytvořené v lidských buňkách, nejpozději v řádu dnů zničeny. Třetí značnou výhodou mRNA vakcín je to, že s moderními technologiemi a znalostí genetické informace patogenů je možné velice rychle vyvinout novou vakcínu, resp. upravenou verzi, jak se ukazuje i u vakcín proti SARS-CoV-2.

Prvně na zvířatech a následně i na lidech nebylo taktéž prokázáno, že by mRNA vakcína poškozovala zdraví dítěte v průběhu těhotenství. Naopak odborné společnosti nyní doporučují, aby byly těhotné ženy očkovány, v některých zemích byly dokonce zařazeny do prioritních skupin na vakcinaci. Výhodný je tento postup z toho důvodu, že těhotné ženy mají při onemocnění COVID-19 vyšší riziko porodních i poporodních komplikací a předčasného porodu, což může mít negativní dopad i na zdraví dítěte. Navíc se prokázalo, že z těla matky přecházejí do krve dítěte protilátky proti SARS-CoV-2, které mu po omezenou dobu poskytují určitou míru ochrany (protilátky přechází v průběhu těhotenství z matky na dítě naprosto běžně, nejen v případě SARS-CoV-2 a vakcín proti němu). Neprokázal se taktéž žádný negativní účinek mRNA vakcín na plodnost. V případě mužů bylo provedeno několik studií, které zkoumaly množství a kvalitu spermií před a po vakcinaci proti COVID-19 a nebyly zde žádné rozdíly. Naopak existují podezření, že negativní dopad na mužskou plodnost má přirozená infekce novým koronavirem. Co se žen týká, byla diskutována velice malá podobnost koronavirového S-proteinu a lidského proteinu syncytin-1, který se účastní vývoje placenty. Syncytin-1 je protein tvořený 538 aminokyselinami, základními stavebními kameny bílkovin. Se spike proteinem koronaviru sdílí opravdu krátkou společnou řadu tvořenou pouze 4 aminokyselinami, což je velice krátký úsek na to, aby protilátky proti S (spike) proteinu koronaviru ovlivňovaly funkci proteinu syncitin-1. Navíc byla provedena studie vakcinovaných těhotných žen, která nejen prokázala, že molekula mRNA nepřechází do mateřského mléka, ale také to, že proti proteinu synticin-1 žádná z žen ve studii nevytvořila protilátky. Nebylo taktéž prokázáno, že by vakcinace zvyšovala riziko potratů nebo předčasných porodů. Studie naopak popisují, že až 31 % placent žen, které se v průběhu těhotenství nakazily, jevilo známky hypoperfúze (sníženého průtoku krve) a přes 20 % akutní zánětlivé změny.

Jak se tedy mRNA vakcína chová po aplikaci do těla? Lipidové nanočástice, které obalují molekulu mRNA, přecházejí přes membránu buněk (taktéž tvořenou převážně z tuků) do vnitřního prostoru buňky. Zde je uvolněna mRNA molekula, která se spojuje s ribozomy a dává tím vzniknout S-proteinu. Ten poté buňka vystavuje na svém povrchu. Zároveň ho, stejně jako všechny ostatní bílkoviny, rozkládá na více částí, antigeny, a vystaví je opět na svém povrchu pro kontrolu imunitním buňkám. Ty S-protein rozpoznají jako cizí a zahájí proti němu imunitní reakci. Účinnost těchto vakcín je až překvapivě dobrá. V původních klinických studiích byla účinnost obou dostupných mRNA vakcín proti symptomatickému průběhu nemoci přes 90 %, v prevenci hospitalizace a úmrtí taktéž přes 90 %. S příchodem nových variant koronaviru se situace trochu zkomplikovala. Izraelská studie hovořila o snížení účinnosti proti symptomatickému průběhu na 40 %, údaje z Kanady a Velké Británie naopak poukázaly na účinnost stále přesahující 80 %. V každém případě zůstala i při variantě delta zachována vysoká účinnost v prevenci hospitalizace a úmrtí (85 % a více, většinou 90 %).

Proč tedy takto slibná technologie nebyla masověji využita dříve než u SARS-CoV-2? Důvodem byly především problémy se stabilitou molekuly mRNA. Průlomový byl v tomto ohledu rok 2012, kdy byly ke zvýšení stability mRNA molekul použity vhodné obaly z lipidových (tukových) nanočástic, u kterých byla taktéž dlouho zkoumána jejich bezpečnost pro použití u lidí. Výzkum těchto nanočástic započal v šedesátých letech minulého století. Americká FDA chválila první lipidové nanočástice pro použití u lidí již v roce 1995. V roce 2012 se pak našla taková nanočástice, která měla vhodné vlastnosti i pro obalení mRNA molekuly. Když k tomu připočteme desetiletí trvající výzkum koronavirů (především viru SARS-CoV-1 z let 2002 až 2004 a viru MERS objeveného roku 2012), včetně výzkumu různých způsobů vakcinace proti nim, není již tak překvapivé, že mRNA vakcíny proti SARS-CoV-2 byly připraveny ke klinickým studiím u lidí tak „rychle“. Velikou roli sehrála i spolupráce tisíců vědeckých týmů po celém světě. Klinické studie vakcín proti SARS-CoV-2 proběhly skutečně rychleji než některé dřívější výzkumy. V žádném případě ovšem nebyly sníženy nároky kladené na provedení klinických studií u lidí (viz článek 2). Rozdílné oproti dřívějším studiím bylo pouze obrovské nasazení lidských, případně i finančních zdrojů ze strany států, výzkumných týmů a regulačních orgánů (FDA, EMA atd.), díky čemuž byly rychleji provedeny byrokratické úkony. To, že byly vakcíny schváleny „pouze“ k nouzovému použití neznamenalo, že by nebyly splněny nároky stran bezpečnosti. Znamenalo to pouze, že je sice potřeba i nadále shromažďovat různé údaje nutné k hodnocení vakcín, nicméně již za situace, kdy byla prokázána jejich účinnost a bezpečnost. Udělení nouzového použití umožnilo velice rychlou distribuci vakcín, a to i do zemí, které nemají patřičné regulační systémy, které by bezpečnost vakcíny mohly posoudit. V současné době má plné schválení vakcína od firmy Pfizer-BioNTech a v krátké době by měla následovat i vakcína od firmy Moderna.

Odkaz na třetí článek, který byl věnovaný stručnému popisu fungování imunitního systému a přehledu mechanismů, kterými se SARS-CoV-2 brání imunitní reakci, najdete zde. Další článek se bude věnovat porovnání imunitní reakce po infekci a po očkování. 

Autoři obrázků: Ivana Padárová (autorka úvodního snímku), Li, DD., Li, QH.; Bettini, E.; Locci, M.; Christinelmiller; Michael E. Pichichero, MD

Příspěvek COVID-19 (4.část) – vakcíny proti SARS-CoV-2 pochází z Myokarditida

]]> https://myokarditida.cz/cs_CZ/vyzkum/covid-19/covid-19-3-cast-imunitni-system/ Sat, 23 Oct 2021 16:18:33 +0000 https://myokarditida.cz/?p=3573 Třetí díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný stručnému popisu fungování imunitního systému a přehledu mechanismů, kterými se SARS-CoV-2 brání imunitní reakci. Odkaz na druhý článek, který se zabýval příznaky onemocnění, diagnostikou a některými l...

Příspěvek COVID-19 (3.část) – imunitní systém pochází z Myokarditida

]]> Třetí díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný stručnému popisu fungování imunitního systému a přehledu mechanismů, kterými se SARS-CoV-2 brání imunitní reakci. Odkaz na druhý článek, který se zabýval příznaky onemocnění, diagnostikou a některými léčebnými metodami, najdete zde.

JAK FUNGUJE IMUNITNÍ SYSTÉM PŘI INFEKCI?

Základní principy fungování imunitního systému

Vysvětlit fungování imunitního systému je náročné. V následujících řádcích se tedy pokusím shrnout naprosté základy toho, jak imunitní systém bojuje s patogeny. Tento boj je složitý a je ovlivněn mnoha faktory. Na jedné straně stojí člověk se svým imunitním systémem. Ten je ovlivněn např. aktuálním zdravotním stavem a genetickou informací, která mu může předurčit určitou náchylnost k nějakému onemocnění nebo jeho komplikacím. Na druhé straně barikády je patogen, v tomto případě SARS-CoV-2. Jak jsem zmínil v prvním článku, viry nejsou živými organismy. To ovšem neznamená, že by si jen tak „seděly“ někde v těle a čekaly, až se s nimi imunitní systém vypořádá. Stejně jako jiné viry, i SARS-CoV-2, se snaží ubránit imunitnímu systému a unikat mu, aby se mohl co nejdéle a nejsnáze ve svém hostiteli replikovat. Když se tedy mluví o imunitní reakci na koronavirovou infekci, je dobré mít tento fakt na paměti.

Jak imunitní systém funguje? Představme si člověka nakaženého novým koronavirem. První linii obrany, kterou musí vir překonat, tvoří sliznice (u SARS-CoV-2 především v dýchacích cestách). Tato první linie obsahuje různé látky, které mají za cíl ideálně zabránit rozvoji infekce a jejímu šíření dále do těla. Je zde k tomuto účelu uhnízděna tzv. slizniční imunita. Vir tedy napadne buňky sliznice dýchacího ústrojí a mechanismy, které jsem popsal v prvním článku, se v nich množí. Již v tuto chvíli se začíná rozvíjet reakce imunitního systému. Buňky obecně při napadení virem uvolňují látky zvané interferony, které mají ostatní buňky varovat před blížícím se virovým nebezpečím. Na druhou stranu právě tento obranný mechanismus je schopen SARS-CoV-2 blokovat. Nedávno zveřejněná studie také poukázala na to, že zhruba desetina pacientů se závažným průběhem COVID-19 měla v krvi protilátky proti interferonům. Pokud si tedy pacient nějaké interferony vytvořil, protilátky je stihly zneškodnit ještě předtím, než splnily svůj úkol.

To, že vir poškozuje a ničí buňky dýchacích cest (v pozdějších fázích se nemusí vůbec omezit jen na sliznice, může napadat i další tkáně těla), by nemělo nechat imunitní systém chladným. Ničení buněk virem přitahuje prvně pozornost vrozené imunity – makrofágů, dendritických a dalších buněk. Jako vrozená je tato imunita nazývána z toho důvodu, že na přítomnost něčeho „cizího“ nebo „poškozeného“ reaguje vždy stejnými mechanismy. Vyplavují se mj. různé interleukiny a další cytokiny, komunikační molekuly mezi imunitními a dalšími tělními buňkami, které svému okolí oznamují, že v těle cizopasí nějaký vir, proti kterému je nutné zasáhnout a připravují tělo na imunitní reakci. Všeho ale musí být s mírou. U těžce nemocných pacientů s COVID-19 totiž velice často dochází k rozvoji tzv. cytokinové bouře, což je stav, kdy imunitní systém reaguje na přítomnost viru přemrštěně a vytváří pomocí cytokinů v těle tak silnou zánětlivou reakci, že ho až poškozuje. Jedním z projevů této přehnané reakce je rozvoj syndromu akutní respirační tísně, zkratkou ARDS. Při něm se plíce doslova zaplaví tekutinou a fibrinem („tkáňovým lepidlem“), který vytvoří v plicích blanky, přes něž špatně přechází kyslík do krve. Jde o velice závažný stav s vysokou úmrtností.

Buňky vrozené imunity mají ještě další velice důležitou funkci, a to prezentovat pohlcenou virovou částici buňkám získané imunity (získaná proto, že se rozvíjí až po setkání s určitým patogenem, resp. po očkování). Tu tvoří T a B lymfocyty. T lymfocyty se ještě dělí na pomocné (Th, CD4) a cytotoxické (Tc, CD8) lymfocyty, které mají ještě několik dalších poddruhů. Pro další vývoj boje imunitního systému proti infekci jsou důležité hlavně pomocné T lymfocyty, které rozhodnou, jakými dalšími zbraněmi bude imunitní systém proti infekci bojovat, což se opět děje cestou různých receptorů a cytokinů. Tyto pomocné T lymfocyty jsou také důležité k vytvoření protilátek (imunoglobulinů). Pro tělo je významné hlavně vytvoření tzv. neutralizačních imunoglobulinů. Ty se naváží na taková místa viru, kdy jejich zablokování vede k tomu, že se vir nedokáže vázat na svůj receptor na povrchu lidských buněk a nemůže je tedy infikovat. Ne všechny protilátky tuto funkci mají, jsou pak tzv. ne-neutralizační. Pomocné T lymfocyty pro vytvoření protilátek poskytují pomocný signál B lymfocytům, které se přemění v plazmatické buňky – „továrny na protilátky“. Třetí typ buněk, který se aktivuje, jsou cytotoxické T lymfocyty. Když je buňka napadena virem, vystavuje některé jeho části na svém povrchu, aby imunitnímu systému signalizovala, že byla napadena. Tyto části viru jsou cytotoxické T lymfocyty schopné rozpoznávat a danou virem napadenou buňku zničit.

Pro případ, že by se organismus opět setkal s virem, měly by se vytvořit paměťové T a B buňky, resp. plazmatické buňky, které by společně s určitou ochrannou hladinou protilátek měly zaručit, že při příštím setkání s virem bude odpověď imunitního systému rychlejší a efektivnější. Dále se po infekci hojí poškození, která napáchal samotný vir, případně zánětlivá reakce proti němu namířená. Poškozená tkáň může být nahrazena novými buňkami, pokud je toho schopna, nebo se hojí vazivem, tedy jizvou, což představuje méněcennou tkáň, která nikdy nedosáhne kvalit té původní.

Obranné mechanismy SARS-CoV-2 proti imunitní odpovědi a rizika infekce

Vše ovšem neprobíhá vždy ideálně, a jak jsem již zmínil, SARS-CoV-2 má mechanizmy, kterými proti imunitní reakci bojuje. Jedním je snížení tvorby interferonů. Kromě toho může bránit vytvoření i dalších cytokinů. To kupříkladu způsobuje tzv. leukopenii, tedy snížené množství bílých krvinek v krvi. Za leukopenii je zodpovědné i přímé napadení bílých krvinek virem, poškození kostní dřeně a také změny v metabolismu a biochemických pochodech v organismu při infekci. Před imunitním systémem se vir maskuje také tím, že potlačuje buněčné mechanismy, kterými infikovaná buňka dává najevo, že byla virem napadena. Díky nim za normálních okolností může imunitní systém rozpoznat, o jakého nepřítele se konkrétně jedná (zasahuje do dráhy TLR a MHC receptorů). Negativně se také na průběhu infekce projevuje skutečnost, že především u pacientů s těžkým průběhem jevily T buňky imunitního systému známky „vyčerpání“ (pravděpodobně i z důvodu potlačení tvorby interferonů, které jsou pro jejich funkci důležité). Nově bylo prokázáno, že SARS-CoV-2 dokáže negativně ovlivnit i funkci B buněk, které vytváří protilátky, a to pravděpodobně cestou narušení jejich buněčného metabolismu. Nejvýraznější narušení vědci pozorovali u molekuly CD19, která je důležitá pro správný vývoj a funkci B lymfocytů. Infekce SARS-CoV-2 může být také spojena se snížením počtů dalších buněk imunitního systému, včetně pomocných a cytotoxických T lymfocytů a NK buněk, které stejně jako cytotoxické T lymfocyty mohou ničit virem napadené buňky.

Další problematickou oblastí jsou protilátky. K účinné obraně proti opětovné infekci je důležité nejen vytvoření paměťových buněk, ale také dostatečná hladina neutralizačních

 protilátek. Ta zatím nebyla pro SARS-CoV-2, především s ohledem na ochranu před symptomatickou infekcí, stanovena, byť se o to některé studie pokoušejí. To je obtížné i s ohledem na nové varianty koronaviru a různé laboratorní metody používané ke stanovení protilátek. Protilátky jsou obecně v obraně proti infekci důležitým nástrojem, který je při opětovném setkání s virem schopen jej zneškodnit ještě předtím, než stihne napáchat nějaké škody. Na druhé straně se vir i této obraně snaží uniknout. Jedním ze způsobů je mutování molekul na svém povrchu, u nového koronaviru typicky S-proteinu. Tím může dosáhnout snížení účinnosti protilátek stran neutralizace. Dalším mechanismem, který je popisovaný i u nové delta varianty SARS-CoV-2, je tvorba syncytií („soubuní“), kdy koronavirus přinutí buňky, aby se navzájem spojily. To viru poskytuje ochranu před protilátkami a buňkami imunitního systému a dává mu čas na replikaci. Tvorba protilátek může mít u přirozené infekce i stinnou stránku, např. vytvoření autoprotilátek, protilátek namířených proti tělu vlastním molekulám, což u COVID-19 potvrdilo již několik studií. U některých pacientů přitom tyto autoprotilátky vznikají nově (tzv. de novo), u jiných infekce vede k „probuzení“ dosud nepříliš se projevující tvorby autoprotilátek.

Přirozená infekce s sebou přináší i další rizika. V plicích, ale i jinde v těle, např. v srdci, může buď samotný vir, nebo zánětlivá reakce způsobit zánik velkého množství buněk. Poškození může být tak velké, že již přesahuje možnosti organismu, aby poškozenou tkáň nahradil novými buňkami a zaniklé buňky tedy nahrazuje vazivo. Vzniklá jizva pak může představovat značný problém, který se negativně projeví na funkci daného orgánu, třeba plic nebo srdce. O tom, jak COVID-19 ovlivňuje jednotlivé orgány těla, si budete moci přečíst v článcích 7 a 8.

Odkaz na druhý článek, který se zabýval příznaky onemocnění, diagnostikou a některými léčebnými metodami, najdete zde.  Další články se již budou zabývat imunitní reakcí po očkování. V prvním z nich se soustředím na popis jednotlivých druhů vakcín, včetně jejich historie. 

Autoři obrázků: Sciencia58, xspareta, JrPol

Příspěvek COVID-19 (3.část) – imunitní systém pochází z Myokarditida

]]> https://myokarditida.cz/cs_CZ/vyzkum/covid-19/covid-19-zdroje/ Thu, 21 Oct 2021 17:19:24 +0000 https://myokarditida.cz/?p=3568

CENKO, Edina, Lina BADIMON, Raffaele BUGIARDINI, et al. Cardiovascular disease and COVID-19: a consensus paper from the ESC Working Group on Coronary Pathophysiology & Microcirculation, ESC Working Group on Thrombosis and the Associat...

Příspěvek COVID-19 – zdroje pochází z Myokarditida

]]> V tomto článku naleznete seznam zdrojů, ze kterých jsem při sepisování článků o COVID-19 vycházel. Některé publikace byly v danou chvíli ještě ve fázi tzv. pre-printu, tedy neprošly ještě recenzním řízením. Jednalo se ovšem často o autory, kteří již o problematice COVID-19 publikovali či působí na předních vědeckých institucích.

1. CENKO, Edina, Lina BADIMON, Raffaele BUGIARDINI, et al. Cardiovascular disease and COVID-19: a consensus paper from the ESC Working Group on Coronary Pathophysiology & Microcirculation, ESC Working Group on Thrombosis and the Association for Acute CardioVascular Care (ACVC), in collaboration with the European Heart Rhythm Association (EHRA). Cardiovascular Research [online]. 2021 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0008-6363. Dostupné z: doi:10.1093/cvr/cvab298
2. JAFARZADEH, Abdollah, Sara JAFARZADEH, Parvin NOZARI, Pejman MOKHTARI a Maryam NEMATI. Lymphopenia an important immunological abnormality in patients with COVID‐19: Possible mechanisms. Scandinavian Journal of Immunology [online]. 2021, 93(2) [cit. 2021-9-24]. ISSN 0300-9475. Dostupné z: doi:10.1111/sji.12967
3. COVID vaccine immunity is waning — how much does that matter? https://www.nature.com/articles/d41586-021-02532-4
4. Anti-SARS-CoV-2 Receptor Binding Domain Antibody Evolution after mRNA Vaccination. Alice Cho, Frauke Muecksch, Dennis Schaefer-Babajew, Zijun Wang, Shlomo Finkin, Christian Gaebler, Victor Ramos, Melissa Cipolla, Pilar Mendoza, Marianna Agudelo, Eva Bednarski, Justin DaSilva, Irina Shimeliovich, Juan Dizon, Mridushi Daga, Katrina Millard, Martina Turroja, Fabian Schmidt, Fengwen Zhang, Tarek Ben Tanfous, Mila Jankovic, Thiago Y. Oliveria, Anna Gazumyan, Marina Caskey, Paul D. Bieniasz, Theodora Hatziioannou, Michel C. Nussenzweig. bioRxiv 2021.07.29.454333; doi: https://doi.org/10.1101/2021.07.29.454333
5. mRNA Vaccination Induces Durable Immune Memory to SARS-CoV-2 with Continued Evolution to Variants of Concern. Rishi R. Goel, Mark M. Painter, Sokratis A. Apostolidis, Divij Mathew, Wenzhao Meng, Aaron M. Rosenfeld, Kendall A. Lundgreen, Arnold Reynaldi, David S. Khoury, Ajinkya Pattekar, Sigrid Gouma, Leticia Kuri-Cervantes, Philip Hicks, Sarah Dysinger, Amanda Hicks, Harsh Sharma, Sarah Herring, Scott Korte, Amy E. Baxter, Derek A. Oldridge, Josephine R. Giles, Madison E. Weirick, Christopher M. McAllister, Moses Awofolaju, Nicole Tanenbaum, Elizabeth M. Drapeau, Jeanette Dougherty, Sherea Long, Kurt D’Andrea, Jacob T. Hamilton, Maura McLaughlin, Justine C. Williams, Sharon Adamski, Oliva Kuthuru, The UPenn COVID Processing Unit, Ian Frank, Michael R. Betts, Laura A. Vella, Alba Grifoni, Daniela Weiskopf, Alessandro Sette, Scott E. Hensley, Miles P. Davenport, Paul Bates, Eline T. Luning Prak, Allison R. Greenplate, E. John Wherry. bioRxiv 2021.08.23.457229; doi: https://doi.org/10.1101/2021.08.23.457229
6. GAEBLER, Christian, Zijun WANG, Julio C. C. LORENZI, et al. Evolution of antibody immunity to SARS-CoV-2. Nature [online]. 2021, 591(7851), 639-644 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/s41586-021-03207-w
7. TURNER, Jackson S., Jane A. O’HALLORAN, Elizaveta KALAIDINA, et al. SARS-CoV-2 mRNA vaccines induce persistent human germinal centre responses. Nature [online]. 2021, 596(7870), 109-113 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/s41586-021-03738-2
8. VERMA, Amanda K., Kory J. LAVINE a Chieh-Yu LIN. Myocarditis after Covid-19 mRNA Vaccination. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2109975
9. UJUETA, Francisco, Roshanak AZIMI, Matthew R. LOZIER, Robert POPPITI a Ari CIMENT. Lymphohistocytic myocarditis after Ad26.COV2.S viral vector COVID-19 vaccination. IJC Heart & Vasculature [online]. 2021, 36 [cit. 2021-9-24]. ISSN 23529067. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijcha.2021.100869
10. BAIRD, Jill K., Shawn M. JENSEN, Walter J. URBA, Bernard A. FOX a Jason R. BAIRD. SARS-CoV-2 Antibodies Detected in Mother’s Milk Post-Vaccination. Journal of Human Lactation [online]. 2021, 37(3), 492-498 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0890-3344. Dostupné z: doi:10.1177/08903344211030168
11. BUONSENSO, Danilo, Daniel MUNBLIT, Cristina DE ROSE, Dario SINATTI, Antonia RICCHIUTO, Angelo CARFI a Piero VALENTINI. Preliminary evidence on long COVID in children. Acta Paediatrica [online]. 2021, 110(7), 2208-2211 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0803-5253. Dostupné z: doi:10.1111/apa.15870
12. NASSERIE, Tahmina, Michael HITTLE a Steven N. GOODMAN. Assessment of the Frequency and Variety of Persistent Symptoms Among Patients With COVID-19. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(5) [cit. 2021-9-24]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.11417
13. Prevalence of ongoing symptoms following coronavirus (COVID-19) infection in the UK: 1 April 2021. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/healthandsocialcare/conditionsanddiseases/bulletins/prevalenceofongoingsymptomsfollowingcoronaviruscovid19infectionintheuk/1april2021
14. MUSIKANTOW, Daniel R., Mohit K. TURAGAM, Samantha SARTORI, et al. Atrial Fibrillation in Patients Hospitalized With COVID-19. JACC: Clinical Electrophysiology [online]. 2021, 7(9), 1120-1130 [cit. 2021-9-24]. ISSN 2405500X. Dostupné z: doi:10.1016/j.jacep.2021.02.009
15. Reports of myocarditis and pericarditis following mRNA COVID-19 vaccines: A review of spontaneously reported data from the UK, Europe, and the US. Samantha Lane, Saad Shakir. medRxiv 2021.09.09.21263342; doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.09.21263342
16. Guidance Information for healthcare professionals on myocarditis and pericarditis following COVID-19 vaccination. Published 23 August 2021. https://www.gov.uk/government/publications/covid-19-vaccination-myocarditis-and-pericarditis-information-for-healthcare-professionals/information-for-healthcare-professionals-on-myocarditis-and-pericarditis-following-covid-19-vaccination
17. Surveillance of Myocarditis (Inflammation of the Heart Muscle) Cases Between December 2020 and May 2021 (Including). https://www.gov.il/en/departments/news/01062021-03
18. SHAY, David K., Tom T. SHIMABUKURO a Frank DESTEFANO. Myocarditis Occurring After Immunization With mRNA-Based COVID-19 Vaccines. JAMA Cardiology [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 2380-6583. Dostupné z: doi:10.1001/jamacardio.2021.2821
19. BERGWERK, Moriah, Tal GONEN, Yaniv LUSTIG, et al. Covid-19 Breakthrough Infections in Vaccinated Health Care Workers. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2109072
20. LASSEN, Mats Christian Højbjerg, Kristoffer Grundtvig SKAARUP, Jannie Nørgaard LIND, et al. Recovery of Cardiac Function Following COVID ‐19 ‐ ECHOVID ‐19: A Prospective Longitudinal Cohort Study. European Journal of Heart Failure [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 1388-9842. Dostupné z: doi:10.1002/ejhf.2347
21. CARRIZALES-SEPÚLVEDA, Edgar Francisco, Raymundo VERA-PINEDA, Ramiro FLORES-RAMÍREZ, Dalí Alejandro HERNÁNDEZ-GUAJARDO, Eduardo PÉREZ-CONTRERAS, Marcelo Mario LOZANO-IBARRA a Alejandro ORDAZ-FARÍAS. Echocardiographic Manifestations in COVID-19: A Review. Heart, Lung and Circulation [online]. 2021, 30(8), 1117-1129 [cit. 2021-9-24]. ISSN 14439506. Dostupné z: doi:10.1016/j.hlc.2021.02.004
22. Comparison of children and young people admitted with SARS-CoV-2 across the UK in the first and second pandemic waves: prospective multicentre observational cohort study. Olivia V Swann, Louisa Pollock, Karl A Holden, Alasdair PS Munro, Aisleen Bennett, Thomas C Williams, Lance Turtle, Cameron J Fairfield, Thomas M Drake, Saul N Faust, Ian P Sinha, Damian Roland, Elizabeth Whittaker, Shamez N Ladhani, Jonathan S Nguyen-Van-Tam, Michelle Girvan, Chloe Donohue, Cara Donegan, Rebecca G Spencer, Hayley E Hardwick, Peter JM Openshaw, J Kenneth Baillie, Ewen M Harrison, Annemarie B Docherty, Malcolm G Semple. medRxiv 2021.09.14.21263567; doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.14.21263567
23. Casirivimab and imdevimab in patients admitted to hospital with COVID-19 (RECOVERY): a randomised, controlled, open-label, platform trial. RECOVERY Collaborative Group, Peter W Horby, Marion Mafham, Leon Peto, Mark Campbell, Guilherme Pessoa-Amorim, Enti Spata, Natalie Staplin, Jonathan R Emberson, Benjamin Prudon, Paul Hine, Thomas Brown, Christopher A Green, Rahuldeb Sarkar, Purav Desai, Bryan Yates, Tom Bewick, Simon Tiberi, Tim Felton, J Kenneth Baillie, Maya H Buch, Lucy C Chappell, Jeremy N Day, Saul N Faust, Thomas Jaki, Katie Jeffery, Edmund Juszczak, Wei Shen Lim, Alan Montgomery, Andrew Mumford, Kathryn Rowan, Guy Thwaites, David M Weinreich, Richard Haynes, Martin J Landray. medRxiv 2021.06.15.21258542; doi: https://doi.org/10.1101/2021.06.15.21258542
24. DOUGAN, Michael, Ajay NIRULA, Masoud AZIZAD, et al. Bamlanivimab plus Etesevimab in Mild or Moderate Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2102685
25. SPINNER, Christoph D., Robert L. GOTTLIEB, Gerard J. CRINER, et al. Effect of Remdesivir vs Standard Care on Clinical Status at 11 Days in Patients With Moderate COVID-19. JAMA [online]. 2020, 324(11) [cit. 2021-9-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2020.16349
26. Session CIVP100 – CIV01 (epid/observational) Clinical Studies of Adult Infectious Diseases including Epidemiology and Clinical Trials. Remdesivir Treatment is Associated with Improved Survival in Hospitalized Patients with COVID-19. https://www.abstractsonline.com/pp8/#!/9286/presentation/11269
27. OLENDER, Susan A, Katherine K PEREZ, Alan S GO, et al. Remdesivir for Severe Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) Versus a Cohort Receiving Standard of Care. Clinical Infectious Diseases [online]. 2020 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1058-4838. Dostupné z: doi:10.1093/cid/ciaa1041
28. BEIGEL, John H., Kay M. TOMASHEK, Lori E. DODD, et al. Remdesivir for the Treatment of Covid-19 — Final Report. New England Journal of Medicine [online]. 2020, 383(19), 1813-1826 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2007764
29. PILISHVILI, Tamara, Ryan GIERKE, Katherine E. FLEMING-DUTRA, et al. Effectiveness of mRNA Covid-19 Vaccine among U.S. Health Care Personnel. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2106599
30. ROSNER, Carolyn M., Leonard GENOVESE, Behnam N. TEHRANI, et al. Myocarditis Temporally Associated With COVID-19 Vaccination. Circulation [online]. 2021, 144(6), 502-505 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.121.055891
31. HALUSHKA, Marc K. a Richard S. VANDER HEIDE. Myocarditis is rare in COVID-19 autopsies: cardiovascular findings across 277 postmortem examinations. Cardiovascular Pathology [online]. 2021, 50 [cit. 2021-9-24]. ISSN 10548807. Dostupné z: doi:10.1016/j.carpath.2020.107300
32. MCMURRAY, Jeremy C., Joseph W. MAY, Madeleine W. CUNNINGHAM a Olcay Y. JONES. Multisystem Inflammatory Syndrome in Children (MIS-C), a Post-viral Myocarditis and Systemic Vasculitis—A Critical Review of Its Pathogenesis and Treatment. Frontiers in Pediatrics [online]. 2020, 8 [cit. 2021-9-24]. ISSN 2296-2360. Dostupné z: doi:10.3389/fped.2020.626182
33. ESCHER, Felicitas, Heiko PIETSCH, Ganna ALESHCHEVA, et al. Detection of viral SARS‐CoV‐2 genomes and histopathological changes in endomyocardial biopsies. ESC Heart Failure [online]. 2020, 7(5), 2440-2447 [cit. 2021-9-24]. ISSN 2055-5822. Dostupné z: doi:10.1002/ehf2.12805
34. AGDAMAG, Arianne Clare C., Jonathan B. EDMISTON, Victoria CHARPENTIER, Mohammed CHOWDHURY, Meg FRASER, Valmiki R. MAHARAJ, Gary S. FRANCIS a Tamas ALEXY. Update on COVID-19 Myocarditis. Medicina [online]. 2020, 56(12) [cit. 2021-9-24]. ISSN 1648-9144. Dostupné z: doi:10.3390/medicina56120678
35. Vaccinations inUnited Kingdom. https://coronavirus.data.gov.uk/details/vaccinations
36. Research and analysis. Coronavirus vaccine – weekly summary of Yellow Card reporting. Updated 23 September 2021. https://www.gov.uk/government/publications/coronavirus-covid-19-vaccine-adverse-reactions/coronavirus-vaccine-summary-of-yellow-card-reporting
37. WISE, Jacqui. Covid-19: Should we be worried about reports of myocarditis and pericarditis after mRNA vaccines? BMJ [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.n1635
38. JAIN, Supriya S., Jeremy M. STEELE, Brian FONSECA, et al. COVID-19 Vaccination-Associated Myocarditis in Adolescents. Pediatrics [online]. , pediatrics;peds.2021-053427v1 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0031-4005. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2021-053427
39. The tangled history of mRNA vaccines. https://www.nature.com/articles/d41586-021-02483-w
40. Questions and Answers about COVID-19 Vaccines. https://www.chop.edu/centers-programs/vaccine-education-center/making-vaccines/prevent-covid
41. Evidence-based immunization information and tools for B.C. residents. https://immunizebc.ca/ask-us/questions/are-there-long-term-side-effects-caused-mrna-covid-19-vaccines-how-do-we-know
42. How Do We Know the COVID-19 Vaccine Won’t Have Long-Term Side Effects? https://www.muhealth.org/our-stories/how-do-we-know-covid-19-vaccine-wont-have-long-term-side-effects
43. Feature Article: Long-term Side Effects of COVID-19 Vaccine? What We Know. https://www.chop.edu/news/long-term-side-effects-covid-19-vaccine
44. MUTHUKUMAR, Alagarraju, Madhusudhanan NARASIMHAN, Quan-Zhen LI, et al. In-Depth Evaluation of a Case of Presumed Myocarditis After the Second Dose of COVID-19 mRNA Vaccine. Circulation [online]. 2021, 144(6), 487-498 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.121.056038
45. LARSON, Kathryn F., Enrico AMMIRATI, Eric D. ADLER, et al. Myocarditis After BNT162b2 and mRNA-1273 Vaccination. Circulation [online]. 2021, 144(6), 506-508 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.121.055913
46. Rosenblum HG, Hadler SC, Moulia D, et al. Use of COVID-19 Vaccines After Reports of Adverse Events Among Adult Recipients of Janssen (Johnson & Johnson) and mRNA COVID-19 Vaccines (Pfizer-BioNTech and Moderna): Update from the Advisory Committee on Immunization Practices — United States, July 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1094-1099. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7032e4external
47. DIAZ, George A., Guilford T. PARSONS, Sara K. GERING, Audrey R. MEIER, Ian V. HUTCHINSON a Ari ROBICSEK. Myocarditis and Pericarditis After Vaccination for COVID-19. JAMA [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.13443
48. BARDA, Noam, Noa DAGAN, Yatir BEN-SHLOMO, et al. Safety of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine in a Nationwide Setting. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(12), 1078-1090 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2110475
49. ADEGHATE, Ernest A., Nabil EID a Jaipaul SINGH. Mechanisms of COVID-19-induced heart failure: a short review. Heart Failure Reviews [online]. 2021, 26(2), 363-369 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1382-4147. Dostupné z: doi:10.1007/s10741-020-10037-x
50. KESICI, Selman, Hayrettin Hakan AYKAN, Diclehan ORHAN a Benan BAYRAKCI. Fulminant COVID-19-related myocarditis in an infant. European Heart Journal [online]. 2020, 41(31), 3021-3021 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0195-668X. Dostupné z: doi:10.1093/eurheartj/ehaa515
51. SANG, Charlie J., Alison BURKETT, Brittain HEINDL, Silvio H. LITOVSKY, Sumanth D. PRABHU, Paul V. BENSON a Indranee RAJAPREYAR. Cardiac pathology in COVID-19: a single center autopsy experience. Cardiovascular Pathology [online]. 2021, 54 [cit. 2021-9-24]. ISSN 10548807. Dostupné z: doi:10.1016/j.carpath.2021.107370
52. LIMA-SETTA, Fernanda, Maria Clara de MAGALHÃES-BARBOSA, Gustavo RODRIGUES-SANTOS, et al. Multisystem inflammatory syndrome in children (MIS-C) during SARS-CoV-2 pandemic in Brazil: a multicenter, prospective cohort study. Jornal de Pediatria [online]. 2021, 97(3), 354-361 [cit. 2021-9-24]. ISSN 00217557. Dostupné z: doi:10.1016/j.jped.2020.10.008
53. WU, Lin, Aislinn M. O’KANE, Hu PENG, Yaguang BI, Dagmara MOTRIUK-SMITH a Jun REN. SARS-CoV-2 and cardiovascular complications: From molecular mechanisms to pharmaceutical management. Biochemical Pharmacology [online]. 2020, 178 [cit. 2021-9-24]. ISSN 00062952. Dostupné z: doi:10.1016/j.bcp.2020.114114
54. QIN, Chuan, Luoqi ZHOU, Ziwei HU, et al. Dysregulation of Immune Response in Patients With Coronavirus 2019 (COVID-19) in Wuhan, China. Clinical Infectious Diseases [online]. 2020, 71(15), 762-768 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1058-4838. Dostupné z: doi:10.1093/cid/ciaa248
55. KEANE, Gerard a Tony DORMAN. Fatal pulmonary thromboembolism in asymptomatic COVID-19. Irish Journal of Medical Science (1971 -) [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0021-1265. Dostupné z: doi:10.1007/s11845-021-02735-8
56. TUCKER, Nathan R., Mark CHAFFIN, Kenneth C. BEDI JR, et al. Myocyte Specific Upregulation of ACE2 in Cardiovascular Disease: Implications for SARS-CoV-2 Mediated Myocarditis. Circulation [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.120.047911
57. TAVAZZI, Guido, Carlo PELLEGRINI, Marco MAURELLI, et al. Myocardial localization of coronavirus in COVID‐19 cardiogenic shock. European Journal of Heart Failure [online]. 2020, 22(5), 911-915 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1388-9842. Dostupné z: doi:10.1002/ejhf.1828
58. TSCHÖPE, Carsten, Enrico AMMIRATI, Biykem BOZKURT, et al. Myocarditis and inflammatory cardiomyopathy: current evidence and future directions. Nature Reviews Cardiology [online]. 2021, 18(3), 169-193 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1759-5002. Dostupné z: doi:10.1038/s41569-020-00435-x
59. EL SAHLY, Hana M., Lindsey R. BADEN, Brandon ESSINK, et al. Efficacy of the mRNA-1273 SARS-CoV-2 Vaccine at Completion of Blinded Phase. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2113017
60. SINGH, Balraj, Parminder KAUR, Leon CEDENO, Taulant BRAHIMI, Prem PATEL, Hartaj VIRK, Fayez SHAMOON a Manesh BIKKINA. COVID-19 mRNA Vaccine and Myocarditis. European Journal of Case Reports in Internal Medicine [online]. 2021 [cit. 2021-9-24]. ISSN 2284-2594. Dostupné z: doi:10.12890/2021_002681
61. SALAH, Husam M. a Jawahar L. MEHTA. COVID-19 Vaccine and Myocarditis. The American Journal of Cardiology [online]. 2021, 157, 146-148 [cit. 2021-9-24]. ISSN 00029149. Dostupné z: doi:10.1016/j.amjcard.2021.07.009
62. https://www.worldometers.info/coronavirus/country/us/
63. https://covid.cdc.gov/covid-data-tracker/#new-hospital-admissions
64. Covid Vaccine Prompts Strong Immune Response in Younger Children, Pfizer Says. https://www.nytimes.com/2021/09/20/health/covid-children-vaccine-pfizer.html?referringSource=articleShare&fbclid=IwAR2Nyxkmq2vGhkboGiJodI0DhAOd8iJg_GWYi14HUrVmpm6Wpj5kYkHhJUs
65. Self WH, Tenforde MW, Rhoads JP, et al. Comparative Effectiveness of Moderna, Pfizer-BioNTech, and Janssen (Johnson & Johnson) Vaccines in Preventing COVID-19 Hospitalizations Among Adults Without Immunocompromising Conditions — United States, March–August 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1337–1343. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7038e1
66. https://www.worldometers.info/coronavirus/
67. ISLAM, Nazrul, Sarah LEWINGTON, Rajesh K KHARBANDA, Jim DAVIES, Kinga A VÁRNAI a Ben LACEY. Sixty-day consequences of COVID-19 in patients discharged from hospital: an electronic health records study. European Journal of Public Health [online]. 2021, 31(2), 280-282 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1101-1262. Dostupné z: doi:10.1093/eurpub/ckab009
68. GÜNSTER, Christian, Reinhard BUSSE, Melissa SPODEN, et al. 6-month mortality and readmissions of hospitalized COVID-19 patients: A nationwide cohort study of 8,679 patients in Germany. PLOS ONE [online]. 2021, 16(8) [cit. 2021-9-24]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0255427
69. DONNELLY, John P., Xiao Qing WANG, Theodore J. IWASHYNA a Hallie C. PRESCOTT. Readmission and Death After Initial Hospital Discharge Among Patients With COVID-19 in a Large Multihospital System. JAMA [online]. 2021, 325(3) [cit. 2021-9-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2020.21465
70. CHOPRA, Vineet, Scott A. FLANDERS, Megan O’MALLEY, Anurag N. MALANI a Hallie C. PRESCOTT. Sixty-Day Outcomes Among Patients Hospitalized With COVID-19. Annals of Internal Medicine [online]. 2021, 174(4), 576-578 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0003-4819. Dostupné z: doi:10.7326/M20-5661
71. https://covidtracking.com/data
72. VILLAR, José, Shabina ARIFF, Robert B. GUNIER, et al. Maternal and Neonatal Morbidity and Mortality Among Pregnant Women With and Without COVID-19 Infection. JAMA Pediatrics [online]. 2021, 175(8) [cit. 2021-9-24]. ISSN 2168-6203. Dostupné z: doi:10.1001/jamapediatrics.2021.1050
73. TRIMBOLI, Pierpaolo, Chiara CAMPONOVO, Lorenzo SCAPPATICCIO, Giuseppe BELLASTELLA, Arnoldo PICCARDO a Mario ROTONDI. Thyroid sequelae of COVID-19: a systematic review of reviews. Reviews in Endocrine and Metabolic Disorders [online]. 2021, 22(2), 485-491 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1389-9155. Dostupné z: doi:10.1007/s11154-021-09653-1
74. STEVENS, Jacob S., Kristen L. KING, Shelief Y. ROBBINS-JUAREZ, et al. High rate of renal recovery in survivors of COVID-19 associated acute renal failure requiring renal replacement therapy. PLOS ONE [online]. 2020, 15(12) [cit. 2021-9-24]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0244131
75. COVID and the brain: researchers zero in on how damage occurs. https://www.nature.com/articles/d41586-021-01693-6?fbclid=IwAR0KorTlIX4Nkg8pR3d8zmmB3p_Exm_nh-f4kbN_58RiTcgnrsPaDx1A1O0
76. Tracking excess mortality across countries during the COVID-19 pandemic with the World Mortality Dataset. https://elifesciences.org/articles/69336?fbclid=IwAR0u8DqL4OP6hXgFc3CETQ1rQ37ZkTNwq5vVwdsSqBkPBhwm9dLV5jJFNKE
77. HILLIS, Susan D, H Juliette T UNWIN, Yu CHEN, et al. Global minimum estimates of children affected by COVID-19-associated orphanhood and deaths of caregivers: a modelling study. The Lancet [online]. 2021, 398(10298), 391-402 [cit. 2021-9-24]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(21)01253-8
78. PROAL, Amy D. a Michael B. VANELZAKKER. Long COVID or Post-acute Sequelae of COVID-19 (PASC): An Overview of Biological Factors That May Contribute to Persistent Symptoms. Frontiers in Microbiology [online]. 2021, 12 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1664-302X. Dostupné z: doi:10.3389/fmicb.2021.698169
79. NALBANDIAN, Ani, Kartik SEHGAL, Aakriti GUPTA, et al. Post-acute COVID-19 syndrome. Nature Medicine [online]. 2021, 27(4), 601-615 [cit. 2021-9-24]. ISSN 1078-8956. Dostupné z: doi:10.1038/s41591-021-01283-z
80. BOWE, Benjamin, Yan XIE, Evan XU a Ziyad AL-ALY. Kidney Outcomes in Long COVID. Journal of the American Society of Nephrology [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 1046-6673. Dostupné z: doi:10.1681/ASN.2021060734
81. GIROLAMO, Raffaella Di, Asma KHALIL, Sara ALAMEDDINE, et al. Placental histopathology after SARS-CoV-2 infection in pregnancy: a systematic review and meta-analysis. American Journal of Obstetrics & Gynecology MFM [online]. 2021 [cit. 2021-9-24]. ISSN 25899333. Dostupné z: doi:10.1016/j.ajogmf.2021.100468
82. Longitudinal analysis of SARS-CoV-2 vaccine breakthrough infections reveal limited infectious virus shedding and restricted tissue distribution. Ruian Ke, Pamela P. Martinez, Rebecca L. Smith, Laura L. Gibson, Chad J. Achenbach, Sally McFall, Chao Qi, Joshua Jacob, Etienne Dembele, Camille Bundy, Lacy M. Simons, Egon A. Ozer, Judd F. Hultquist, Ramon Lorenzo-Redondo, Anita K. Opdycke, Claudia Hawkins, Robert L. Murphy, Agha Mirza, Madison Conte, Nicholas Gallagher, Chun Huai Luo, Junko Jarrett, Abigail Conte, Ruifeng Zhou, Mireille Farjo, Gloria Rendon, Christopher J. Fields, Leyi Wang, Richard Fredrickson, Melinda E. Baughman, Karen K. Chiu, Hannah Choi, Kevin R. Scardina, Alyssa N. Owens, John Broach, Bruce Barton, Peter Lazar, Matthew L. Robinson, Heba H. Mostafa, Yukari C. Manabe, Andrew Pekosz, David D. McManus, Christopher B. Brooke. medRxiv 2021.08.30.21262701; doi: https://doi.org/10.1101/2021.08.30.21262701
83. ANTONELLI, Michela, Rose S PENFOLD, Jordi MERINO, et al. Risk factors and disease profile of post-vaccination SARS-CoV-2 infection in UK users of the COVID Symptom Study app: a prospective, community-based, nested, case-control study. The Lancet Infectious Diseases [online]. 2021 [cit. 2021-9-24]. ISSN 14733099. Dostupné z: doi:10.1016/S1473-3099(21)00460-6
84. WELLINGHAUSEN, Nele, Dietmar PLONNÉ, Meike VOSS, Ralitsa IVANOVA, Reinhard FRODL a Susanne DEININGER. SARS-CoV-2-IgG response is different in COVID-19 outpatients and asymptomatic contact persons. Journal of Clinical Virology [online]. 2020, 130 [cit. 2021-9-24]. ISSN 13866532. Dostupné z: doi:10.1016/j.jcv.2020.104542
85. Children hospitalized with COVID-19 in U.S. hits record number. https://www.reuters.com/world/us/children-hospitalized-with-covid-19-us-hits-record-number-2021-08-14/
86. Children and COVID-19: State-Level Data Report. https://www.aap.org/en/pages/2019-novel-coronavirus-covid-19-infections/children-and-covid-19-state-level-data-report/
87. Delahoy MJ, Ujamaa D, Whitaker M, et al. Hospitalizations Associated with COVID-19 Among Children and Adolescents — COVID-NET, 14 States, March 1, 2020–August 14, 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1255–1260. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7036e2external.
88. HEALTH AND SCIENCE
89. Side effects from Covid vaccine boosters are similar to second dose, Pfizer tells FDA. https://www.cnbc.com/2021/09/15/covid-boosters-pfizer-releases-new-data-showing-side-effects-are-similar-to-second-dose.html
90. FALSEY, Ann R., Robert W. FRENCK, Edward E. WALSH, et al. SARS-CoV-2 Neutralization with BNT162b2 Vaccine Dose 3. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2113468
91. BAR-ON, Yinon M., Yair GOLDBERG, Micha MANDEL, et al. Protection of BNT162b2 Vaccine Booster against Covid-19 in Israel. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2114255
92. CROTTY, Shane. Hybrid immunity. Science [online]. 2021, 372(6549), 1392-1393 [cit. 2021-9-24]. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.abj2258
93. LIN, Liangyu, Qing LI, Ying WANG a Yufang SHI. Syncytia formation during SARS-CoV-2 lung infection: a disastrous unity to eliminate lymphocytes. Cell Death & Differentiation [online]. 2021, 28(6), 2019-2021 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1350-9047. Dostupné z: doi:10.1038/s41418-021-00795-y
94. ARUNACHALAM, Prabhu S., Madeleine K. D. SCOTT, Thomas HAGAN, et al. Systems vaccinology of the BNT162b2 mRNA vaccine in humans. Nature [online]. 2021, 596(7872), 410-416 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/s41586-021-03791-x
95. Chang, S.E., Feng, A., Meng, W. et al. New-onset IgG autoantibodies in hospitalized patients with COVID-19. Nat Commun 12, 5417 (2021). https://doi.org/10.1038/s41467-021-25509-3
96. Study links severe COVID-19 to increase in self-attacking antibodies. https://www.sciencedaily.com/releases/2021/09/210914082653.htm?fbclid=IwAR3_-WDRKcNcvW6U94-bRt6WGRF8aDHFG77UFNeQpPskIbzmAtvr3mTm7QU
97. WANG, Yuxin, Zicheng DENG a Donglu SHI. How effective is a mask in preventing COVID‐19 infection? MEDICAL DEVICES & SENSORS [online]. 2021, 4(1) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2573-802X. Dostupné z: doi:10.1002/mds3.10163
98. RADER, Benjamin, Laura F WHITE, Michael R BURNS, et al. Mask-wearing and control of SARS-CoV-2 transmission in the USA: a cross-sectional study. The Lancet Digital Health [online]. 2021, 3(3), e148-e157 [cit. 2021-9-25]. ISSN 25897500. Dostupné z: doi:10.1016/S2589-7500(20)30293-4
99. BROOKS, John T. a Jay C. BUTLER. Effectiveness of Mask Wearing to Control Community Spread of SARS-CoV-2. JAMA [online]. 2021, 325(10) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.1505
100. Science Brief: SARS-CoV-2 and Surface (Fomite) Transmission for Indoor Community Environments. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/more/science-and-research/surface-transmission.html
101. COVID-19: Epidemiology, virology, and prevention. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-epidemiology-virology-and-prevention
102. THOMAS, Stephen J., Edson D. MOREIRA, Nicholas KITCHIN, et al. Safety and Efficacy of the BNT162b2 mRNA Covid-19 Vaccine through 6 Months. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2110345
103. HIPPISLEY-COX, Julia, Martina PATONE, Xue W MEI, et al. Risk of thrombocytopenia and thromboembolism after covid-19 vaccination and SARS-CoV-2 positive testing: self-controlled case series study. BMJ [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.n1931
104. BASTARD, Paul, Lindsey B. ROSEN, Qian ZHANG, et al. Autoantibodies against type I IFNs in patients with life-threatening COVID-19. Science [online]. 2020, 370(6515) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.abd4585
105. Intermediate and Long-Term Impact of COVID-19 on Cardiovascular Disease. https://www.acc.org/latest-in-cardiology/articles/2021/04/21/13/08/intermediate-and-long-term-impact-of-covid-19-on-cardiovascular-disease
106. LEE, Ellen H., Kelsey L. KEPLER, Anita GEEVARUGHESE, Rachel PANETH-POLLAK, Marie S. DORSINVILLE, Stephanie NGAI a Kathleen H. REILLY. Race/Ethnicity Among Children With COVID-19–Associated Multisystem Inflammatory Syndrome. JAMA Network Open [online]. 2020, 3(11) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2020.30280
107. PAYNE, Amanda B., Zunera GILANI, Shana GODFRED-CATO, et al. Incidence of Multisystem Inflammatory Syndrome in Children Among US Persons Infected With SARS-CoV-2. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(6) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.16420
108. FELDSTEIN, Leora R., Erica B. ROSE, Steven M. HORWITZ, et al. Multisystem Inflammatory Syndrome in U.S. Children and Adolescents. New England Journal of Medicine [online]. 2020, 383(4), 334-346 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2021680
109. CHOW, Eric J. The Multisystem Inflammatory Syndrome in Adults With SARS-CoV-2 Infection—Another Piece of an Expanding Puzzle. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(5) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.10344
110. KAUSHIK, Ashlesha, Sandeep GUPTA, Mangla SOOD, Seema SHARMA a Shikha VERMA. A Systematic Review of Multisystem Inflammatory Syndrome in Children Associated With SARS-CoV-2 Infection. Pediatric Infectious Disease Journal [online]. 2020, 39(11), e340-e346 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0891-3668. Dostupné z: doi:10.1097/INF.0000000000002888
111. COVID-19: Multisystem inflammatory syndrome in children (MIS-C) clinical features, evaluation, and diagnosis. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-multisystem-inflammatory-syndrome-in-children-mis-c-clinical-features-evaluation-and-diagnosis?sectionName=Echocardiography&topicRef=129614&anchor=H3146832116&source=see_link#H3146832116
112. COVID-19: Multisystem inflammatory syndrome in children (MIS-C) management and Outcome. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-multisystem-inflammatory-syndrome-in-children-mis-c-management-and-outcome
113. ZUO, Yu, Shanea K. ESTES, Ramadan A. ALI, et al. Prothrombotic autoantibodies in serum from patients hospitalized with COVID-19. Science Translational Medicine [online]. 2020, 12(570) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1946-6234. Dostupné z: doi:10.1126/scitranslmed.abd3876
114. MUNBLIT, Daniel, Frances SIMPSON, Jeremy MABBITT, Audrey DUNN-GALVIN, Calum SEMPLE a John O WARNER. Legacy of COVID-19 infection in children: long-COVID will have a lifelong health/economic impact. Archives of Disease in Childhood [online]. , archdischild-2021-321882 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0003-9888. Dostupné z: doi:10.1136/archdischild-2021-321882
115. YONG, Shin Jie. Long COVID or post-COVID-19 syndrome: putative pathophysiology, risk factors, and treatments. Infectious Diseases [online]. 2021, 53(10), 737-754 [cit. 2021-9-25]. ISSN 2374-4235. Dostupné z: doi:10.1080/23744235.2021.1924397
116. MOLTENI, Erika, Carole H SUDRE, Liane S CANAS, et al. Illness duration and symptom profile in symptomatic UK school-aged children tested for SARS-CoV-2. The Lancet Child & Adolescent Health [online]. 2021, 5(10), 708-718 [cit. 2021-9-25]. ISSN 23524642. Dostupné z: doi:10.1016/S2352-4642(21)00198-X
117. THOMSON, Helen. Children with long covid. New Scientist [online]. 2021, 249(3323), 10-11 [cit. 2021-9-25]. ISSN 02624079. Dostupné z: doi:10.1016/S0262-4079(21)00303-1
118. Long COVID and kids: scientists race to find answers. https://www.nature.com/articles/d41586-021-01935-7
119. Prevalence of ongoing symptoms following coronavirus (COVID-19) infection in the UK. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/healthandsocialcare/conditionsanddiseases/datasets/alldatarelatingtoprevalenceofongoingsymptomsfollowingcoronaviruscovid19infectionintheuk
120. Tenforde MW, Kim SS, Lindsell CJ, et al. Symptom Duration and Risk Factors for Delayed Return to Usual Health Among Outpatients with COVID-19 in a Multistate Health Care Systems Network — United States, March–June 2020. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2020;69:993-998. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm6930e1
121. COVID-19 rapid guideline: managing the long-term effects of COVID-19. https://www.nice.org.uk/guidance/ng188
122. Lopez-Leon, S., Wegman-Ostrosky, T., Perelman, C. et al. More than 50 long-term effects of COVID-19: a systematic review and meta-analysis. Sci Rep 11, 16144 (2021). https://doi.org/10.1038/s41598-021-95565-8
123. DAVIS, Hannah E., Gina S. ASSAF, Lisa MCCORKELL, et al. Characterizing long COVID in an international cohort: 7 months of symptoms and their impact. EClinicalMedicine [online]. 2021, 38 [cit. 2021-9-25]. ISSN 25895370. Dostupné z: doi:10.1016/j.eclinm.2021.101019
124. COVID-19: Cardiac manifestations in adults. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-cardiac-manifestations-in-adults?sectionName=Putative%20causes&topicRef=127537&anchor=H3028899669&source=see_link#H3028899669
125. DAUGHERTY, Sarah E, Yinglong GUO, Kevin HEATH, Micah C DASMARIÑAS, Karol Giuseppe JUBILO, Jirapat SAMRANVEDHYA, Marc LIPSITCH a Ken COHEN. Risk of clinical sequelae after the acute phase of SARS-CoV-2 infection: retrospective cohort study. BMJ [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.n1098
126. AYOUBKHANI, Daniel, Kamlesh KHUNTI, Vahé NAFILYAN, Thomas MADDOX, Ben HUMBERSTONE, Ian DIAMOND a Amitava BANERJEE. Post-covid syndrome in individuals admitted to hospital with covid-19: retrospective cohort study. BMJ [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.n693
127. MURK, William, Monica GIERADA, Michael FRALICK, Andrew WECKSTEIN, Reyna KLESH a Jeremy A. RASSEN. Diagnosis-wide analysis of COVID-19 complications: an exposure-crossover study. Canadian Medical Association Journal [online]. 2021, 193(1), E10-E18 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0820-3946. Dostupné z: doi:10.1503/cmaj.201686
128. Boehmer TK, Kompaniyets L, Lavery AM, et al. Association Between COVID-19 and Myocarditis Using Hospital-Based Administrative Data — United States, March 2020–January 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1228–1232. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7035e5
129. Nishiga, M., Wang, D.W., Han, Y. et al. COVID-19 and cardiovascular disease: from basic mechanisms to clinical perspectives. Nat Rev Cardiol 17, 543–558 (2020). https://doi.org/10.1038/s41569-020-0413-9
130. CLARK, Daniel E., Amar PARIKH, Jeffrey M. DENDY, et al. COVID-19 Myocardial Pathology Evaluation in Athletes With Cardiac Magnetic Resonance (COMPETE CMR). Circulation [online]. 2021, 143(6), 609-612 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.120.052573
131. DANIELS, Curt J., Saurabh RAJPAL, Joel T. GREENSHIELDS, et al. Prevalence of Clinical and Subclinical Myocarditis in Competitive Athletes With Recent SARS-CoV-2 Infection. JAMA Cardiology [online]. 2021, 6(9) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2380-6583. Dostupné z: doi:10.1001/jamacardio.2021.2065
132. SHAFIABADI HASSANI, Neda, Hamed TALAKOOB, Hosein KARIM, Mohamad Hossein MOZAFARI BAZARGANY a Hadith RASTAD. Cardiac Magnetic Resonance Imaging Findings in 2954 COVID ‐19 Adult Survivors: A Comprehensive Systematic Review. Journal of Magnetic Resonance Imaging [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 1053-1807. Dostupné z: doi:10.1002/jmri.27852
133. OJHA, Vineeta, Mansi VERMA, Niraj N. PANDEY, et al. Cardiac Magnetic Resonance Imaging in Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). Journal of Thoracic Imaging [online]. 2021, 36(2), 73-83 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0883-5993. Dostupné z: doi:10.1097/RTI.0000000000000574
134. KOTECHA, Tushar, Daniel S KNIGHT, Yousuf RAZVI, et al. Patterns of myocardial injury in recovered troponin-positive COVID-19 patients assessed by cardiovascular magnetic resonance. European Heart Journal [online]. 2021, 42(19), 1866-1878 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0195-668X. Dostupné z: doi:10.1093/eurheartj/ehab075
135. PUNTMANN, Valentina O., M. Ludovica CARERJ, Imke WIETERS, et al. Outcomes of Cardiovascular Magnetic Resonance Imaging in Patients Recently Recovered From Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). JAMA Cardiology [online]. 2020, 5(11) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2380-6583. Dostupné z: doi:10.1001/jamacardio.2020.3557
136. DWECK, Marc R, Anda BULARGA, Rebecca T HAHN, et al. Global evaluation of echocardiography in patients with COVID-19. European Heart Journal – Cardiovascular Imaging [online]. 2020, 21(9), 949-958 [cit. 2021-9-25]. ISSN 2047-2404. Dostupné z: doi:10.1093/ehjci/jeaa178
137. COVID-19: Evaluation and management of cardiac disease in adults. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-evaluation-and-management-of-cardiac-disease-in-adults
138. PELLICORI, Pierpaolo, Gemina DOOLUB, Chih Mun WONG, et al. COVID-19 and its cardiovascular effects: a systematic review of prevalence studies. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2021, 2021(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 14651858. Dostupné z: doi:10.1002/14651858.CD013879
139. FOX, Steven, Rishik VASHISHT, Matthew SIUBA a Siddharth DUGAR. Evaluation and management of shock in patients with COVID-19. Cleveland Clinic Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 0891-1150. Dostupné z: doi:10.3949/ccjm.87a.ccc052
140. COVID-19: Cardiac manifestations in adults. https://www.uptodate.com/contents/covid-19-cardiac-manifestations-in-adults
141. MALAS, Mahmoud B., Isaac N. NAAZIE, Nadin ELSAYED, Asma MATHLOUTHI, Rebecca MARMOR a Bryan CLARY. Thromboembolism risk of COVID-19 is high and associated with a higher risk of mortality: A systematic review and meta-analysis. EClinicalMedicine [online]. 2020, 29-30 [cit. 2021-9-25]. ISSN 25895370. Dostupné z: doi:10.1016/j.eclinm.2020.100639
142. LOO, Joan, Daniella A SPITTLE a Michael NEWNHAM. COVID-19, immunothrombosis and venous thromboembolism: biological mechanisms. Thorax [online]. 2021, 76(4), 412-420 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0040-6376. Dostupné z: doi:10.1136/thoraxjnl-2020-216243
143. CASTRO DOPICO, Xaquin, Sebastian OLS, Karin LORÉ a Gunilla B. KARLSSON HEDESTAM. Immunity to SARS‐CoV‐2 induced by infection or vaccination. Journal of Internal Medicine [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 0954-6820. Dostupné z: doi:10.1111/joim.13372
144. Comparing SARS-CoV-2 natural immunity to vaccine-induced immunity: reinfections versus breakthrough infections. Sivan Gazit, Roei Shlezinger, Galit Perez, Roni Lotan, Asaf Peretz, Amir Ben-Tov, Dani Cohen, Khitam Muhsen, Gabriel Chodick, Tal Patalon. medRxiv 2021.08.24.21262415; doi: https://doi.org/10.1101/2021.08.24.21262415
145. MCCALLUM, Matthew, Jessica BASSI, Anna DE MARCO, et al. SARS-CoV-2 immune evasion by the B.1.427/B.1.429 variant of concern. Science [online]. 2021, 373(6555), 648-654 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.abi7994
146. GEERS, Daryl, Marc C. SHAMIER, Susanne BOGERS, et al. SARS-CoV-2 variants of concern partially escape humoral but not T-cell responses in COVID-19 convalescent donors and vaccinees. Science Immunology [online]. 2021, 6(59) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2470-9468. Dostupné z: doi:10.1126/sciimmunol.abj1750
147. LOPEZ BERNAL, Jamie, Nick ANDREWS, Charlotte GOWER, et al. Effectiveness of Covid-19 Vaccines against the B.1.617.2 (Delta) Variant. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(7), 585-594 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2108891
148. WISNEWSKI, Adam V., Julian CAMPILLO LUNA, Carrie A. REDLICH a Aftab A. ANSARI. Human IgG and IgA responses to COVID-19 mRNA vaccines. PLOS ONE [online]. 2021, 16(6) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0249499
149. WIDGE, Alicia T., Nadine G. ROUPHAEL, Lisa A. JACKSON, et al. Durability of Responses after SARS-CoV-2 mRNA-1273 Vaccination. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(1), 80-82 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2032195
150. ZURAC, Sabina, Luciana NICHITA, Bogdan MATEESCU, et al. COVID‑19 vaccination and IgG and IgA antibody dynamics in healthcare workers. Molecular Medicine Reports [online]. 2021, 24(2) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1791-2997. Dostupné z: doi:10.3892/mmr.2021.12217
151. YU, Hai-qiong, Bao-qing SUN, Zhang-fu FANG, et al. Distinct features of SARS-CoV-2-specific IgA response in COVID-19 patients. European Respiratory Journal [online]. 2020, 56(2) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0903-1936. Dostupné z: doi:10.1183/13993003.01526-2020
152. BAROUCH, Dan H., Kathryn E. STEPHENSON, Jerald SADOFF, et al. Durable Humoral and Cellular Immune Responses 8 Months after Ad26.COV2.S Vaccination. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(10), 951-953 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2108829
153. KRAUSE, Philip R., Thomas R. FLEMING, Ira M. LONGINI, et al. SARS-CoV-2 Variants and Vaccines. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(2), 179-186 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMsr2105280
154. WANG, Guo-Lin, Zhuang-Ye WANG, Li-Jun DUAN, et al. Susceptibility of Circulating SARS-CoV-2 Variants to Neutralization. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(24), 2354-2356 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2103022
155. EDARA, Venkata-Viswanadh, Benjamin A. PINSKY, Mehul S. SUTHAR, et al. Infection and Vaccine-Induced Neutralizing-Antibody Responses to the SARS-CoV-2 B.1.617 Variants. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(7), 664-666 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2107799
156. LUMLEY, Sheila F., Denise O’DONNELL, Nicole E. STOESSER, et al. Antibody Status and Incidence of SARS-CoV-2 Infection in Health Care Workers. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(6), 533-540 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2034545
157. BREUER, Adin, Allon RAPHAEL, Hagay STERN, et al. SARS‐CoV‐2 antibodies started to decline just four months after COVID‐19 infection in a paediatric population. Acta Paediatrica [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 0803-5253. Dostupné z: doi:10.1111/apa.16031
158. HANSEN, Christian Holm, Daniela MICHLMAYR, Sophie Madeleine GUBBELS, Kåre MØLBAK a Steen ETHELBERG. Assessment of protection against reinfection with SARS-CoV-2 among 4 million PCR-tested individuals in Denmark in 2020: a population-level observational study. The Lancet [online]. 2021, 397(10280), 1204-1212 [cit. 2021-9-25]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(21)00575-4
159. STERLIN, Delphine, Alexis MATHIAN, Makoto MIYARA, et al. IgA dominates the early neutralizing antibody response to SARS-CoV-2. Science Translational Medicine [online]. 2021, 13(577) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1946-6234. Dostupné z: doi:10.1126/scitranslmed.abd2223
160. Tracking covid-19 excess deaths across Countries. https://www.economist.com/graphic-detail/coronavirus-excess-deaths-tracker
161. MARSHALL, Mayme, Ian D. FERGUSON, Paul LEWIS, et al. Symptomatic Acute Myocarditis in 7 Adolescents After Pfizer-BioNTech COVID-19 Vaccination. Pediatrics [online]. 2021, 148(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0031-4005. Dostupné z: doi:10.1542/peds.2021-052478
162. KANDUC, Darja a Yehuda SHOENFELD. Molecular mimicry between SARS-CoV-2 spike glycoprotein and mammalian proteomes: implications for the vaccine. Immunologic Research [online]. 2020, 68(5), 310-313 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0257-277X. Dostupné z: doi:10.1007/s12026-020-09152-6
163. COVID-19: Vaccines to prevent SARS-CoV-2 infection. https://www-uptodate-com.ezproxy.is.cuni.cz/contents/covid-19-vaccines-to-prevent-sars-cov-2-infection?search=covid%2019%20vaccine%20myocarditis&sectionRank=1&usage_type=default&anchor=H2581314898&source=machineLearning&selectedTitle=1~150&display_rank=1#H2581314898
164. MONTGOMERY, Jay, Margaret RYAN, Renata ENGLER, et al. Myocarditis Following Immunization With mRNA COVID-19 Vaccines in Members of the US Military. JAMA Cardiology [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 2380-6583. Dostupné z: doi:10.1001/jamacardio.2021.2833
165. BOZKURT, Biykem, Ishan KAMAT a Peter J. HOTEZ. Myocarditis With COVID-19 mRNA Vaccines. Circulation [online]. 2021, 144(6), 471-484 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.121.056135
166. Coronavirus-associated molecular mimicry through homology to a SARS-CoV-2 peptide could be leading to susceptibility in patients with HLA-A*02:01 and HLA-A*24:02 serotypes. Yekbun Adiguzel. bioRxiv 2021.01.28.428642; doi: https://doi.org/10.1101/2021.01.28.428642
167. COVID-19: Vaccine-induced immune thrombotic thrombocytopenia (VITT). https://www-uptodate-com.ezproxy.is.cuni.cz/contents/covid-19-vaccine-induced-immune-thrombotic-thrombocytopenia-vitt?search=covid%2019%20vaccine&source=search_result&selectedTitle=3~138&usage_type=default&display_rank=2
168. HUNTER, Paul R. Thrombosis after covid-19 vaccination. BMJ [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj.n958
169. GREINACHER, Andreas, Thomas THIELE, Theodore E. WARKENTIN, Karin WEISSER, Paul A. KYRLE a Sabine EICHINGER. Thrombotic Thrombocytopenia after ChAdOx1 nCov-19 Vaccination. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(22), 2092-2101 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2104840
170. SHIMABUKURO, Tom T., Shin Y. KIM, Tanya R. MYERS, et al. Preliminary Findings of mRNA Covid-19 Vaccine Safety in Pregnant Persons. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(24), 2273-2282 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2104983
171. DUTTA, Sulagna a Pallav SENGUPTA. SARS-CoV-2 and Male Infertility: Possible Multifaceted Pathology. Reproductive Sciences [online]. 2021, 28(1), 23-26 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1933-7191. Dostupné z: doi:10.1007/s43032-020-00261-z
172. Addressing anti-syncytin antibody levels, and fertility and breastfeeding concerns, following BNT162B2 COVID-19 mRNA Vaccination. Citra NZ Mattar, Winston Koh, Yiqi Seow, Shawn Hoon, Aparna Venkatesh, Pradip Dashraath, Li Min Lim, Judith Ong, Rachel Lee, Nuryanti Johana, Julie SL Yeo, David Chong, Lay-Kok Tan, Jerry Chan, Mahesh Choolani, Paul Anantharajah Tambyah. medRxiv 2021.05.23.21257686; doi: https://doi.org/10.1101/2021.05.23.21257686
173. Fact check: Available mRNA vaccines do not target syncytin-1, a protein vital to successful pregnancies. https://www.reuters.com/article/uk-factcheck-syncytin-idUSKBN2A42S7
174. GONZALEZ, Daniel C., Daniel E. NASSAU, Kajal KHODAMORADI, Emad IBRAHIM, Ruben BLACHMAN-BRAUN, Jesse ORY a Ranjith RAMASAMY. Sperm Parameters Before and After COVID-19 mRNA Vaccination. JAMA [online]. 2021, 326(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.9976
175. Do the mRNA vaccines cause infertility? (UPDATED*). https://www.icsi.org/covid-19-vaccine-faq/do-the-mrna-vaccines-cause-infertility/
176. ALBERER, Martin, Ulrike GNAD-VOGT, Henoch Sangjoon HONG, et al. Safety and immunogenicity of a mRNA rabies vaccine in healthy adults: an open-label, non-randomised, prospective, first-in-human phase 1 clinical trial. The Lancet [online]. 2017, 390(10101), 1511-1520 [cit. 2021-9-25]. ISSN 01406736. Dostupné z: doi:10.1016/S0140-6736(17)31665-3
177. Miao, L., Zhang, Y. & Huang, L. mRNA vaccine for cancer immunotherapy. Mol Cancer 20, 41 (2021). https://doi.org/10.1186/s12943-021-01335-5
178. Chaudhary, N., Weissman, D. & Whitehead, K.A. mRNA vaccines for infectious diseases: principles, delivery and clinical translation. Nat Rev Drug Discov (2021). https://doi.org/10.1038/s41573-021-00283-5
179. Anand, P., Stahel, V.P. The safety of Covid-19 mRNA vaccines: a review. Patient Saf Surg 15, 20 (2021). https://doi.org/10.1186/s13037-021-00291-9
180. ZHANG, Cuiling, Giulietta MARUGGI, Hu SHAN a Junwei LI. Advances in mRNA Vaccines for Infectious Diseases. Frontiers in Immunology [online]. 2019, 10 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1664-3224. Dostupné z: doi:10.3389/fimmu.2019.00594
181. Pardi, N., Hogan, M., Porter, F. et al. mRNA vaccines — a new era in vaccinology. Nat Rev Drug Discov 17, 261–279 (2018). https://doi.org/10.1038/nrd.2017.243
182. FELDMAN, Robert A., Rainard FUHR, Igor SMOLENOV, et al. MRNA vaccines against H10N8 and H7N9 influenza viruses of pandemic potential are immunogenic and well tolerated in healthy adults in phase 1 randomized clinical trials. Vaccine [online]. 2019, 37(25), 3326-3334 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0264410X. Dostupné z: doi:10.1016/j.vaccine.2019.04.074
183. BAHL, Kapil, Joe J. SENN, Olga YUZHAKOV, et al. Preclinical and Clinical Demonstration of Immunogenicity by mRNA Vaccines against H10N8 and H7N9 Influenza Viruses. Molecular Therapy [online]. 2017, 25(6), 1316-1327 [cit. 2021-9-25]. ISSN 15250016. Dostupné z: doi:10.1016/j.ymthe.2017.03.035
184. Cavanaugh AM, Spicer KB, Thoroughman D, Glick C, Winter K. Reduced Risk of Reinfection with SARS-CoV-2 After COVID-19 Vaccination — Kentucky, May–June 2021. MMWR Morb Mortal Wkly Rep 2021;70:1081-1083. DOI: http://dx.doi.org/10.15585/mmwr.mm7032e1
185. LEE, Grace M. The Importance of Context in Covid-19 Vaccine Safety. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(12), 1138-1140 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMe2112543
186. Risk for COVID-19 Infection, Hospitalization, and Death By Age Group. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations-discovery/hospitalization-death-by-age.html
187. CREECH, C. Buddy, Shannon C. WALKER a Robert J. SAMUELS. SARS-CoV-2 Vaccines. JAMA [online]. 2021, 325(13) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.3199
188. Kyriakidis, N.C., López-Cortés, A., González, E.V. et al. SARS-CoV-2 vaccines strategies: a comprehensive review of phase 3 candidates. npj Vaccines 6, 28 (2021). https://doi.org/10.1038/s41541-021-00292-w
189. JORDAN, S. C. Innate and adaptive immune responses to SARS‐CoV‐2 in humans: relevance to acquired immunity and vaccine responses. Clinical & Experimental Immunology [online]. 2021, 204(3), 310-320 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0009-9104. Dostupné z: doi:10.1111/cei.13582
190. Pan, Y., Jiang, X., Yang, L. et al. SARS-CoV-2-specific immune response in COVID-19 convalescent individuals. Sig Transduct Target Ther 6, 256 (2021). https://doi.org/10.1038/s41392-021-00686-1
191. Immune responses and immunity to SARS-CoV-2. https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/immune-responses
192. TAEFEHSHOKR, Nima, Sina TAEFEHSHOKR, Nima HEMMAT a Bryan HEIT. Covid-19: Perspectives on Innate Immune Evasion. Frontiers in Immunology [online]. 2020, 11 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1664-3224. Dostupné z: doi:10.3389/fimmu.2020.580641
193. SHAH, Vibhuti Kumar, Priyanka FIRMAL, Aftab ALAM, Dipyaman GANGULY a Samit CHATTOPADHYAY. Overview of Immune Response During SARS-CoV-2 Infection: Lessons From the Past. Frontiers in Immunology [online]. 2020, 11 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1664-3224. Dostupné z: doi:10.3389/fimmu.2020.01949
194. Tay, M.Z., Poh, C.M., Rénia, L. et al. The trinity of COVID-19: immunity, inflammation and intervention. Nat Rev Immunol 20, 363–374 (2020). https://doi.org/10.1038/s41577-020-0311-8
195. https://www.idsociety.org/covid-19-real-time-learning-network/therapeutics-and-interventions/immunomodulators/
196. POPP, Maria, Miriam STEGEMANN, Maria-Inti METZENDORF, Susan GOULD, Peter KRANKE, Patrick MEYBOHM, Nicole SKOETZ a Stephanie WEIBEL. Ivermectin for preventing and treating COVID-19. Cochrane Database of Systematic Reviews [online]. 2021, 2021(8) [cit. 2021-9-25]. ISSN 14651858. Dostupné z: doi:10.1002/14651858.CD015017.pub2
197. LAI, Chih-Cheng, Chao-Hsien CHEN, Cheng-Yi WANG, Kuang-Hung CHEN, Ya-Hui WANG a Po-Ren HSUEH. Clinical efficacy and safety of remdesivir in patients with COVID-19: a systematic review and network meta-analysis of randomized controlled trials. Journal of Antimicrobial Chemotherapy [online]. 2021, 76(8), 1962-1968 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0305-7453. Dostupné z: doi:10.1093/jac/dkab093
198. KALIL, Andre C., Thomas F. PATTERSON, Aneesh K. MEHTA, et al. Baricitinib plus Remdesivir for Hospitalized Adults with Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 384(9), 795-807 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2031994
199. COVID-19: Epidemiology, clinical features, and prognosis of the critically ill adult. https://www-uptodate-com.ezproxy.is.cuni.cz/contents/covid-19-epidemiology-clinical-features-and-prognosis-of-the-critically-ill-adult?search=covid%2019%20mortality&source=search_result&selectedTitle=1~150&usage_type=default&display_rank=1#H3394835130
200. ARMSTRONG, R. A., A. D. KANE, E. KURSUMOVIC, F. C. OGLESBY a T. M. COOK. Mortality in patients admitted to intensive care with COVID‐19: an updated systematic review and meta‐analysis of observational studies. Anaesthesia [online]. 2021, 76(4), 537-548 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0003-2409. Dostupné z: doi:10.1111/anae.15425
201. NGUYEN, Ninh T., Justine CHINN, Jeffry NAHMIAS, Sarah YUEN, Katharine A. KIRBY, Sam HOHMANN a Alpesh AMIN. Outcomes and Mortality Among Adults Hospitalized With COVID-19 at US Medical Centers. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.0417
202. Anderson, M.R., Bach, P.B. & Baldwin, M.R. Hospital Length of Stay for Patients with Severe COVID-19: Implications for Remdesivir’s Value. PharmacoEconomics Open 5, 129–131 (2021). https://doi.org/10.1007/s41669-020-00243-6
203. EPA Researchers Test Effectiveness of Face Masks, Disinfection Methods Against COVID-19. https://www.epa.gov/sciencematters/epa-researchers-test-effectiveness-face-masks-disinfection-methods-against-covid-19
204. BRAUNER, Jan M., Sören MINDERMANN, Mrinank SHARMA, et al. Inferring the effectiveness of government interventions against COVID-19. Science [online]. 2021, 371(6531) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0036-8075. Dostupné z: doi:10.1126/science.abd9338
205. Scientific Brief: SARS-CoV-2 Transmission. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/science/science-briefs/sars-cov-2-transmission.html
206. Information for Pediatric Healthcare Providers. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/hcp/pediatric-hcp.html
207. Diagnostic testing and screening for SARS-CoV-2. https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/diagnostic-testing
208. ALENE, Muluneh, Leltework YISMAW, Moges Agazhe ASSEMIE, Daniel Bekele KETEMA, Belayneh MENGIST, Bekalu KASSIE, Tilahun Yemanu BIRHAN a Kin On KWOK. Magnitude of asymptomatic COVID-19 cases throughout the course of infection: A systematic review and meta-analysis. PLOS ONE [online]. 2021, 16(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0249090
209. GOHIL, Shruti K., Keith OLENSLAGER, Kathleen A. QUAN, Cyrus K. DASTUR, Nasim AFSAR, Wayne CHANG a Susan S. HUANG. Asymptomatic and Symptomatic COVID-19 Infections Among Health Care Personnel Before and After Vaccination. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(7) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.15980
210. LOCATELLI, Isabella, Bastien TRÄCHSEL, Valentin ROUSSON a Yury E. KHUDYAKOV. Estimating the basic reproduction number for COVID-19 in Western Europe. PLOS ONE [online]. 2021, 16(3) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0248731
211. SALAMANNA, Francesca, Melania MAGLIO, Maria Paola LANDINI a Milena FINI. Body Localization of ACE-2: On the Trail of the Keyhole of SARS-CoV-2. Frontiers in Medicine [online]. 2020, 7 [cit. 2021-9-25]. ISSN 2296-858X. Dostupné z: doi:10.3389/fmed.2020.594495
212. Human mRNA vaccine trials in the 2010s? A history lesson in animal Research. https://speakingofresearch.com/2021/08/27/human-mrna-vaccine-trials-in-the-2010s-a-history-lesson-in-animal-research/
213. Predictors of Nonseroconversion after SARS-CoV-2 Infection. https://wwwnc.cdc.gov/eid/article/27/9/21-1042_article
214. LOGUE, Jennifer K., Nicholas M. FRANKO, Denise J. MCCULLOCH, Dylan MCDONALD, Ariana MAGEDSON, Caitlin R. WOLF a Helen Y. CHU. Sequelae in Adults at 6 Months After COVID-19 Infection. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(2) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.0830
215. BANERJEE, Josh, Catherine P. CANAMAR, Christian VOYAGEUR, et al. Mortality and Readmission Rates Among Patients With COVID-19 After Discharge From Acute Care Setting With Supplemental Oxygen. JAMA Network Open [online]. 2021, 4(4) [cit. 2021-9-25]. ISSN 2574-3805. Dostupné z: doi:10.1001/jamanetworkopen.2021.3990
216. Impact of Delta on viral burden and vaccine effectiveness against new SARS-CoV-2 infections in the UK. Koen B. Pouwels, Emma Pritchard, Philippa C. Matthews, Nicole Stoesser, David W. Eyre, Karina-Doris Vihta, Thomas House, Jodie Hay, John I Bell, John N Newton, Jeremy Farrar, Derrick Crook, Duncan Cook, Emma Rourke, Ruth Studley, Tim Peto, Ian Diamond, A. Sarah Walker, the COVID-19 Infection Survey Team. medRxiv 2021.08.18.21262237; doi: https://doi.org/10.1101/2021.08.18.21262237
217. Coronavirus disease (COVID-19): Herd immunity, lockdowns and COVID-19. https://www.who.int/news-room/q-a-detail/herd-immunity-lockdowns-and-covid-19
218. Vaccine Testing and the Approval Process. https://www.cdc.gov/vaccines/basics/test-approve.html
219. Dana, R., Bannay, A., Bourst, P. et al. Obesity and mortality in critically ill COVID-19 patients with respiratory failure. Int J Obes 45, 2028–2037 (2021). https://doi.org/10.1038/s41366-021-00872-9
220. CHEUNG, Chun Chau Lawrence, Denise GOH, Xinru LIM, et al. Residual SARS-CoV-2 viral antigens detected in GI and hepatic tissues from five recovered patients with COVID-19. Gut [online]. , gutjnl;gutjnl-2021-324280v2 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0017-5749. Dostupné z: doi:10.1136/gutjnl-2021-324280
221. Vaccine effectiveness and duration of protection of Comirnaty, Vaxzevria and Spikevax against mild and severe COVID-19 in the UK. Nick Andrews, Elise Tessier, Julia Stowe, Charlotte Gower, Freja Kirsebom, Ruth Simmons, Eileen Gallagher, Meera Chand, Kevin Brown, Shamez N Ladhani, Mary Ramsay, Jamie Lopez Bernal. medRxiv 2021.09.15.21263583; doi: https://doi.org/10.1101/2021.09.15.21263583
222. Ivermectin for COVID: How Do We Know What to Believe? https://www.medscape.com/viewarticle/954681
223. GREANEY, Allison J., Andrea N. LOES, Lauren E. GENTLES, Katharine H.D. CRAWFORD, Tyler N. STARR, Keara D. MALONE, Helen Y. CHU a Jesse D. BLOOM. Antibodies elicited by mRNA-1273 vaccination bind more broadly to the receptor binding domain than do those from SARS-CoV-2 infection. Science Translational Medicine [online]. 2021, 13(600) [cit. 2021-9-25]. ISSN 1946-6234. Dostupné z: doi:10.1126/scitranslmed.abi9915
224. LÓPEZ-MEDINA, Eduardo, Pío LÓPEZ, Isabel C. HURTADO, et al. Effect of Ivermectin on Time to Resolution of Symptoms Among Adults With Mild COVID-19. JAMA [online]. 2021, 325(14) [cit. 2021-9-25]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.3071
225. Flawed ivermectin preprint highlights challenges of COVID drug studies. https://www.nature.com/articles/d41586-021-02081-w
226. Přednášky, včetně dosud nepublikovaných výsledků prezentovaných v průběhu ESC Congress 2021, konkrétně ze dnů 27.8.2021 a 29.8.2021, blok COVID-19.
227. DAVID, Jan, Michaela ŠIBÍKOVÁ, Jakub JONÁŠ, Veronika STARÁ, Hana MALCOVÁ a Filip FENCL. Severe complication of COVID-19 in children: Paediatric inflammatory multisystem syndrome. Pediatrie pro praxi [online]. 2021, 22(1), 8-11 [cit. 2021-9-25]. ISSN 12130494. Dostupné z: doi:10.36290/ped.2021.001
228. New CDC Study: Vaccination Offers Higher Protection than Previous COVID-19 Infection. https://www.cdc.gov/media/releases/2021/s0806-vaccination-protection.html
229. MALE, Victoria. Are COVID-19 vaccines safe in pregnancy? Nature Reviews Immunology [online]. 2021, 21(4), 200-201 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1474-1733. Dostupné z: doi:10.1038/s41577-021-00525-y
230. KLEIN, Nicola P., Ned LEWIS, Kristin GODDARD, et al. Surveillance for Adverse Events After COVID-19 mRNA Vaccination. JAMA [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.15072
231. ABU MOUCH, Saif, Ariel ROGUIN, Elias HELLOU, et al. Myocarditis following COVID-19 mRNA vaccination. Vaccine [online]. 2021, 39(29), 3790-3793 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0264410X. Dostupné z: doi:10.1016/j.vaccine.2021.05.08
232. LEVIN, Dan, Gil SHIMON, Maggie FADLON-DERAI, et al. Myocarditis following COVID-19 vaccination – A case series. Vaccine [online]. 2021 [cit. 2021-9-25]. ISSN 0264410X. Dostupné z: doi:10.1016/j.vaccine.2021.09.004
233. SULEMANKHIL, Imran, Mohammad ABDELRAHMAN a Smita I. NEGI. Temporal association between the COVID-19 Ad26.COV2.S vaccine and acute myocarditis: A case report and literature review. Cardiovascular Revascularization Medicine [online]. 2021 [cit. 2021-9-25]. ISSN 15538389. Dostupné z: doi:10.1016/j.carrev.2021.08.012
234. ABDELAZEEM, Basel, Mariem BORCHENI, Saed ALNAIMAT, Sagar MALLIKETHI-REDDY a Abdulbaset SULAIMAN. Persistent Cardiac Magnetic Resonance Imaging Features of Myocarditis Detected Months After COVID-19 Infection. Cureus [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 2168-8184. Dostupné z: doi:10.7759/cureus.14250
235. BLAGOVA, Olga, Dilyara AINETDINOVA, Alexey SEDOV, et al. Progressive chronic SARS‐CoV‐2‐positive giant cell myoendocarditis with atrial standstill and sudden cardiac death. ESC Heart Failure [online]. [cit. 2021-9-25]. ISSN 2055-5822. Dostupné z: doi:10.1002/ehf2.13520
236. PIETSCH, Heiko, Felicitas ESCHER, Ganna ALESHCHEVA, Christian BAUMEIER, Lars MORAWIETZ, Albrecht ELSAESSER a Heinz-Peter SCHULTHEISS. Proof of SARS-CoV-2 genomes in endomyocardial biopsy with latency after acute infection. International Journal of Infectious Diseases [online]. 2021, 102, 70-72 [cit. 2021-9-25]. ISSN 12019712. Dostupné z: doi:10.1016/j.ijid.2020.10.012
237. ISHIKURA, Hiroyasu, Junichi MARUYAMA, Kota HOSHINO, et al. Coronavirus disease (COVID-19) associated delayed-onset fulminant myocarditis in patient with a history of severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (SARS-CoV-2) infection. Journal of Infection and Chemotherapy [online]. 2021 [cit. 2021-9-25]. ISSN 1341321X. Dostupné z: doi:10.1016/j.jiac.2021.08.007
238. Quantifying impacts of the COVID-19 pandemic through life-expectancy losses: a population-level study of 29 countries. International Journal Of Epidemiology [online]. [cit. 2021-10-5]. ISSN 0300-5771. Dostupné z: doi:10.1093/ije/dyab207
239. TAQUET, Maxime, Quentin DERCON, Sierra LUCIANO, John R. GEDDES, Masud HUSAIN, Paul J. HARRISON a Mirjam E. E. KRETZSCHMAR. Incidence, co-occurrence, and evolution of long-COVID features: A 6-month retrospective cohort study of 273,618 survivors of COVID-19. PLOS Medicine [online]. 2021, 18(9) [cit. 2021-10-5]. ISSN 1549-1676. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pmed.1003773
240. BEMTGEN, Xavier, Karin KLINGEL, Markus HUFNAGEL, Ales JANDA, Christoph BODE, Dawid L. STAUDACHER, Alexander SUPADY a Ilona JANDOVA. Case Report: Lymphohistiocytic Myocarditis With Severe Cardiogenic Shock Requiring Mechanical Cardiocirculatory Support in Multisystem Inflammatory Syndrome Following SARS-CoV-2 Infection. Frontiers in Cardiovascular Medicine [online]. 2021, 8 [cit. 2021-10-5]. ISSN 2297-055X. Dostupné z: doi:10.3389/fcvm.2021.716198
241. The use of antibody tests for SARS-COV-2 in the context of Digital Green Certificates. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/use-antibody-tests-sars-cov-2-context-digital-green-certificates
242. Natural COVID-19 immunity is powerful — but kind of irrelevant. https://thehill.com/opinion/healthcare/574284-natural-covid-19-immunity-is-powerful-but-kind-of-irrelevant?fbclid=IwAR2FXcsE3S2A0AMMRFs5R5S9Km_7_24IEW2eESBoVbDJHz6WbcPlYg6qjOA&rl=1
243. CASADEVALL, Arturo. The mRNA vaccine revolution is the dividend from decades of basic science research. Journal of Clinical Investigation [online]. 2021 [cit. 2021-10-5]. ISSN 1558-8238. Dostupné z: doi:10.1172/JCI153721
244. MORAIS DA SILVA, Maríllya, André Silva LIRA DE LUCENA, Sergio de Sá Leitão PAIVA JÚNIOR, et al. Cell death mechanisms involved in cell injury caused by SARS‐CoV‐2. Reviews in Medical Virology [online]. [cit. 2021-10-5]. ISSN 1052-9276. Dostupné z: doi:10.1002/rmv.2292
245. Studies Highlight Rarity of Myocarditis With mRNA COVID-19 Vaccines. https://www.tctmd.com/news/studies-highlight-rarity-myocarditis-mrna-covid-19-vaccines
246. Major Israeli study: Risk of heart inflammation after COVID shots is very small. https://www.timesofisrael.com/major-israeli-study-finds-risk-of-heart-inflammation-after-covid-shots-is-minute/
247. Heart risks rare after Pfizer Covid vaccination, study finds. https://www.nbcnews.com/health/health-news/heart-risks-rare-after-pfizer-covid-vaccination-study-finds-n1280960
248. WITBERG, Guy, Noam BARDA, Sara HOSS, et al. Myocarditis after Covid-19 Vaccination in a Large Health Care Organization. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2110737
249. MEVORACH, Dror, Emilia ANIS, Noa CEDAR, et al. Myocarditis after BNT162b2 mRNA Vaccine against Covid-19 in Israel. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2109730
250. THOMPSON, Mark G., Edward STENEHJEM, Shaun GRANNIS, et al. Effectiveness of Covid-19 Vaccines in Ambulatory and Inpatient Care Settings. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(15), 1355-1371 [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2110362
251. SIMONE, Anthony, John HERALD, Aiyu CHEN, Neil GULATI, Albert Yuh-Jer SHEN, Bruno LEWIN a Ming-Sum LEE. Acute Myocarditis Following COVID-19 mRNA Vaccination in Adults Aged 18 Years or Older. JAMA Internal Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 2168-6106. Dostupné z: doi:10.1001/jamainternmed.2021.551
252. Heart-inflammation risk from Pfizer COVID vaccine is very low. https://www.nature.com/articles/d41586-021-02740-y
253. Sweden, Denmark pause Moderna COVID-19 vaccine for younger age groups. https://www.reuters.com/business/healthcare-pharmaceuticals/sweden-pauses-use-moderna-covid-vaccine-cites-rare-side-effects-2021-10-06/
254. Study: For unvaccinated, reinfection by SARS-CoV-2 is likely. https://medicalxpress.com/news/2021-10-unvaccinated-reinfection-sars-cov-.html?fbclid=IwAR3AIUPhek6-ikYXwglJt_1hj4Za6FGLV5j2YhfyJX6r68oeRYU4bqIdgMo
255. One-year Risks and Burdens of Incident Cardiovascular Disease in COVID-19: Cardiovascular Manifestations of Long COVID. Ziyad Al-Aly, Benjamin Bowe, Yan Xie, Evan Xu. DOI: 10.21203/rs.3.rs-940278/v1. https://www.researchsquare.com/article/rs-940278/v1?fbclid=IwAR044DgZ6EH6Gs26yBYbBWb5NxbhOO6F24PuuYWPzfSuFg6pgObSxyWtPDY
256. AL-ALY, Ziyad, Yan XIE a Benjamin BOWE. High-dimensional characterization of post-acute sequelae of COVID-19. Nature [online]. 2021, 594(7862), 259-264 [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/s41586-021-03553-9
257. TEMPLE, Courtney, Ruby HOANG a Robert G. HENDRICKSON. Toxic Effects from Ivermectin Use Associated with Prevention and Treatment of Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2114907
258. PFIZER AND BIONTECH ANNOUNCE PHASE 3 TRIAL DATA SHOWING HIGH EFFICACY OF A BOOSTER DOSE OF THEIR COVID-19 VACCINE. https://www.pfizer.com/news/press-release/press-release-detail/pfizer-and-biontech-announce-phase-3-trial-data-showing?fbclid=IwAR38WQA02VhQ4XDu-EA6FNn3ZvcSKY_-DDnZHShK0h_zfkI19kWE0rmJEqY
259. Jing, Y., Luo, L., Chen, Y. et al. SARS-CoV-2 infection causes immunodeficiency in recovered patients by downregulating CD19 expression in B cells via enhancing B-cell metabolism. Sig Transduct Target Ther 6, 345 (2021). https://doi.org/10.1038/s41392-021-00749-3
260. FALSEY, Ann R., Robert W. FRENCK, Edward E. WALSH, et al. SARS-CoV-2 Neutralization with BNT162b2 Vaccine Dose 3. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(17), 1627-1629 [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2113468
261. MAGNUS, Maria C., Håkon K. GJESSING, Helena N. EIDE, Allen J. WILCOX, Deshayne B. FELL a Siri E. HÅBERG. Covid-19 Vaccination during Pregnancy and First-Trimester Miscarriage. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2114466
262. MONGELLI, Alessia, Veronica BARBI, Michela GOTTARDI ZAMPERLA, et al. Evidence for Biological Age Acceleration and Telomere Shortening in COVID-19 Survivors. International Journal of Molecular Sciences [online]. 2021, 22(11) [cit. 2021-10-23]. ISSN 1422-0067. Dostupné z: doi:10.3390/ijms2211615
263. Je pro naše zdraví rizikovější prodělání infekce nebo očkování? https://vedator.org/2021/09/je-pro-nase-zdravi-rizikovejsi-prodelani-infekce-nebo-ockovani/?fbclid=IwAR1emRTPZxv5JjeAW2dmpfJWps73SKuL4Z6Er_6ihS3PfOrT3qKz7nH6t70
264. Prevalence of ongoing symptoms following coronavirus (COVID-19) infection in the UK: 7 October 2021. https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/healthandsocialcare/conditionsanddiseases/bulletins/prevalenceofongoingsymptomsfollowingcoronaviruscovid19infectionintheuk/7october2021
265. Nespoléhejte na promořování, ale zvyšujte proočkovanost proti covid-19, vzkazuje ECDC. https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/10/nespolehejte-na-promorovani-ale-zvysujte-proockovanost-proti-covid-19-vzkazuje-ecdc/?fbclid=IwAR0KZYvNCyRrVSFgB6HRnxTnxqiUPM15oCn3wqZJnx00QHU1dYH8xcVDK6Y
266. CASADEVALL, Arturo. The mRNA vaccine revolution is the dividend from decades of basic science research. Journal of Clinical Investigation [online]. 2021 [cit. 2021-10-23]. ISSN 1558-8238. Dostupné z: doi:10.1172/JCI153721
267. PEEPLES, Lynne. COVID reinfections likely within one or two years, models propose. Nature [online]. , d41586-021-02825-8 [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-0836. Dostupné z: doi:10.1038/d41586-021-02825-8
268. TOWNSEND, Jeffrey P, Hayley B HASSLER, Zheng WANG, et al. The durability of immunity against reinfection by SARS-CoV-2: a comparative evolutionary study. The Lancet Microbe [online]. 2021 [cit. 2021-10-23]. ISSN 26665247. Dostupné z: doi:10.1016/S2666-5247(21)00219-6
269. Edridge, A.W.D., Kaczorowska, J., Hoste, A.C.R. et al. Seasonal coronavirus protective immunity is short-lasting. Nat Med 26, 1691–1693 (2020). https://doi.org/10.1038/s41591-020-1083-1
270. Alberta – Office of the Chief Medical Officer of Health Updated October 8, 2021. Myocarditis and/or Pericarditis following COVID-19 Vaccines
271. Only 12 Children Under 15 Get Myocarditis Out of Hundreds of Thousands Vaccinated in Israel. https://www.haaretz.com/israel-news/covid-booster-side-effects-lighter-than-after-first-two-shots-israeli-data-shows-1.10256884
272. Israel reports very few myocarditis cases after Pfizer boosters. https://www.reuters.com/world/middle-east/israel-reports-very-few-myocarditis-cases-after-pfizer-boosters-2021-10-01/
273. 3rd vaccine dose has lowest side effect rate, Israel Health Ministry data shows. https://www.timesofisrael.com/3rd-dose-has-lowest-rate-of-side-effects-israels-health-ministry-data-shows/
274. Myocarditis after BNT162b2 mRNA vaccine against Covid-19 in Israel. https://www.pcronline.com/PCR-Publications/Young-EAPCI-PCR-Journal-Club/2021/Myocarditis-after-BNT162b2-mRNA-vaccine-against-Covid-19-Israel
275. REIS, Ben Y., Noam BARDA, Michael LESHCHINSKY, Eldad KEPTEN, Miguel A. HERNÁN, Marc LIPSITCH, Noa DAGAN a Ran D. BALICER. Effectiveness of BNT162b2 Vaccine against Delta Variant in Adolescents. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2114290
276. SHEIKH, Aziz, Chris ROBERTSON a Bob TAYLOR. BNT162b2 and ChAdOx1 nCoV-19 Vaccine Effectiveness against Death from the Delta Variant. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-23]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2113864
277. Vaccines and Related Biological Products Advisory Committee  October  14-15,  2021 Meeting  Booster protection across ages data from Israel Israeli MOH, Weizmann Institute of Science, Gertner Institute, Hebrew University & Technion Oct. 12th, 2021
278. Therapeutic Anticoagulation with Heparin in Critically Ill Patients with Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(9), 777-789 [cit. 2021-10-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2103417
279. Therapeutic Anticoagulation with Heparin in Noncritically Ill Patients with Covid-19. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(9), 790-802 [cit. 2021-10-24]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMoa2105911
280. SAYED AHMED, Hazem A, Eric MERRELL, Mansoura ISMAIL, et al. Rationales and uncertainties for aspirin use in COVID-19: a narrative review. Family Medicine and Community Health [online]. 2021, 9(2) [cit. 2021-10-24]. ISSN 2305-6983. Dostupné z: doi:10.1136/fmch-2020-000741
281. Antithrombotic Therapy Not Warranted in COVID-19 Outpatients. https://www.medscape.com/viewarticle/961278
282. CONNORS, Jean M., Maria M. BROOKS, Frank C. SCIURBA, et al. Effect of Antithrombotic Therapy on Clinical Outcomes in Outpatients With Clinically Stable Symptomatic COVID-19. JAMA [online]. [cit. 2021-10-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.17272
283. BERWANGER, Otavio. Antithrombotic Therapy for Outpatients With COVID-19. JAMA [online]. [cit. 2021-10-24]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2021.17460
284. RECOVERY trial finds aspirin does not improve survival for hospitalised COVID-19 patients. https://www.nihr.ac.uk/news/recovery-trial-finds-aspirin-does-not-improve-survival-for-hospitalised-covid-19-patients/27872
285. Antithrombotic Therapy in Patients With COVID-19. https://www.covid19treatmentguidelines.nih.gov/therapies/antithrombotic-therapy/
286. What are the thromboembolism prevention and treatment guidelines in patients with coronavirus disease 2019 (COVID-19)? https://www.medscape.com/answers/2500114-197652/what-are-the-thromboembolism-prevention-and-treatment-guidelines-in-patients-with-coronavirus-disease-2019-covid-19
287. Hypercoagulability in COVID-19 and post-COVID patients – characteristics and current treatment Guidelines. https://www.escardio.org/Journals/E-Journal-of-Cardiology-Practice/Volume-21/hypercoagulability-in-covid-19-and-post-covid-patients-characteristics-and-cur
288. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 transmission to household contacts during dominance of Delta variant (B.1.617.2), August-September 2021, the Netherlands. Brechje de Gier, Stijn Andeweg, Jantien A. Backer, RIVM COVID-19 surveillance and epidemiology team, Susan J.M. Hahné, Susan van den Hof, Hester E. de Melker, Mirjam J. Knol. doi: https://doi.org/10.1101/2021.10.14.21264959
289. Vekaria, B., Overton, C., Wiśniowski, A. et al. Hospital length of stay for COVID-19 patients: Data-driven methods for forward planning. BMC Infect Dis 21, 700 (2021). https://doi.org/10.1186/s12879-021-06371-6
290. Rees, E.M., Nightingale, E.S., Jafari, Y. et al. COVID-19 length of hospital stay: a systematic review and data synthesis. BMC Med 18, 270 (2020). https://doi.org/10.1186/s12916-020-01726-3
291. LÓPEZ-CHEDA, Ana, María-Amalia JÁCOME, Ricardo CAO a Pablo M. DE SALAZAR. Estimating lengths-of-stay of hospitalised COVID-19 patients using a non-parametric model: a case study in Galicia (Spain). Epidemiology and Infection [online]. 2021, 149 [cit. 2021-10-25]. ISSN 0950-2688. Dostupné z: doi:10.1017/S0950268821000959
292. DAGAN, Noa, Noam BARDA a Ran D. BALICER. Adverse Effects after BNT162b2 Vaccine and SARS-CoV-2 Infection, According to Age and Sex. New England Journal of Medicine [online]. [cit. 2021-10-29]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2115045

     293. Laboratory-Confirmed COVID-19 Among Adults Hospitalized with COVID-19–Like Illness with Infection-Induced or mRNA Vaccine-Induced SARS-CoV-2 Immunity — Nine States, January–September 2021. Weekly / November 5, 2021 / 70(44);1539–1544. On October 29, 2021, this report was posted online as an MMWR Early Release. https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/70/wr/mm7044e1.htm?s_cid=mm7044e1_w

ZDROJE UPDATE ČLÁNKU 2023

1. KUODI, Paul, Yanay GORELIK, Hiba ZAYYAD, et al. Association between BNT162b2 vaccination and reported incidence of post-COVID-19 symptoms: cross-sectional study 2020-21, Israel. Npj Vaccines [online]. 2022, 7(1) [cit. 2023-01-17]. ISSN 2059-0105. Dostupné z: doi:10.1038/s41541-022-00526-5
2. MIZRAHI, Barak, Tamar SUDRY, Natalie FLAKS-MANOV, et al. Long covid outcomes at one year after mild SARS-CoV-2 infection: nationwide cohort study. BMJ [online]. /bmj/380/bmj-2022-072529.atom [cit. 2023-01-17]. ISSN 1756-1833. Dostupné z: doi:10.1136/bmj-2022-072529
3. AZZOLINI, Elena, Riccardo LEVI, Riccardo SARTI, Chiara POZZI, Maximiliano MOLLURA, Alberto MANTOVANI a Maria RESCIGNO. Association Between BNT162b2 Vaccination and Long COVID After Infections Not Requiring Hospitalization in Health Care Workers. JAMA [online]. 2022, 328(7) [cit. 2023-01-17]. ISSN 0098-7484. Dostupné z: doi:10.1001/jama.2022.11691
4. PATONE, Martina, Xue W. MEI, Lahiru HANDUNNETTHI, et al. Risk of Myocarditis After Sequential Doses of COVID-19 Vaccine and SARS-CoV-2 Infection by Age and Sex. Circulation [online]. 2022, 146(10), 743-754 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0009-7322. Dostupné z: doi:10.1161/CIRCULATIONAHA.122.059970
5. Think the pandemic’s over? Guess again: Year-end figures show COVID-19 tied to more deaths in 2022. https://www.cbc.ca/news/canada/manitoba/covid-deaths-analysis-1.6699040?fbclid=IwAR0K_E8xjelMxx7szA1lRv1DrHN9arm4s3VzWt4MPDN_CufjWm2KuGN98PM
6. 2022 was Canada’s deadliest year of the COVID-19 pandemic. https://www.wsws.org/en/articles/2023/01/07/crco-j07.html?fbclid=IwAR3cpgpvGo8xNRMFUXeLJaueFnM-r-iNcrr5bTrbdRCx5Qu9fXgV5Zk9aD4
7. Excess deaths in 2022 among worst in 50 years. https://www.bbc.com/news/health-64209221
8. Cumulative number of COVID-19 deaths in Denmark since March 2020. https://www.statista.com/statistics/1106692/cumulative-coronavirus-deaths-in-denmark/
9. NAVEED, Zaeema, Julia LI, James WILTON, et al. Comparative Risk of Myocarditis/Pericarditis Following Second Doses of BNT162b2 and mRNA-1273 Coronavirus Vaccines. Journal of the American College of Cardiology [online]. 2022, 80(20), 1900-1908 [cit. 2023-01-17]. ISSN 07351097. Dostupné z: doi:10.1016/j.jacc.2022.08.799
10. HEIDECKER, Bettina, Noa DAGAN, Ran BALICER, et al. Myocarditis following COVID ‐19 vaccine: incidence, presentation, diagnosis, pathophysiology, therapy, and outcomes put into perspective. A clinical consensus document supported by the Heart Failure Association of the European Society of Cardiology (ESC) and the ESC Working Group on Myocardial and Pericardial Diseases. European Journal of Heart Failure [online]. 2022, 24(11), 2000-2018 [cit. 2023-01-17]. ISSN 1388-9842. Dostupné z: doi:10.1002/ejhf.2669
11. VOLETI, Navya, Surya Prakash REDDY a Paddy SSENTONGO. Myocarditis in SARS-CoV-2 infection vs. COVID-19 vaccination: A systematic review and meta-analysis. Frontiers in Cardiovascular Medicine [online]. 2022, 9 [cit. 2023-01-17]. ISSN 2297-055X. Dostupné z: doi:10.3389/fcvm.2022.951314
12. SHIYOVICH, Arthur, Ygal PLAKHT, Guy WITBERG, Amichai ROTSTEIN, Yaron AVIV, Maya WIESSMAN, Ran KORNOWSKI a Ashraf HAMDAN. Myocarditis following COVID-19 vaccination in adolescents: Cardiac magnetic resonance imaging study. Frontiers in Cardiovascular Medicine [online]. 2022, 9 [cit. 2023-01-17]. ISSN 2297-055X. Dostupné z: doi:10.3389/fcvm.2022.978592
13. ESPOSITO, Susanna, Caterina CAMINITI, Rosanna GIORDANO, Alberto ARGENTIERO, Greta RAMUNDO a Nicola PRINCIPI. Myocarditis Following COVID-19 Vaccine Use: Can It Play a Role for Conditioning Immunization Schedules?. Frontiers in Immunology [online]. 2022, 13 [cit. 2023-01-17]. ISSN 1664-3224. Dostupné z: doi:10.3389/fimmu.2022.915580
14. MEVORACH, Dror, Emilia ANIS, Noa CEDAR, et al. Myocarditis after BNT162b2 Vaccination in Israeli Adolescents. New England Journal of Medicine [online]. 2022, 386(10), 998-999 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2116999
15. THURNER, Lorenz, Christoph KESSEL, Natalie FADLE, et al. IL-1RA Antibodies in Myocarditis after SARS-CoV-2 Vaccination. New England Journal of Medicine [online]. 2022, 387(16), 1524-1527 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2205667
16. WITBERG, Guy, Ori MAGEN, Sara HOSS, et al. Myocarditis after BNT162b2 Vaccination in Israeli Adolescents. New England Journal of Medicine [online]. 2022, 387(19), 1816-1817 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMc2207270
17. CAFORIO, Alida L.P. Receipt of mRNA Vaccine against Covid-19 and Myocarditis. New England Journal of Medicine [online]. 2021, 385(23), 2189-2190 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0028-4793. Dostupné z: doi:10.1056/NEJMe2116493
18. LAI, Francisco Tsz Tsun, Edward Wai Wa CHAN, Lei HUANG, et al. Prognosis of Myocarditis Developing After mRNA COVID-19 Vaccination Compared With Viral Myocarditis. Journal of the American College of Cardiology [online]. 2022, 80(24), 2255-2265 [cit. 2023-01-17]. ISSN 07351097. Dostupné z: doi:10.1016/j.jacc.2022.09.049
19. RAMAN, Betty, David A. BLUEMKE, Thomas F. LÜSCHER a Stefan NEUBAUER. Long COVID: post-acute sequelae of COVID-19 with a cardiovascular focus. European Heart Journal [online]. 2022, 43(11), 1157-1172 [cit. 2023-01-17]. ISSN 0195-668X. Dostupné z: doi:10.1093/eurheartj/ehac031
20. DAVIS, Hannah E., Lisa MCCORKELL, Julia Moore VOGEL a Eric J. TOPOL. Long COVID: major findings, mechanisms and recommendations. Nature Reviews Microbiology [online]. [cit. 2023-01-17]. ISSN 1740-1526. Dostupné z: doi:10.1038/s41579-022-00846-2

Příspěvek COVID-19 – zdroje pochází z Myokarditida

]]> https://myokarditida.cz/cs_CZ/vyzkum/covid-19/covid-19-diagnostika-a-lecba/ Thu, 21 Oct 2021 15:31:58 +0000 https://myokarditida.cz/?p=3504 Druhý díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný příznakům tohoto onemocnění, jeho diagnostice a některým léčebným metodám. Nejsou zde probrány všechny léčebné postupy, soustředil jsem se především na ty mediálně známé. Odkaz na první článek, který s...

Příspěvek COVID-19 (2.část) – příznaky, diagnostika a léčba pochází z Myokarditida

]]> Druhý díl ze série článků o COVID-19 je věnovaný příznakům tohoto onemocnění, jeho diagnostice a některým léčebným metodám. Nejsou zde probrány všechny léčebné postupy, soustředil jsem se především na ty mediálně známé. Odkaz na první článek, který se zabýval obecnými informacemi o SARS-CoV-2 a jeho přenosu najdete zde.

JAK SE COVID-19 PROJEVUJE, DIAGNOSTIKUJE A LÉČÍ?

Příznaky a průběh nemoci

Velice skloňovanými pojmy jsou u COVID-19 asymptomatický a symptomatický pacient. Většina infekcí COVID-19 je symptomatických. Žádné symptomy nemoci neudávalo zhruba kolem 25 % nakažených. K nejčastějším symptomům pak patří únava, bolesti hlavy, zažívací obtíže, zvýšená teplota nebo horečka, ztráta chuti a čichu, bolesti svalů a kloubů, bolesti v krku, rýma, dušnost a kašel. Hospitalizaci vyžaduje až 10 % nakažených, z toho 15 až 30 % hospitalizovaných musí mít specializovanou péči v podobě jednotky intenzivní péče. Je potřeba zdůraznit, že především péče o pacienty hospitalizované na jednotkách intenzivní péče je velice náročná. Tito pacienti kromě umělé plicní ventilace mnohdy vyžadují i jiné způsoby léčby, jako je dialýza (náhrada funkce ledvin) a ECMO (extrakorporální membránová oxygenace, mimotělní podpora pro náhradu funkce plic, případně i srdce) pro zvlášť závažné stavy. Průměrná délka pobytu na JIP je u pacientů s COVID-19 dle statistik 11 až 15 dní. Z toho plyne, že pokud se nepodaří včas zabránit velkému šíření viru, hrozí poměrně snadno přehlcení nemocnic. K tomu je ještě nutné připočíst velkou úmrtnost hospitalizovaných pacientů, což se se odvíjí od mnoha faktorů, např. jestli se u nemocného vyvine tzv. ARDS (viz článek 3). Na počátku pandemie v roce 2020 byla úmrtnost pacientů na jednotkách intenzivní péče značná, a to až 50 %. Od té doby sice mají lékaři k dispozici nová léčiva, ovšem i tak zůstává úmrtnost těchto pacientů nadále vysoká, a to mezi 19 a 28 %.

Diagnostika – antigenní a PCR testování

Na onemocnění lze v některých případech usuzovat již při prvotním vyšetření pacienta lékařem nebo na základě výsledků zobrazovacích metod, např. CT plic. Definitivně tuto diagnózu potvrzují až testy na přímé zachycení SARS-CoV-2. Mohou se vyšetřovat i protilátky, o kterých si můžete přečíst v dalších článcích.

Nový koronavirus se přímo prokazuje pomoci antigenních testů a metodou PCR. Princip antigenního testu je vcelku jednoduchý. Testovací proužek obsahuje tři druhy protilátek, jednu kontrolní a dvě cílené přímo proti SARS-CoV-2. Jedna z těchto „přímo mířených“ je tzv. konjugovaná. To znamená, že má na sobě navázanou látku, např. zlato, díky čemuž se zviditelní jak kontrolní proužek (kontrolní protilátka naváže jedno z míst konjugované protilátky), tak v případě pozitivity testu i proužek s druhou protilátkou proti koronaviru. Výhodou je rychlý výsledek, nevýhodou především snížená citlivost při záchytu infikovaného člověka.

Mnohem citlivější je záchyt pomocí metody PCR (zkratka pro polymerázová řetězová reakce). Tato metoda je již složitější. Vychází z faktu, že každý živý organismus, tedy i vir, má ve své genetické informaci vždy alespoň jeden naprosto jedinečný úsek, který nenajdete v žádném jiném organismu nebo viru. Když znáte tento jedinečný úsek, můžete pro něj vytvořit „detektor“, který se v případě PCR nazývá primer. Ve speciálním přístroji probíhá několik reakcí, v jejichž průběhu se primer naváže na příslušnou jedinečnou část genetické informace daného organismu, respektive viru. V dalších reakcích se genetická informace viru amplifikuje („rozšiřuje“). S takovýmto vzorkem je pak možné dále pracovat, mj. stanovit virovou nálož, tedy číslem udat, kolik viru má daný člověk na sliznicích, a jak moc je tedy potenciálně infekční pro okolí. V každém případě, aby výsledek PCR vyšel pozitivní, je bezpodmínečně nutné, aby ve vzorku odebraném pacientovi byla přítomná genetická informace viru.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vybrané léčebné metody COVID-19

Léčba COVID-19 prošla za poslední měsíce značným vývojem. Je zkoumáno mnoho již existujících léčiv a jsou vyvíjena i zcela nová. Každý lék si před zařazením do léčby určitého onemocnění projde komplikovanou cestou. Na začátku stojí např. laboratorní výsledky ukazující, že daný lék by mohl snižovat možnost viru se replikovat. Někdy lékaři popisují, že daný lék u jednotlivých pacientů pravděpodobně vedl ke zlepšení stavu. Provedli třeba nějakou menší studii s 10 nebo 20 pacienty. To ovšem k prohlášení nějakého léku jako onoho „zázračného“ v boji s nemocí nestačí. K tomu je potřeba daleko větších studií, která mají svá přesná pravidla. Jak taková studie probíhá? Účinnost léku pro danou nemoc a danou skupinu pacientů se ověřuje v tzv. randomizované, placebem kontrolované studii. To ve zkratce to znamená, že máte skupinu několika stovek až tisíc pacientů, kteří splňují nějaká kritéria (především přítomnost dané nemoci) a jsou rozřazeni do dvou skupin. Jedna skupina dostane zkoumaný lék, druhá placebo (tj. látku, která daný lék neobsahuje). Pokud nejen pacient, ale ani lékař neví, jaká látka byla pacientovi podána, mluví se o tzv. dvojitě slepé studii. Následně se zjišťuje, jestli měl lék vliv na zdravotní stav pacienta, např. jestli snížil úmrtnost, zkrátil dobu hospitalizace, jaký byl výskyt nežádoucích účinků, jak byly závažné apod. Až poté mohou lékaři říci, jestli mají k dispozici lék, který skutečně pacientům pomáhá a mohou jej zařadit do léčby daného onemocnění nebo alespoň identifikovat určitou skupinu pacientů, které léčba pomohla. Takovýmto procesem si prochází i vakcíny. Studie se zde rozdělují do 3, respektive 4 částí – v první fázi se ověřuje především bezpečnost vakcíny, jaká je vhodná dávka, a jestli stimuluje imunitní reakci. Ve druhé a třetí fázi se na stále větších počtech pacientů (až desetitisíce) ověřuje nejen bezpečnost, ale především účinnost. Čtvrtá fáze pokračuje po schválení vakcíny k aplikaci lidem, a kromě výskytu nežádoucích účinků se shromažďují další data, která např. pomohou určit, kdy je nutné přeočkování. Tento postup se děje u každého léku, který je uveden na trh.

Na začátku pandemie se jevily slibně léky hydroxychlorochin (používaný při léčbě malárie) a lopinavir-ritonavir (předepisovaný pacientům s HIV). Výše zmíněnými studiemi se ovšem ukázalo, že nijak nesnižují úmrtnost pacientů s COVID-19. Při užívání hydroxychlorochinu (hlavně při společném užívání s antibiotikem azithromycinem) častěji vznikaly určité srdeční arytmie.

Velice sledovaný byl také lék Remdesivir, který funguje na principu nukleotidového analogu. Co to znamená? Genetická informace SARS-CoV-2 je tvořena molekulou RNA, kterou tvoří stavební částice zvané nukleotidy. Když se v buňce vir replikuje („množí“), staví si nové molekuly RNA právě z nukleotidů. Remdesivir zasáhne do tohoto procesu tak, že se tváří jako nukleotid, který vir potřebuje pro svou replikaci. O „pravý nukleotid“ se ovšem nejedná, takže dojde k zastavení replikace viru. Některé studie neprokázaly, že by Remdesivir významně snižoval riziko úmrtí pacientů, jiné studie naopak ano, především u pacientů se středně těžkým průběhem nemoci a při brzkém podání léku. Spíše se ale kloní k závěru, že úmrtnost pacientů významně nesnižuje, dochází ovšem ke zkrácení doby hospitalizace přeživších pacientů. Podle nedávné studie má Remdesivir lepší účinnost v kombinaci s lékem Baricitinib, který užívají kupříkladu někteří pacienti s revmatickou artritidou. Tato látka blokuje receptory JAK, které se účastní komunikace mezi imunitními buňkami.

Dalším lékem, který se v médiích stále často zmiňuje, je Ivermektin, předepisovaný k léčbě určitých parazitárních onemocnění. U tohoto léku nebylo dosud prokázáno, že by snižoval smrtnost nebo nutnost hospitalizace na jednotce intenzivní péče či byl účinný jako prevence propuknutí COVID-19. Některé studie to přímo vyvrátily. Objevily se sice analýzy, které poukazovaly na to, že by Ivermektin měl mít pozitivní vliv na smrtnost a další sledované parametry, nicméně se bohužel ukázalo, že tyto analýzy a studie ne vždy nesplňovaly patřičná kritéria a v některých případech byly porušeny i etické normy vědecké práce. Závěr je nicméně stejný – u Ivermektinu nebylo prokázáno, že by měl pozitivní vliv při léčbě nebo prevenci COVID-19 a může se tedy používat pouze v rámci klinických studií. Naopak se stále množí případy, kdy Ivermektin způsobil otravu člověka, mj. z důvodu užití Ivermektinu pro zvířata, který není určen pro použití lidmi.

Jiný příběh má Dexamethason, kortikoid, který nejen v případě COVID-19 slouží k potlačení nežádoucí imunitní reakce. Jak bude rozebráno v dalším článku, u některých těžce nemocných pacientů s COVID-19 dochází k cytokinové bouři, kdy imunitní systém pacienta přemrštěně reaguje na infekci. Tuto reakci je nutné zmírnit. Dexamethason prokázal, že významně snižuje úmrtnost těchto pacientů, a to bez zvýšení rizika nežádoucích komplikací. Tento lék ovšem nelze podávat preventivně nebo obecně u pacientů, u kterých není tzv. indikován. V případě akutně probíhající infekce, kdy není nezbytné potlačit přehnanou reakci imunitního systému, by naopak mohlo dojít ke zhoršení stavu pacienta (potlačila by se mj. schopnost imunitního systému pacienta bojovat s infekcí).

Hospitalizovaným pacientům jsou často podávány léky na ředění krve (např. heparin) ke snížení rizika vzniku krevních sraženin nebo k jejich „rozpuštění“. Stejně jako v případě Dexamethasonu, ani tyto léky nejsou doporučeny k preventivnímu užívání všemi pacienty s COVID-19, pokud k tomu není nějaký zdravotní důvod. Předepisovány jsou pouze v indikovaných případech, kdy se mj. hodnotí možné riziko krvácení a další parametry. U hospitalizovaných pacientů s indikací nicméně výrazně snižují riziko úmrtí, především u těch, kteří ještě nejsou v kritickém stavu. Byly provedeny i studie s léky proti shlukování krevních destiček (antiagregancia, např. Aspirin), a to u hospitalizovaných i nehospitalizovaných pacientů. Situace v tomto případě ještě není zcela vyjasněná. Některé studie poukazovaly na to, že by mohlo preventivní užívání těchto léků u nehospitalizovaných pacientů snížit riziko vzniku krevních sraženin, nicméně poslední studie toto nepotvrdily. Výzkumy byly provedeny i pro léky na ředění krve ze skupiny tzv. NOAC, kdy jejich preventivní užívání u nehospitalizovaných COVID-19 pacientů taktéž nebylo dle dosud provedených studií spojeno se snížením rizika vzniku krevních sraženin. Probíhají další studie, které by měly přinést více informací, nicméně dle doposud dostupných výsledků nelze doporučit preventivní užívání Aspirinu a NOAC u všech pacientů s COVID-19. Vždy je nutné se poradit s lékařem.

Mnozí již určitě slyšeli o monoklonálních protilátkách – Bamlavinimab, REGN-COV2 atd. Monoklonální protilátky jsou cílené proti jednomu, popřípadě více konkrétním místům (epitopům) na povrchu SARS-CoV-2. Stejně jako protilátky, které se vytváří po očkování nebo prodělaném onemocnění, mají za cíl navázat vir ještě předtím, než stihne způsobit nějaké škody nebo se dále rozšířit, tzv. jej neutralizovat. Z toho plyne, že má smysl tyto látky používat především v brzkých fázích COVID-19, dokud ještě nejsou „škody napáchány“. Aplikovány jsou především lidem ve vyšším riziku těžkého průběhu onemocnění. Toto riziko snižují o zhruba 70 %. Přípravky složené z více protilátek přitom prokázaly, že snižují úmrtnost i u některých skupin pacientů přijatých do nemocnice. Je dobré si uvědomit, že podané monoklonální protilátky neposkytují trvalou imunitní ochranu proti COVID-19.

Výčet léků používaných v léčbě COVID-19 nebo těch, které jsou ve fázi výzkumu, by byl skutečně velmi dlouhý. Zde jsem se zaměřil především na ty mediálně známé. Zdůraznil bych jeden důležitý fakt. Mnohé léky sice mají kolikrát skvělou účinnost, ale nezřídka musí být podány včas. Je tedy vhodné v případě infekce SARS-CoV-2 kontaktovat svého praktického lékaře či lékaře specialistu a domluvit s ním další postup (myšleno především stran podání monoklonálních protilátek) nebo v případě zhoršení potíží (např. silná dušnost) i záchrannou službu.

Odkaz na první článek, který se zabýval obecnými informacemi o SARS-CoV-2 a jeho přenosu najdete zde. Další článek bude věnován fungování imunitního systému při infekci a popisu mechanismů, kterými se SARS-CoV-2 brání imunitní reakci.

Autoři obrázků: Ian M Campbell; Enzoklop; https://www.mcguiregroup.com/harris-hill-nursing-facility-first-nursing-home-in-wny-to-offer-monoclonal-antibodies-for-treatment-of-high-risk-covid-19-patients/

Příspěvek COVID-19 (2.část) – příznaky, diagnostika a léčba pochází z Myokarditida

]]> https://myokarditida.cz/cs_CZ/vyzkum/covid-19/covid-19-uvod/ Tue, 19 Oct 2021 15:48:45 +0000 https://myokarditida.cz/?p=3456 ÚVOD

SARS-CoV-2, COVID-19, vektorová a mRNA vakcína… pojmy, se kterými se zcela jistě setkal každý z nás. Na internetu si můžeme přečíst desetitisíce článků, které se touto oblastí zabývají. Nemalé množství z nich bohužel obsahuje dezinform...

Příspěvek COVID-19 (1.část) – úvod pochází z Myokarditida

Příspěvek Telbivudin pochází z Myokarditida

Příspěvek Interleukin 1beta inhibitory pochází z Myokarditida