Myokarditida Archivy - Myokarditida https://myokarditida.cz/cs_CZ/category/nemoc-myokarditida/ Webový průvodce o nemoci myokarditida, její diagnostice a léčbě. Wed, 09 Oct 2019 19:23:47 +0000 cs hourly 1 https://wordpress.org/?v=6.9.1 Slovníček https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/slovnicek/ Tue, 01 Mar 2016 11:30:26 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=1068 Při zpracování tohoto slovníčku byly využity citace z následujících zdrojů:

HEMZAL, Boleslav a Miroslav VOTAVA. Zkratka používané v medicíně. 1. vydání. Brno: NEPTUN, 2005. ISBN 80-902896-9-X.

VOKURKA, Martin a Ja...

Příspěvek Slovníček pochází z Myokarditida

]]>
Při zpracování tohoto slovníčku byly využity citace z následujících zdrojů:

HEMZAL, Boleslav a Miroslav VOTAVA. Zkratka používané v medicíně. 1. vydání. Brno: NEPTUN, 2005. ISBN 80-902896-9-X.

VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 5. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80-85800-81-0.

https://lekarske.slovniky.cz/

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

10 x 10 na 9 – zkrácená verze pro zápis čísla 10 miliard (10 000 000 000).

A

ACE-I – ACE- inhibitory.

ACE-inhibitory – léky které ruší účinek enzymu, měnícího biologicky neaktivní angiotensin I na biologicky účinný angiotensin II.

Acetazolamid – diuretikum.

Adenoviry – viry, patřící k poměrně častým příčinám myokarditidy. Způsobující nejčastěji infekce dýchacích a trávicích cest.

Adrenalin – „stresový“ hormon.

AIM – akutní infarkt myokardu.

Akutní – rychle probíhající.

Akutní myokarditida – viz tento odkaz

Aldosteron – látka, která pomáhá v těle „udržovat“ správnou hladinu sodíku a naopak podporuje vylučování draslíku.

Alergie – přecitlivělost organismu na určitou látku (alergen), např. pyl, potraviny, léky atd.

Amoxycilin – penicilinové antibiotikum.

ANA – antinukleární protilátky (protilátky proti jádrům buněk).

ANCA – protilátky proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (antineutrophilic cytoplasmatic antibody). Protilátky proti bílým krvinkám neutrofilům.

Angiotensin I – látka, která je enzymem přeměněna na angiotensin II.

Angiotensin II – navázáním na své receptory zvyšuje krevní tlak a tvorbu aldosteronu.

Antagonista – opačně působící.

Antagonisté aldosteronu – skupina diuretik, blokující receptory aldosteronu, čímž je snížen jeho účinek.

Antigen – látka, kterou lidské tělo může rozpoznat a podle její stavby na ni může reagovat tvorbou protilátek.

Antikoagulancia – léky tlumící krevní srážlivost (koagulaci).

Antikonvulziva – léky proti křečím, podávané při epilepsii.

Antinukleární protilátky – viz ANA.

Antivirotika – léky s protivirovým působením.

Antracykliny – chemoterapeutikum a antibiotikum.

Apixaban – antikoagulancium (lék proti srážení krve) skupiny NOAC.

APTT – aktivní parciální tromboplastinový čas. Test slouží k vyšetření poruch procesu srážení krve.

Artralgie – bolest kloubů.

Arytmie – nepravidelný srdeční rytmus.

Ascites – zvětšené množství volné břišní tekutiny.

Aspartátaminotransferáza – látka, která se zapojuje do metabolismu (přeměny látek) člověka.

AST – aspartátaminotransferáza.

Astma – onemocnění charakterizované záchvatovitou dušností vznikající na podkladě náhlého zúžení průdušek.

Ataka – záchvat nemoci.

Atenolol – betablokátor.

Atrioventrikulární uzel – šíňokomorový uzel.

Atrium – v tomto případě (srdeční) síň.

Autoimunní onemocnění – onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně těla.

Autoprotilátky – protilátky proti vlastním tkáním.

AV blokáda – porucha vedení vzruchu v AV uzlu, má různé stupně.

AV uzel – atrioventrikulární uzel.

Azathioprin – imunosupresivní látka.

B

BASO – bazofily. Bílá krvinka činná při alergické reakci a při boji s parazity.

Báze plic – dolní část plic.

Benzodiazepin – skupina léků, používaných při léčbě úzkosti, ale i epilepsie.

Bérec – oblast nohy mezi kolenním a hlezenním kloubem (kotníkem).

Beta adrenergní receptor – typ receptoru, na který se váže třeba adrenalin.

Beta1-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. ke zrychlení srdeční činnosti.

Beta2-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. k rozšíření průdušek.

Beta-blokátory – látky, které blokují navázání adrenalinu na tento receptor a tím snižují jeho účinek.

Betaxolol – beta-blokátor.

Bílé krvinky – buňky imunitního systému.

Bilirubin – žlučové barvivo.

Bisoprolol – beta-blokátor.

B-LE – zkratka pro B-leukocyty (druh bílé krvinky).

Blokátory angiotensinových receptorů – sartany.

B-LY – zkratka pro B-lymfocyty.

B-lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tvorbě protilátek.

Borrelia burgdorferi – bakterie způsobující lymeskou boreliózu, případně lymeskou karditidu (myokarditidu).

Bpm – počet dechů nebo tepů za minutu.

Bradiny – skupina léků, do které patří ivabradin, zpomalují vznik srdečních elektrických impulzů v SA uzlu.

Bradykardie – snížení srdeční frekvence pod 50 tepů za minutu.

Břicho v niveau – břicho se nachází v normální poloze (je zhruba v úrovni hrudníku).

Buněčná imunita – bílé krvinky.

Buněčná složka krve – bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky.

Buněčné jádro – centrum buňky, ve kterém je uložena genetická informace.

C

Ca++ –  vápenatý  ion.

Candesartan – sartan.

Candida – kvasinka, která se běžně vyskytuje v trávicím ústrojí, za určitých okolností může vyvolat onemocnění.

CD19, CD3, CD8 – povrchové znaky lymfocytů, které slouží k jejich rozdělení a identifikaci (CD 19 pro B-lymfocyty; CD3 a 8 pro T-lymfocyty).

Cefalosporiny – antibiotika.

Cefalosporiny 3. generace – ceftriaxon, ceftazidim, cefoperazon, cefsulodin a další.

Ceftriaxon – cefalosporin 3. generace.

Celiakie – onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání. Podstatou je nesnášenlivost lepku (je obsažen např. ve všech potravinách s obilnou moukou a mnohých dalších).

Centrifuga – zařízení využívající odstředivě síly.

CK-MB – svalová kreatinkináza.

CMV – zkratka pro cytomegalovirus.

Corynebacterium diptheriae – bakterie způsobující záškrt, onemocnění srdečního svalu a periferních nervů, záškrt.

Coxsackie – viry, způsobující infekce dýchacího a nervového ústrojí a srdce.

C-reaktivní protein – jedná se o bílkovinu, která „označuje“ původce nemocí k likvidaci imunitním systémem.

CRP – zkratka pro C-reaktivní protein.

Cryptococcus – kvasinka přenášená ptačím trusem.

Cut-off – hraniční hodnota vyšetření.

Cyanóza – namodralé zbarvení kůže a sliznic.

Cyklosporin – imunosupresivní lék.

Cytokiny – látky produkované buňkami a sloužící např. k jejich vzájemné komunikaci.

Cytomegalovirus – virus ze skupiny tzv. herpetických virů. Vyvolává např. infekční mononukleózu.

Červené krvinky – červeně zbarvené krevní buňky, přenášející v těle kyslík a oxid uhličitý.

D

D Dim – zkratka pro D-dimery. Jedná se o látky vznikající při rozkládání krevní sraženiny.

Dabigatran – antikoagulancium skupiny NOAC.

Defibrilátor – přístroj, který na čas elektrickým vývojem „vymaže“ chaotickou srdeční činnost a umožní nástup pravidelnějšího rytmu.

Depolarizace srdeční svaloviny – změna napětí na membráně buněk srdečního svalu směrem ke kladnějším hodnotám.

Deprese ST úseku – viz tento odkaz

Diabetes mellitus – cukrovka.

Diastola – „naplňovací“ fáze síní a poté komor srdce.

Difuzní zánět – zánět probíhá v případě myokarditidy rozptýleně na více místech myokardu.

Dilatace – rozšíření (v tomto případě stěn srdce).

Dilatační kardiomyopatie – onemocnění, při kterém dochází k rozšíření stěn srdce.

Diuretika – látky, které zvyšují vylučování moči.

DNA – deoxyribonukleová kyselina, nositelka genetické informace.

Dobutamin – „dvojník“ dopaminu. Oba zvyšují srdeční činnost.

Dopplerovská echokardiografie – echokardiografie umožňující zobrazení proudění krve v srdci.

Dopplerovský jev – charakterizuje změnu frekvence a vlnové délky signálu vyslaného a signálu přijatého.

Dopř. obj. – dopředný objem. Objem krve, který srdce (komora) „vytlačí“.

Doxycyklin – tetracyklinové antibiotikum.

Draslík – prvek důležitý pro elektrické děje v těle, včetně srdce.

Dvojcípá chlopeň – chlopeň mezi levou komorou a síní.

Dynamika – pohyb, vývoj či změna v důsledku nějakých příčin, které tento děj vyvolaly.

Dyspnoe – dušnost.

E

EBNA – nukleární antigen proti viru Espteina-Barrrové, který se objevuje v pozdní fázi nemoci.

EBV – zkratka pro virus Epsteina-Barrové.

ECMO – extrakorporální mimotělní membránová oxygenace.

EDV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci diastoly („plnění“).

EDV – zkratka pro objem (krve) ke konci diastoly (v srdeční komoře).

EF – zkratka pro ejekční frakci.

ECHO – zkratka pro echokardiografii.

Echokardiografie – viz tento odkaz

Echoviry – skupina enterovirů, do kterých patří i viry Coxsackie. Vyvolávají infekce dýchacího a nervového ústrojí.

Ejekční frakce – poměr mezi objemem krve vypuzené levou komorou v době systoly a celkového objemu krve při maximálním naplnění levé komory v době diastoly („plnění“). Zjednodušeně je to poměr mezi krví „naplněnou“ a „vypuzenou.“

EKG – zkratka pro elektrokardiogram.

Elektrická kardioverze – pacientovi jsou arytmie „usměrňovány“ pomocí výbojů defibrilátorem.

Elektrický impuls – elektrický podnět.

Elektrický potenciál – zjednodušeně energie, kterou má v daném místě elektrický náboj.

Elektrokardiograf – viz tento odkaz

Elektrokardiogram – viz tento odkaz

Elektromagnetický impuls – velmi silný podnět elektromagnetické energie.

Elevace – vyzdvižení, vystoupnutí.

Elevace ST úseku – vyvýšení ST úseku, viz tento odkaz

Elevace troponinu – zvýšení hladiny troponinu.

ELISA – typ enzymové imunoanalýzy (imunologického vyšetření).

EMB – endomyokardiální biopsie, viz tento odkaz

ENA – zkratka pro extrahované nukleární antigeny (extractable nuclear antigens).  Antigeny buněčného jádra, proti nimž byly zjištěny autoprotilátky.

Enalapril – ACE-inhibitor.

Endokard – vnitřní srdeční blána.

Endomyokardiální biopsie – viz tento odkaz

Enteroviry – skupina virů způsobujících infekce dýchacího ústrojí, srdce a nervové soustavy.

Enzym – bílkovina, která je schopna urychlit biochemické děje.

EO – zkratka pro eozinofily.

Eozinofily – bílé krvinky, které hrají roli při alergické reakci a v boji s parazity.

Epidemiologie – výskyt nemocí a chorob.

Epikard – vnější srdeční blána.

Epilepsie – skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty různého charakteru.

Eplerenon – antagonista aldosteronu, viz tento odkaz – část Diuretika

Ergometrie – zátěžové vyšetření, při kterém pacient šlape na speciálně upraveném kole a zároveň je mu snímáno EKG a krevní tlak.

Erytrocyty – červené krvinky.

Erytromycin – makrolidové antibiotikum.

ESD – průměr srdeční komory na konci systoly („vyprazdňování“).

Escherichia coli – bakterie, která se normálně vyskytuje v lidském těle. V některých situacích způsobuje onemocnění trávicího a vylučovacího ústrojí.

ESV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci systoly („vyprazdňování“).

Etiologie – příčiny vzniku nemoci.

Eupnoe – normální, klidové dýchání.

Exantém – vyrážka.

Extrakorporální – mimotělní.

Extrasystola – předčasný, mimořádný srdeční stah.

F

FA – zkratka pro farmakologickou (lékovou) anamnézu.

Fas ligand – látka na membráně – povrchu buněk, která vedle troponinu vypovídá o množství poškozených buněk.

Febrilie – horečka.

Febrilní křeče – záchvaty křečí, které se někdy objevují u malých dětí při horečce.

Fenylbutazon – nesteroidní protizánětlivý lék. Jeho podávání při akutní fázi myokarditidy není doporučováno.

Fenytoin – antikonvulzant.

Fibróza – jizvení.

FIO2 – frakční koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu. V procentech vyjádřeno množství vdechovaného kyslíku.

Frekvence – četnost jevů za určitý čas.

Fulminantní myokarditida – viz tento odkaz

Funkční spasmus periferních cév – chladné končetiny.

Furosemid – diuretikum.

FW – sedimentace erytrocytů (červených krvinek).

Fyzikální nález – fyzikální (objektivní) příznaky, zjištěné lékařem (např. vyrážka, šelest, změna dýchání, zrychlený srdeční tep atd.).

Fyzikální vyšetření – vyšetření, které provádí lékař bezprostředně po příchodu pacienta do ambulance.

Fyziologický nález – normální nález.

G

Gadovist – kontrastní látka podávaná při magnetické rezonanci srdce.

Genetická predispozice – genetická předurčenost.

Glukokortikoidy – steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin ovlivňující např. metabolismus.

Glukóza – jednoduchý cukr.

GR – zkratka pro granulocyty (bílé krvinky, obsahující zrnka, podle jejichž barvitelnosti se granulocyty rozdělují na neutrofily, bazofily a eozinofily. Uplatňují se při boji s infekcí a při zánětech).

H

Hb – zkratka pro hemoglobin.

HCD – zkratka pro horní cesty dýchací.

HCT – zkratka pro hematokrit (objem červených krvinek v krvi v procentech).

Hemoglobin – červené krevní barvivo, které váže kyslík.

Hepatitida – zánět jater, hovorově žloutenka.

Hepatomegalie – zvětšení jater.

Herpes simplex virus 6 – patří do skupiny herpetických virů. Je původcem šesté dětské nemoci.

HES – zkratka pro hypersenzitivní eozinofilní syndrom.

Hgb – zkratka pro hemoglobin.

Histoplasma – houba přenášená ptačím a netopýřím trusem.

Hisův svazek – součást převodního systému srdečního („elektrického vedení srdce“).

HIV – virus lidské imunodeficience, který způsobuje chorobu AIDS. Napadá zejména bílé krvinky CD 4 lymfocyty, čímž dochází k závažnému narušení imunity.

Hlava mezocefalická – tvar lebky normálního tvaru.

Holter – sledování EKG záznamu během 24 a více hodin.

Humorální imunita – např. protilátky.

Hydratovaný – zavodněný.

Hydrochlorothiazid – diuretikum.

Hypereosinofilní syndrom – dochází ke zvýšení koncentrace eozinofilů v tkáních a v krvi.

Hypersenzitivní eozinofilní myokarditida – myokarditida vyvolaná přemrštěnou reakcí organismu např. na léky či toxiny (anabolické steroidy, alkohol atd.), viz tento odkaz

Hypertenze – vysoký krevní tlak.

Hypertrofie – zbytnění, zvětšení orgánu v důsledku zvětšení jeho buněk.

Hypervolémie – zvětšení objemu obíhající krve.

Hz – zkratka pro Hertz (jednotka frekvence).

CH

Chagasova nemoc – onemocnění vyvolané prvokem Trypanosoma, především v Jižní a Střední Americe. Způsobuje onemocnění srdce, nervového systému atd.

Chemokiny – cytokiny s chemotaktickým účinkem (např. bílé krvinky se pohybují k místu zánětu na základě chemického podnětu).

Chemoterapeutikum – léky užívané k léčbě infekcí. Připomínají v mnohém antibiotika, ale jsou čistě chemického původu.

Chlamydie pneumonie – mikroorganismus, původce infekcí horních cest dýchacích a zápalu plic.

Chlopeň – útvar v některých trubicovitých orgánech a v srdci, který usměrňuje proudění tekutiny, zejména krve.

Chlopenní vady – onemocnění charakterizovaná porušenou funkcí srdečních chlopní.

Chlorthalidon – diuretikum.

Chronická aktivní myokarditida – viz tento odkaz

Chronická imunitní stimulace – v případě chronické myokarditidy přetrvává i po pominutí akutní fáze slabý zánět srdečního svalu.

Chronická obstrukční choroba plic – onemocnění, při kterém dochází k omezenému průtoku vzduchu v průduškách. Vzniká nejčastěji v důsledku chronické bronchitidy (zánětu průdušek), kterou často trpí kuřáci.

Chronická perzistující myokarditida – viz tento odkaz

Chronický – vleklý, trvalý. Chronické onemocnění probíhá méně prudce než akutní, ale jeho příznaky jsou přítomny de facto trvale.

Chronický únavový syndrom – onemocnění charakterizované zvýšenou únavností a nevýkonností. Můžu být spojeno např. s proběhlým nebo přetrvávajícím virovým onemocněním.

Chrup sanován – chrup ošetřen, vyhojen.

Chrůpky – poslechový dýchací nález při fyzikálním vyšetření hrudníku, má charakter jemných chropů tzv. malých bublin.

Chřipka – infekční virové onemocnění, které postihuje především dýchací cesty.

I

Ibuprofen – účinná látka Ibalginu. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Ig – zkratka pro imunoglobulin.

IL-1 – zkratka pro interleukin 1 (má rozličné funkce, např. vyvolává horečku).

IL-10 – zkratka pro interleukin 10 (omezuje imunitní odpověď).

IL-2 – zkratka pro interleukin 2 (podporuje různé aktivity imunitního systému).

Imunita – schopnost organismu rozeznat „své“ od „cizího“ a pomocí protilátek toto „cizí“ zneškodnit.

Imunoadsorpce – viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza

Imunoglobuliny – do této skupiny patří mnoho látek a struktur důležitých pro funkci imunitního systému, včetně protilátek.

Imunologická léčba – viz tento odkaz

Imunomodulace – léčba, která moduluje („pozměňuje“) činnost imunitního systému.

Imunosupresivní léčba – léčba, která tlumí imunitní reakci.

Indometacin – nesteroidní antirevmatikum. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Infarkt myokardu – odumření části srdeční svaloviny v důsledku přerušení krevního zásobení.

Infekční – nakažlivý (viry, bakterie, parazité).

Infekční kardiomyopatie – jiný název pro zánětlivou kardiomyopatii.

Infekční mononukleóza – infekční onemocnění způsobené virem Epsteina-Barrové (EBV) nebo cytomegalovirem (CMV). Projevuje se horečkou, angínou atd.

Influenza – chřipka.

Inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu – ACE-inhibitory.

Intenzita – míra.

Interakce – vzájemné působení.

Interferon beta – viz tento odkaz – část Interferon beta

Interleukiny – skupina látek mající význam v imunitě a její regulaci a při zánětu.

Intra-aortální balónková pumpa – viz tento odkaz

Intravenózně – nitrožilně, do žíly.

Invazivní zákrok – zákrok, při kterém nástroje pronikají do organismu.

Inverze T vln – obrácení T vln, viz tento odkaz

Inzulin – hormon slinivky břišní důležitý pro udržení přiměřené hladiny krevního cukru.

Ischemická choroba dolních končetin – nemoc projevující se zhoršeným krevním průtokem v dolních končetinách, velmi často v důsledku aterosklerózy (ve stěně tepen se ukládají tukové látky a druhotně vápník).

Ischemie – nedokrvení.

Isoniazid – lék užívaný v léčbě tuberkulózy.

Ivabradin – viz tento odkaz – část Ostatní

IVS – mezikomorová přepážka (přepážka oddělující pravou a levou srdeční komoru).

Izotop – jakákoliv forma prvku, který ve svých formách obsahuje odlišný počet neutronů (neutrálně nabitých částic) při stejném počtu protonů (kladně nabitých částic).

J

Jugulární tlak – tlak v krční žíle.

K

K – zkratka pro kalium (draslík).

Kaptopril – ACE-inhibitor.

Kardiomegalii – zvětšení srdce.

Kardiomyopatie – onemocnění srdečního svalu, které je způsobeno jejím infekčním, toxických či jiným poškozením nebo příčina není známá. Existuje několik druhů.

Kardioselektivní – mající vybraný účinek na srdce.

Kardiospecifické enzymy – molekuly, které se nachází v srdečních buňkách, viz tento odkaz

Kardiostimulátor – přístroj, jenž se voperuje pod klíční kost a vysílá elektrické výboje, které vedou ke stahu srdeční svaloviny, viz tento odkaz – ke konci

Karvedilol – beta-blokátor a také blokátor alfa-receptorů, viz tento odkaz – část Blokátory receptoru beta

Katecholaminy – skupina látek organismu, do které patří adrenalin, dopamin a noradrenalin.

Katetr – cévka.

Kawasakiho nemoc – vaskulitida (zánět) cévní stěny. Její původ není úplně známý.

Kinetika – pohyb.

Klinicko-patologický – kombinující pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na tkáni.

Klozapin – antipsychotikum.

Kmit Q – viz tento odkaz

Kmit S – viz tento odkaz

KO – zkratka pro krevní obraz (zjištění množství hemoglobinu, krevních buněk atd.).

Koagulace – srážení.

Kontraktilita – stažlivost.

Kontrastní látka – látky sloužící ke zvýšení kontrastu („odlišnosti“) mezi tkáněmi.

Koordinovaný stah – „vyladěný“ stah (srdce).

Kortikosteroidy – viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kortikosteroidy

Krevní plazma – tekutá složka krve, včetně bílkovin a dalších látek.

Krevní tlak – tlak, kterým krev působí na stěny cév.

Kultivace – pěstování mikroorganismů na umělých půdách.

Kvasinka – organismy, které se řadí k nižším houbám. Vyskytují se normálně i v lidském organismu.

Kyselina askorbová – vitamín C.

L

Laktát – sůl kyseliny mléčné. Vzniká v organismu při spalování cukrů za nepřítomnosti kyslíku.

Legionella – způsobuje tzv. legionářskou nemoc projevující se obvykle jako zápal plic.

Leukocytóza – zvýšený počet bílých krvinek (leukocytů) v krvi.

LGE – pozdní nasycení gadoliniem (late gadolinium enhancement), viz tento odkaz

Linosopril – ACE-inhibitor.

LK EDD – rozměr levé komory na konci diastoly („plnění“).

Losartan – sartan.

Ložisko – v případě myokarditidy určité místo (ložisko), kde probíhá zánět.

LS – levá srdeční síň.

LVAD – zařízení podporující levou srdeční komoru (left ventricle assist device).

Ly – zkratka pro lymfocyt (druh bílé krvinky).

Ly-CD 19 – druh bílé krvinky.

Ly-CD3 – druh bílé krvinky.

Ly-CD8 – druh bílé krvinky.

Lymeská borelióza – onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi, obvykle přenášené klíšťaty. Probíhá v několika stadiích. Nemoc se léčí antibiotiky.

Lymfatické uzliny – slouží jako „filtry“ a zároveň lymfu (mízu) obohacují o lymfocyty (druh bílých krvinek).

Lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tzv. specifické imunitě (každý lymfocyt nese receptor pro jiný antigen, na který pak reaguje aktivací imunity a tvorbou protilátek, součástí je i schopnost „pamatovat si“ tyto antigeny).

M

Magnetická rezonance – viz tento odkaz

Malárie – infekční onemocnění způsobené prvokem plasmodium, přenášeném komárem rodu Anopheles.

Mechanický stah – v tomto případě „samovolný.“

Membrána – blána, obal buňky.

Meningeální dráždění – příznaky meningitidy (horečka, bolesti hlavy, světloplachost, tuhnutí svalů – zejména šíje atd.).

Meningitida – zánět mozkových plen (blan), vyvolávaný některými viry, bakteriemi i dalšími mikroorganismy.

Městnání – hromadění tekutiny v některém z míst jejího přirozeného pohybu.

Metabolický syndrom – definice není dosud jednotná. Jedná se o soubor onemocnění, které souvisí s poruchou metabolismu. Označuje se i jako syndrom inzulinové rezistence – buňky jsou méně citlivé k inzulinu, v důsledku čehož se zvýší hladina cukru i inzulinu v krvi, což má negativní vliv na metabolismus dalších látek

Metabolismus – látková přeměna.

Metoprolol – beta-blokátor.

Metyldopa – látka, užívaná k léčbě vysokého krevního tlaku.

Mezikomorová přepážka – přepážka mezi pravou a levou srdeční komorou.

Mikrobiologie – věda, zabývající se mikroorganismy.

Mikroorganismy – organismus patrný jen v mikroskopu. Patří k nim např. bakterie, viry, prvoci atd.

Mineralokortikoid – hormon kůry nadledvin.

Minerály – ionty (nabité částice) obsažené v krvi.

MO – minutový výdej (objem krve, kterou srdeční komora přečerpá za minutu).

Modulace – „pozměňování“.

Mono – zkratka pro monocyty (bílá krvinka, která je schopná proniknout do místa zánětu a změnit se v makrofág, který pohlcuje a zabíjí mikroorganismy).

MR – zkratka pro magnetickou rezonanci.

MRI – zkratka pro magnetickou rezonanci (magnetic resonance imaging).

Myalgie – bolest svalů.

Mycobakterium – bakterie, která způsobuje tuberkulózu nebo lepru (malomocenství, postihuje kůži, sliznice a nervy).

Mycoplasma pneumonie – mikroorganismus příbuzný bakteriím. Způsobuje zánět plic.

Myoglobin – svalová bílkovina, která váže kyslík.

Myokard – srdeční sval.

Myokardiální kreatinkináza – viz tento odkaz

Myokarditida – zánět srdečního svalu.

Myoperikarditida – označení pro myokarditidu komplikovanou perikarditidou (zánětem vnějšího srdečního obalu perikardu).

Myotická fáze – viz tento odkaz (ke konci článku)

Myozin – bílkovina obsažená s aktinem zejména v myofibrilách (svalové vlákénko, které umožňuje stah svalu).

Myxoviry – skupina virů, k nimž patří virus chřipky, příušnic, spalniček aj.

N

Na – zkratka pro natrium (sodík). Podílí se na udržení objemu tělesné tekutiny a má vliv na elektrické děje na membráně buněk.

Nadledviny – žlázy, umístěné na horních pólech („části“) ledviny.

Negativní T vlny – viz tento odkaz

Neinfekční – nenakažlivé.

Neinvazivní – nepronikající dovnitř organismu.

Nekróza – odumření tkáně či části orgánu.

Neselektivní – „nevybíravý.“ V případě beta-blokátorů působí na oba beta-receptory.

Nesteroidní antiflogistika – nesteroidní protizánětlivé léky.

Nesteroidní antirevmatika – nesteroidní protizánětlivé léky.

Nesteroidní protizánětlivé léky – skupina léků, do které patří např. indometacin a ibuprofen (Ibalgin). Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

NEU – zkratka pro neutrofily.

Neutrofil – druh bílé krvinky, která se podílí na obraně proti bakteriální infekci.

Nízkomolekulární heparin – antikoagulancium.

NO – zkratka pro nynější onemocnění.

NOAC – skupina nových perorálně (ústy) podávaných antikoagulancií (New Oral AntiCoagulants).

Noradrenalin – látka přenášející vzruchy v nervové soustavě. Řadí se také mezi stresové hormony.

O

OA – v tomto případě osobní anamnéza.

Oxygenace – navázání kyslíku.

P

PA/AP projekce – zadopřední/předozadní projekce.

Palpitace – pocit bušení srdce.

Paraaminosalicylová kyselina – lék proti tuberkulóze.

Parazit – cizopasník.

Parentální – mimostřevní, parenterální podání léku je např. intravenózně (do žíly).

Parvovirus B19 – virus, který je původcem exantematické (vyrážkové) tzv. páté dětské nemoci, aplastické anémie aj.

Pásový opar – latinsky herpes zoster. Jedná se o onemocnění způsobené herpetickým virem varicella zoster. Je charakterizované výsevem oparu a bolestmi.

PCR – zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci.

Peniciliny – antibiotikum.

Per os – ústy.

Periferní – okrajový.

Periferní nervy – nervy mimo centrální nervovou soustavu (mozek a míchu).

Perikard – vnější srdeční vakovitý obal, osrdečník.

Perikardiální výpotek – výpotek mezi listy perikardu.

Perikarditida – zánět vnějšího srdečního vakovitého obalu.

Perimyokarditida – myokarditida spojená se zánětem perikardu.

Perindopril – ACE-inhibitor.

Perkutánní – procházející kůží.

pH – vyjadřuje kyselost či zásaditost prostředí.

Plané neštovice – onemocnění vyvolané herpetickým virem, který způsobuje pásový opar. Mají chřipce podobné příznaky a tvoří se typická vyrážka.

Plasmodium falciparum – původce malárie.

Plazmaferéza – metoda, kterou se z tekuté složky krve – krevní plazmy mohou odstranit nežádoucí látky (autoprotilátky a další), viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza

Pleura – tenká blána vystýlající dutinu hrudníku a pokrývající plíce.

Plicní oběhové městnání – vyšší tlak v cévách způsobí jejich rozšíření a následně přestup tekutiny skrz stěnu cévy do plic.

Plicní sklípky – zde se „vyměňuje“ při dýchání oxid uhličitý za kyslík.

Plicnice – tepna vycházející z pravé srdeční komory, která vede neokysličenou krev do plic.

PLT – krevní destičky.

Poliovirus – virus způsobující dětskou obrnu (vir poškozuje oblast páteřní míchy, která je zodpovědná za svalové pohyby).

Polymerázová řetězová reakce – metoda využívané v genetice a v diagnostice původců nemoci.

Porušená glukózová tolerance – organismus nekontroluje dokonale hladinu glukózy. Pacienti jsou náchylní k rozvoji cukrovky.

Pozdní nasycení myokardu – viz tento odkaz

PQ úsek – viz tento odkaz

Prednison – kortikosteroid, viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kostikosteroidy

Prevence – předcházení nemoci.

Protilátky – látka tvořená imunitním systémem zaměřená vůči určitému antigenu.

Protilátky proti myozinu – viz tento odkaz – část Autoprotilátky

Proton – kladně nabitá částice v jádrech atomů.

Prvoci – jednobuněčné mikroorganismy.

Příušnice – jedná se o zánět příušních žláz virového původu. Komplikací může být zánět pohlavních žláz.

PS – pravá srdeční síň.

PT-Quick – vyšetření krevní srážlivosti, při kterém se měří čas do vzniku krevní sraženiny.

Purkyňova vlákna – společně s Tawarovými raménky šíří elektrický vzruch v srdečních komorách.

Q

QRS komplex – viz tento odkaz

R

RA – v tomto případě rodinná anamnéza.

Racionální strava – uvážené stravování s optimálním poměrem živin a dalších látek.

Ramipril – ACE-inhibitor.

RBC – erytrocyty (red blood cells).

Receptor – přijímač. Navázáním molekuly na receptor je do buňky vyslán určitý signál.

Regurgitační frakce – srdeční komora pumpuje krev (část krve) zpět do srdeční komory.

Rekonvalescence – zotavení se z nemoci.

Remodelace – opětovná modulace, tvarování.

Rentgen – viz tento odkaz

Repolarizace – obnovení napětí na buněčné membráně po předchozím podráždění buňky (depolarizaci).

Resistenční tepny – tepny, které regulují přítok krve k orgánům.

Revmatická horečka – zánětlivé onemocnění objevující se jako následek infekce určitým typem streptokoka, zejména když infekce nebyla včas léčena antibiotiky. Za dva až tři týdny po infekci se objeví horečka, stěhovavé záněty kloubů s otoky a především onemocnění srdce (včetně myokarditidy), kdy může vést ke vzniku chlopenních vad. Je zde riziko jejího opakování.

Revmatoidní faktor – protilátka proti části imunoglobulinů.

Rivaroxaban – antikoagulancium skupiny NOAC.

RNA – ribonukleová kyselina.

RTG – zkratka pro rentgen.

Rubella – virus, který způsobuje tzv. třídenní spalničky.

S

SA uzel – sinoatriální uzel, viz tento odkaz

Salicyláty – léky užívané k léčbě bolesti a snížení horečky. Patří k nesteroidním protizánětlivým lékům. Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Sarkoidóza – onemocnění ne zcela vyjasněného původu. Je charakterizované tvorbou granulomů (nakupenin tkáně složené z nově tvořených cév a vaziva, které přerůstá přes poškozená místa a vede k jejímu hojení).

Sartany – viz tento odkaz – část Sartany

Sat – zkratka pro saturaci.

Saturace – nasycení (např. krve kyslíkem).

Scintigrafie – viz tento odkaz

Sedimentace erytrocytů – viz tento odkaz – část Známky zánětu

Segment – úsek.

Sekundární infekce – druhotná infekce (infekce druhá v pořadí, která komplikuje jinou nemoc).

Selektivní – „výběrový.“

SF – v tomto případě srdeční frekvence.

Schistosomóza – též bilharzióza. Jedná se o parazitární onemocnění způsobené motolicemi. Postihuje především vylučovací a trávicí soustavu.

Sinus – v tomto případě zkrácený výraz k označení normálního srdečního rytmu.

Sjögrenův syndrom – porucha funkce žláz s tzv. zevní sekrecí (slinných a slzných žláz). Projevuje se tedy suchostí ústní sliznice a spojivek.

Skléry anikterické – bělmo normální barvy („bez přítomnosti žloutenky“)

SLE – zkratka pro Systémový lupus erythematodes.

Spalničky – velmi nakažlivé virové onemocnění, způsobené paramyxoviry. Projevuje se zánětem horních dýchacích cest, horečkou, zánětem spojivek a charakteristickou vyrážkou.

Spironolakton – diuretikum.

Srdeční frekvence – počet tepů za minutu.

Srdeční glykosidy – tyto látky zvyšují kontraktilitu (stažlivost) srdce a nepřímo zpomalují srdeční frekvenci.

Srdeční selhání – viz tento odkaz

ST úsek – viz tento odkaz

St. p. – zkratka pro stav po …

Stafylococcus – skupina bakterií, které vytvářejí útvary vzhledu drobných hroznů. Způsobují mnoho různých onemocnění a stavů.

Sternum – latinsky hrudní kost.

Streptococcus – skupina bakterií, které vytváří charakteristické řetízky. Některé z nich se běžně vyskytují v lidském organismu. Řada zástupců těchto bakterií způsobuje především hnisavá onemocnění.

Streptomycin – antibiotikum ze skupiny aminoglykosidů.

Subfebrilie – zvýšená teplota mezi 37 – 38 ºC.

Submandibulární uzliny bilaterálně nehmatné – podčelistní uzliny oboustranně nehmatné.

Sulfonamidy – léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí.

Susp. – zkratka pro suspektní (podezřelý).

Svalový tonus – napětí svalu.

Svody aVR, aVL, aVF – končetinové svody, viz tento odkaz

Svody I – III – končetinové svody, viz tento odkaz

Svody V1 – V6 – hrudní svody, viz tento odkaz

Symetrický – souměrný.

Symptom – příznak.

Symptomatická léčba – léčba příznaků.

Syndrom Churga-Straussové – jedná se o vzácný druh vaskulitidy (zánětlivé onemocnění cév) s projevy bronchiálního (průduškového) astmatu.

Systémové onemocnění – skupina obvykle zánětlivých chorob. Mnohé z nich mají rysy autoimunního onemocnění.

Systémový lupus erythematodes – systémové onemocnění. Postihuje různé orgány. Objevuje se motýlovitá vyrážka v oblasti nosu.

Systola – „vyprazdňovací“ fáze srdce.

Šestá dětská nemoc – virové onemocnění vyvolávané virem HHV-6. Obvykle onemocnění malých dětí s teplotami a vyrážkou.

T

T1 relaxace – viz tento odkaz

T2 relaxace – viz tento odkaz

Tachyarytmie – rychlá a nepravidelná srdeční činnost.

Tachykardie – zrychlení srdeční činnosti, zhruba nad 100 tepů za minutu. Vyskytuje se i při námaze či rozrušení.

Tachypnoe – zrychlené dýchání.

Tamponáda srdeční – stlačení srdce nahromaděním tekutiny v perikardu (osrdečníku). Je provázena závažnou poruchou funkce srdce.

Tawarova raménka – součást převodního srdečního systému („elektrického vedení srdce“), která šíří elektrické impulsy do pravé a levé komory.

TBC – zkratka pro tuberkulózu.

Telmisartan – sartan.

Testosteron – mužský pohlavní hormon.

Tetracykliny – antibiotika.

TK – zkratka pro tlak krve.

Tlak na tragy – tlak na chrupavčité výstupky ušního boltce.

T-lymfocyty – bílé krvinky, které regulují ostatní buňky imunitního systému zúčastněné na imunitní reakci a likvidují choroboplodné zárodky, včetně buněk jimi nakažených. Likvidují také nádorové buňky.

TNF-α – jedná se o cytokin, který se účastní imunitních a dalších dějů. Podílí se například na zvyšování teploty.

Tonzily – krční mandle.

Toxin – látka, která má/může mít škodlivé účinky na živý organismus.

Toxocara canis – škrkavka psí.

Toxoplasma gondii – prvok způsobující toxoplazmózu.

Toxoplazmóza – onemocnění způsobení prvokem Toxoplasma gondium. Někdy může proběhnout bez příznaků nebo s lehkým průběhem. Závažná je především u těhotných žen.

Trakt – ústrojí (např. zažívací).

Tricyklická antidepresiva – látky užívané k léčbě depresí.

Trichinella spiralis – latinsky svalovec stočený.

Trichinelóza – onemocnění způsobené parazitujícím červen Trichinella spiralis (svalovec stočený).

Trojcípá chlopeň – chlopeň mezi pravou srdeční síní a komorou.

Tromboembolická nemoc – stav charakterizovaný vznikem krevní sraženiny (trombu) v určitém místě krevního oběhu a jeho následným vmetením (embolizací) do plic.

Trombotická fáze – „sraženinová“ fáze.

Trombóza – srážení krve v cévách za živa. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) dané oblasti a v žílách zhoršuje odtok krve. Může být zdrojem vmetku (embolu).

TROP I – zkratka pro troponin I.

Troponin – viz tento odkaz – část Kardiospecifické enzymy

Trypanosoma cruzi – původce Chagasovy nemoci.

Třídenní spalničky – označované někdy jako „Německé spalničky.“ Pojmenování této nemoci je problematické. V anglicky mluvících zemích pojem rubella (virus třídenních spalniček) neznamená to samé, co rubeola (v angličtině spalničky), i když jsou si tyto nemoci velmi podobné, především červenou vyrážkou. V českých zemích naopak pojem rubeola a rubella splývají a na rozdíl od angličtiny v překladu neznamenají spalničky, ale zarděnky.

TT – v tomto případě zkratka pro tělesnou teplotu.

Tuberkulóza – onemocnění vyvolávané bakterií Mycobakterium tuberculosis. Způsobuje zvláštní formu zánětu, jehož podstatou je tvorba tuberkulózních uzlíků.

U

Ultrazvuk – viz tento odkaz

Urea – organická látka obsahující dusík, která vzniká při metabolismu (biochemických přeměnách) bílkovin. Její koncentrace v krvi odráží zejména činnost ledvin. Vylučuje se močí.

V

Vakcinace – očkování.

Valsartan – sartan.

Varicella zoster virus – původce planých neštovic a pásového oparu.

VAS – zkratka pro visuální analogovou stupnici (visual analogue scale) – např. bolest od 1 do 10.

Velkobuněčná myokarditida – viz tento odkaz

Virémie – výskyt virů v krvi, viz tento odkaz

Virová sérologie – viz tento odkaz – část Mikrobiologie a virová sérologie

Virus  – drobná částice živé hmoty tvořená dědičnou informací v podobě DNA nebo RNA a bílkovinným obalem (tzv. kapsidem).

Virus Epsteina-Barrové – virus vyvolávající např. infekční mononukleózu a chronický únavový syndrom.

Viscerální – útrobní.

Voltáž – hodnota elektrického napětí.

W

WBC – zkratka pro bílé krvinky (white blood cells).

Wegenerova granulomatóza – onemocnění projevující se nekrózou v oblasti nosohltanu a těžkou rýmou.

Z

Zánět – obranná reakce tkáně a orgánu na poškození.

Zánětlivá kardiomyopatie – viz tento odkaz (konec článku)

Zápal plic – zánět plic, vyvolaný řadou původců. Projevuje se horečkou, celkovým vyčerpáním, kašlem s vykašláváním, bolestí na hrudi atd.

Zátěžové EKG – viz tento odkaz

Zornice isokorické – zornice obou očí mají stejnou velikost.

Zpět. obj. – zkratka pro zpětný objem. Objem krve, který se do srdeční komory „vrátí.“

Autoři úvodních snímků: National Institutes of Health (NIH); NIAID; Patrick J. Lynch; Klinika zobrazovacích metod FN Motol; Kalumet

Příspěvek Slovníček pochází z Myokarditida

]]>
Vývoj a průběh myokarditidy https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/vyvoj-a-prubeh-myokarditidy/ Sun, 28 Feb 2016 13:19:05 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=1051 Co se děje v těle (patogeneze)

Nyní popíšu, co se vlastně v těle při myokarditidě děje. Stěna samotného srdce se skládá ze tří vrstev – endokardu (vnitřní srdeční blána), myokardu (srdeční svalovina) a epikardu (vnější srdeční blána). Srdc...

Příspěvek Vývoj a průběh myokarditidy pochází z Myokarditida

]]>
Co se děje v těle (patogeneze)

Nyní popíšu, co se vlastně v těle při myokarditidě děje. Stěna samotného srdce se skládá ze tří vrstev – endokardu (vnitřní srdeční blána), myokardu (srdeční svalovina) a epikardu (vnější srdeční blána). Srdce je uloženo ve vakovitém obalu, který se nazývá perikard (viz obrázek 1). Při myokarditidě je napaden právě myokard (srdeční sval).

Obrázek 1: Stěny srdce (autor: BruceBlaus)

Nejčastějšími původci zánětu srdečního svalu jsou různé viry, přičemž každý poškozuje srdeční sval odlišným způsobem. Méně často mohou myokarditidu vyvolat i bakterie, kvasinky, parazité, toxiny, léky nebo může být myokarditida komplikací jiného, nejčastěji autoimunního onemocnění (viz tento odkaz).

U virové myokarditidy se poškození srdečního svalu vyvíjí během několika za sebou jdoucích fází a pacient při něm prochází až třemi fázemi onemocnění.

První fáze myokarditidy je spojena s virémií, kdy jsou buňky srdečního svalu poškozeny samotným virem, který srdeční buňky nebo buňky cév v jejich okolí napadá, využívá je ke svému množení, poškozuje je a ničí.

Do druhé fáze onemocnění se pacient dostává po několika dnech (cca po čtyřech) od průniku viru do srdečních buněk. Imunitní systém rozpozná virus a je přítomností viru v srdečním svalu stimulován. Toto vyvolá někdy bouřlivou imunitní zánětlivou reakci, kdy se do imunitní reakce zapojuje jak buněčná (bílé krvinky), tak i humorální (protilátková) imunita. Do reakce se zapojuje několik druhů buněk – makrofágy, které aktivují vyplavování cytokinů (např. interleukinů – zprostředkovávají komunikaci mezi buňkami imunitního systému a chemokinů – kontrolují přesun buněk imunity k místu zánětu), NK-buňky, které ničí virem napadené buňky. Dále jsou to T a B-lymfocyty, které se podílejí na tvorbě protilátek a další likvidaci virem napadených srdečních buněk.  Srdeční sval je tedy poškozen i samotnou imunitní reakcí a to za cenu zastavení množení virové infekce. V některých případech tedy většinu poškození „napáchá“ právě imunitní systém.

Schéma myokarditida

 Obrázek 2: Schéma myokarditidy (autoři obrázků zleva doprava: Thomas Splettstoesser; Wapcaplet; KGH)

Imunitní systém se musí po zničení viru či ohraničení virem napadených buněk srdeční svaloviny sám co nejdříve „uklidnit.“ Na tom se podílí mnoho mechanizmů. Pokud by se imunitní systém neuklidnil, dostal by se do stavu chronické stimulace či autoimunitní reakce („sebedestrukce“), což může dále poškozovat srdce. Vzniká pak jizvení (fibróza) s přetrváváním chronického zánětu.  Nejdůležitějších je prvních 90 dní od průniku viru do srdečních buněk, kdy dochází k výše uvedeným procesům a v konečné fázi k útlumu imunitní reakce a hojení postižených oblastí. Je to také doba, kdy se může myokarditida rozvinout do chronické formy.

Přemrštěná reakce imunitního systému je důvodem, proč se část léčby soustřeďuje na imunitní regulaci a potlačení přemrštěné imunitní reakce.

Interakce mezi imunitním systémem a virem a činnost viru v srdci má často vliv na srdeční funkce, které se při akutním zánětu mohou měnit. K funkčním změnám dochází především u levé komory (viz obrázek 3). Změny se projevují různými poruchami srdečního rytmu (arytmiemi) a v některých případech i příznaky srdečního selhání. U poloviny případů se také objevuje perikardiální výpotek (nahromadění tekutiny mezi listy perikardu). Nahromaděná tekutina může vyvinout tlak na srdce, což ztěžuje především plnění srdce krví. Snižuje se přísun krve do pravostranných oddílů srdce (pravé síně a komory) a následně i dostatečné pumpování krve do těla (vzniká někdy až tamponáda srdeční – dojde k velkému nahromadění tekutiny a znatelnému zhoršení srdeční funkce). Výpotek je způsoben zánětem perikardu, a proto se poté myokarditida doprovázená zánětem perikardu označuje jako myoperikarditida. Pokud je naopak zánět srdečního svalu (většinou slabý) komplikací perikarditidy, označuje se tato nemoc jako perimyokarditida. Na průběh myokarditidy může mít vliv i genetická predispozice (genetický předpoklad) a pohlaví. Bylo zjištěno, že se myokarditida nejspíše kvůli testosteronu častěji vyskytuje u mužů než u žen.

Někdy imunitní systém virus zcela nezničí a ten poté zůstává zapouzdřený nebo sice virus zcela zničí, ale stále přetrvává slabý zánět srdečního svalu. V některých případech může v srdci přetrvat jak virus, tak i slabý zánět myokardu. Myokarditida  v některých případech přechází do chronické formy, kdy se může ataka nemoci opakovat.

Diagram srdce

Obrázek 3: Členění srdce (autor: Wapcaplet, Yaddah, Wnauta)

Průběh a komplikace myokarditidy (klinický obraz)

Průběh myokarditidy je u každého pacienta odlišný. Myokarditida u části pacientů proběhne bez časné diagnózy a pacientovi i lékařům se může jevit jako „těžká“ chřipka. Diagnóza se může stanovit až po několika týdnech od proběhlého základního onemocnění, kdy se rozvine do chronické fáze, případně trvalých komplikací. Někdy v případech s lehčím průběhem onemocnění diagnózu myokarditidy lékaři nestanoví vůbec.

V některých případech může mít myokarditida velmi dramatický průběh, kdy zánět srdečního svalu způsobí funkční srdeční změny. To vede k závažným poruchám srdečního rytmu a k příznakům srdečního selhání.

Pokud Vám nebo někomu z Vašich blízkých byla diagnostikována myokarditida, je zásadní a nezbytně nutné přísně dodržovat doporučení lékařů. Dodržujte přísný klidový režim a absolutní psychickou pohodu.

U necelé poloviny pacientů se myokarditida vyhojí bez závažnějších následků a další ataka se již neopakuje. U některých dochází k přechodu zánětu srdečního svalu do chronické formy (viz tento odkaz), často doprovázené omezením srdeční funkce. Chronická myokarditida bývá některými autory nazývána jako zánětlivá (infekční) kardiomyopatie.

Zánětlivá kardiomyopatie má stejný průběh jako dilatační kardiomyopatie (dochází k rozšíření – dilataci srdečních komor). Kvůli přetrvávajícímu zánětu, jizvení a poškození srdečního svalu dochází ke změně struktury srdeční stěny a snížení stažlivosti (kontraktility) a poddajnosti srdeční stěny. Tímto dochází k poruše funkce srdce (nejčastěji levé komory srdeční). Je zde možnost opakování akutní ataky myokarditidy.

Autor úvodního snímku: BruceBlaus

Příspěvek Vývoj a průběh myokarditidy pochází z Myokarditida

]]>
Definice a výskyt myokarditidy https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/definice-a-vyskyt-myokarditidy/ Wed, 20 Jan 2016 20:25:55 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=827 Definice

Myokarditida je onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému poškození srdečního svalu (myokardu). Zánět se vyskytuje buď jen na některých místech (tzv. ložiscích) srdečního svalu, nebo v celém srdečním svalu (difuzní záně...

Příspěvek Definice a výskyt myokarditidy pochází z Myokarditida

]]>
Definice myokarditidy

Myokarditida je onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému poškození srdečního svalu (myokardu). Zánět se vyskytuje buď jen na některých místech (tzv. ložiscích) srdečního svalu, nebo v celém srdečním svalu (difuzní zánět). Zánět je vyvolaný nejčastěji virovým původcem. Dochází při něm k poškození a odumírání buněk srdečního svalu.

Průběh myokarditidy může být u jednotlivých pacientů různý (může proběhnout i bez příznaků – asymptomaticky), má u každého člověka jiný nástup a průběh, a proto jsou pacienti s myokarditidou léčeni individuálně – různými způsoby. Jedná se ovšem o závažné a v některých případech život ohrožující onemocnění.

Diagnostika myokarditidy patří v kardiologii k těm nejsložitějším. Neexistuje prozatím jediné specifické vyšetření, které by myokarditidu diagnostikovalo. K  diagnostice je vždy potřeba souboru vyšetření (viz tento odkaz). Myokarditida může být mylně diagnostikována jako infarkt myokardu či jako jiná ischemická choroba (ischemie – nedokrvení).

Léčba myokarditidy spočívá především v léčbě komplikací a symptomů. Léčba příčiny myokarditidy je vzhledem k velkému počtu původců a odlišnému průběhu onemocnění obtížná. (viz kategorie Diagnostika a léčba – podkategorie Možnosti léčby a kategorie Výzkum).

Výskyt myokarditidy (epidemiologie)

Výskyt myokarditidy se obtížně zjišťuje a odhady se různí. Ročně myokarditidu postihne zhruba 20 – 170 lidí z miliónu ročně. Častěji se jedná o muže, nejspíše kvůli pohlavnímu hormonu testosteronu.

Více informací o vývoji a průběhu myokarditidy najdete na tomto odkazu.

Autor úvodního snímku: Wapcaplet, Yaddah, Wnauta

Příspěvek Definice a výskyt myokarditidy pochází z Myokarditida

]]>
Typy myokarditidy https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/typy-myokarditidy/ Wed, 20 Jan 2016 20:24:49 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=824 Myokarditida se dělí do několika forem. Klasifikace typů myokarditidy se průběžně upravuje. Nejpoužívanější je tzv. klinicko-patologické rozdělení, které kombinuje pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na jeho srdečním svalu.

Fulm...

Příspěvek Typy myokarditidy pochází z Myokarditida

]]> Myokarditida se dělí do několika forem. Klasifikovat typy myokarditidy není vždy zcela jednoduché, proto se klasifikace myokarditidy průběžně upravuje. Nejpoužívanější je tzv. klinicko-patologické rozdělení, které kombinuje pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na jeho srdečním svalu.

Fulminantní myokarditida

Fulminantní myokarditida je vzácná forma choroby, ovšem s  dramatickým průběhem, kdy se u pacienta projevují známky srdečního selhání. U této formy dochází k závažným změnám ve funkci srdce a je pro ni příznačný velmi rychlý nástup, projevující se dušností, vysokými horečkami a arytmiemi. Příznaky se mohou objevit i za dva týdny po virovém onemocnění. Pokud pacient překoná akutní fázi nemoci, prognóza je příznivá.

Akutní myokarditida

Je nejčastějším typem myokarditidy. Příznačný je pro ni méně výrazný vzestup obtíží. Někdy nemusí být ani diagnostikována a pacientovi se jeví jako těžší chřipka. I přesto může být její průběh komplikovaný, objevuje se např. snížená funkce levé komory. Ve většině případů projevu prvních příznaků předchází nějaké virové onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří nevolnost, zvýšená teplota až horečka, únava, pocit bušení srdce a bolest na hrudi.

Chronická myokarditida

V současné době se místo výrazu chronická myokarditida začíná spíše používat výraz zánětlivá (infekční) kardiomyopatie. Dříve se chronická myokarditida rozdělovala na chronickou aktivní a chronickou perzistující Při chronické aktivní se jedná o chronickou formu myokarditidy, kdy dochází k jejímu opakování a jsou pozorovatelné i změny funkce srdce, hlavně levé srdeční komory. Průběh je podobný jako u akutní myokarditidy. Příčinou opakování je přítomnost přetrvávajícího viru v srdci a/nebo stálého slabého zánětu srdečního svalu.

Chronická perzistující myokarditida je velmi podobná chronické aktivní myokarditidě, s tím rozdílem, že u ní nejsou pozorovatelné změny ve funkci levé srdeční komory a srdce jako celku. Vyskytuje se ovšem přetrvávající bolest na hrudi a pocit bušení srdce.

Hypersenzitivní eozinofilní myokarditida

Hypersenzitivní eozinofilní myokarditida patří mezi vzácné typy myokarditidy, která se ještě dále rozděluje podle možných příčin vzniku. Zánět a odumírání (nekróza) myokardu je při ní zprostředkován eozinofily, buňkami imunitního systému, které mají důležitou roli při alergické reakci a při boji s parazity. Nejčastěji bývá vyvolána hypersenzitivní alergickou reakcí na léky (antibiotika, antikonvulziva – používaná při léčbě epilepsie), antidepresiva, některá diuretika, metyldopa, očkování (především v USA), dále přítomností parazita v lidském organismu (např. Trypanosoma cruzi) či může být důsledkem jiného onemocnění, např. hypereosinofilního syndromu (HES), při kterém dochází ke zvýšení koncentrace eozinofilů v tkáních a v krvi. Pacient může přejít ze zánětlivé fáze postupně do trombotické („sraženinové“) fáze a poté do fáze fibrotické („jizvové“).

Velkobuněčná myokarditida

Velkobuněčná myokarditida patří mezi extrémně vzácné typy myokarditidy, která byla dokonce v USA zařazena na seznam vzácných nemocí. V českých podmínkách jsou tyto případy raritou. Jedná se o nejagresivnější typ myokarditidy, která je doprovázena život ohrožujícími arytmiemi a srdečním selháním. U čtvrtiny případů je spojována s dosud nevyjasněnými autoimunními procesy. Problematická je i její léčba, která sestává především z imunosupresivní terapie a terapie kortikosteroidy (viz tento odkaz). Nejúčinnější léčbou stále zůstává v tomto případě transplantace srdce. I poté přetrvává riziko jejího opakování.

Sarkoidóza srdce

Jedná se o chronický zánět, který kromě srdce může postihnout i další orgány, např. plíce a ledviny. Srdce nemusí být vždy postiženo. Podstatou sarkoidózy je tvorba granulomů, „klubíček“ z buněk imunitního systému, v postižených orgánech, což narušuje jejich správnou funkci. Původ tohoto zánětu je zatím nejasný. Nejčastěji se srdeční sarkoidóza projevuje srdeční nedostatečností a arytmiemi, které patří k největším nebezpečím tohoto onemocnění.

Myokarditida a autoimunní onemocnění

Myokarditida se může v některých případech vyskytnout jako komplikace autoimunních onemocnění, kdy tělo vytváří protilátky proti svým vlastním tkáním. Mezi takováto onemocnění patří systémový lupus erythematodes (SLE), což je nemoc postihující mj. kůži, plíce a kardiovaskulární systém, kdy se vytváří protilátky proti některých složkám buněk. V ne zcela zanedbatelném množství se může myokarditida objevit i u pacientů s celiakií, což je chronické zánětlivé onemocnění tenkého střeva. V důsledku zánětu je narušena propustnost střevní stěny pro látky, které přijímáme z potravy. V případě celiakie je jako příčina myokarditidy popisována tvorba protilátek proti samotným buňkám srdečního svalu. Roli pravděpodobně hraje i narušená propustnost střevní stěny.

Myokarditida u HIV pozitivních pacientů

Myokarditida se vyskytuje u 25-75 % HIV pozitivních pacientů. Za příčinu je považováno jak přímé poškození buněk srdečního svalu virem HIV, tak i poškození srdce jinými viry a bakteriemi, což souvisí s tím, že virus HIV napadá především buňky imunitního systému, který poté není účinný mj. v boji proti infekčním onemocněním. Prognóza pacientů s HIV myokarditidou je nejistá.

Autoři úvodních snímků: Kurt Deb, Behrus Djavidani, Stefan Buchner, Florian Poschenrieder, Norbert Heinicke, Stefan Feuerbach, Günter Riegger and Andreas Luchner; Ed Uthman, MD; dr n. med. Krystyna Bielnik, lek. med. Dariusz Młoczkowski, dr n. med. Tadeusz Modrzewski, lek. med. Dorota Snopkowska, prof. dr hab. med. Krzysztof W. Zieliński

Příspěvek Typy myokarditidy pochází z Myokarditida

]]>
Příčiny https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/priciny-etiologie-myokarditidy/ Wed, 20 Jan 2016 20:23:00 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=821 Myokarditida může být vyvolána velkým množstvím infekčních i neinfekčních původců. Ve většině případů (až 95%) je vyvolána některým z virů, méně často bakteriemi (v našich podmínkách nejčastěji Borellia burgdorfer...

Příspěvek Příčiny pochází z Myokarditida

]]>
Myokarditida může být vyvolána velkým množstvím infekčních i neinfekčních původců. Ve většině případů (až 95%) je vyvolána některým z virů, méně často bakteriemi (v našich podmínkách nejčastěji Borellia burgdorferi, která je přenášena klíšťaty a způsobuje lymeskou boreliózu, myokarditida způsobená touto bakterií se proto nazývá lymeská), parazity (hlavně v Jižní a Střední Americe) a vzácně kvasinkami, toxiny a léky (v tomto případě se jedná o tzv. hypersenzitivní eozinofilní myokarditidu) nebo jsou důsledkem jiného, nejčastěji autoimunního onemocnění. Postihnout všechny infekční příčiny (viry, bakterie, parazity), způsobující myokarditidu, je obtížné, protože toto onemocnění může být vyvoláno velikým množstvím původců. Toto ztěžuje diagnostiku i léčbu. Nejčastěji do etiologie myokarditidy (příčiny) patří viry, způsobující infekce dýchacích cest a zažívacího traktu.

V následující tabulce najdete některé příklady infekčních i neinfekčních původců, ti nejčastější původci jsou tučně zvýrazněni. V závorce jsou pak uvedeny nemoci, které tito původci nejčastěji vyvolávají, a které jsou známější. Případně v závorce najdete i zkratky a vysvětlivky.

VIRY BAKTERIE PARAZITÉ A PRVOCI KVASINKY
Enteroviry: Coxsackie A, B; echoviry, polioviry (infekce dýchacích cest, srdce a nervové soustavy) Borrelia (nejčastěji burgdorferi; lymeská borelióza) Toxoplasma gondii (toxoplazmóza, přenášená nejčastěji kočkou) Candida
Adenoviry (infekce dýchacích a trávicího traktu, včetně průjmových onemocnění) Streptococcus (mnoho druhů, běžně se vyskytují v lidském těle, mohou vyvolat zápal plic a meningitidu) Trypanosoma cruzi (způsobuje Chagasovu nemoc, především J. Amerika) Cryptococcus (přenášena ptačím trusem)
Virus chřipky Stafylococcus (desítky druhů, způsobují nejčastěji záněty) Plasmodium falciparum (malárie) Histoplasma (přenášena ptačím a netopýřím trusem)
Cytomegalovirus (CMV; infekční mononukleóza atd.) Mycobakterium (např. tuberkulóza) Trichinella spiralis (způsobuje trichinelózu, vyvolanou např. svalovcem stočeným) Aspergillus (vyskytuje se u pacientů s poruchami imunity a plicními chorobami)
Parvovirus B19 (Exantematické – vyrážkové nemoci, aplastická anémie atd.) Chlamydie: nejčastěji Chlamydia pneumonie – plicní (pneumonie způsobuje např. zápal plic) Schistosomóza (parazitické onemocnění vylučovacího a pohlavního ústrojí, případně jater a střev) Actinomyces (vyvolává abscesy – dutiny vyplněné hnisem, a jizvení)
Herpes simplex virus 6 (tzv. šestá dětská nemoc) Mycoplasma pneumoniae (infekce dýchacích cest) Toxocara canis (Škrkavka psí)
Virus Epsteina-Barrové (EBV; infekční mononukleóza, chronický únavový syndrom) Legionella (infekce dýchacích cest)
HIV Corynebacterium diptheriae (způsobuje záškrt, onemocnění myokardu a periferních nervů)
Virus Hepatitidy C (žloutenky)
Myxoviry (patří do rodiny virů, způsobujících příušnice, spalničky atd., patří k nim i virus chřipky)
Rubella/rubeola („Třídenní spalničky“ s rudou vyrážkou/zarděnky)
Varicella zoster virus (plané neštovice, pásový opar)
TOXINY LÉKY ONEMOCNĚNÍ (hl. autoimunní)
Alkohol Antibiotika (peniciliny, sulfonamidy, tetracykliny, cefalosporiny, streptomycin) Systémový lupus erythematodes (SLE) Syndrom Churga-Straussové
Antracykliny (chemoterapeutikum) Antidepresiva (tricyklická, klozapin, benzodiazepin apod.) Sarkoidóza Očkování proti neštovicím (hlavně USA)
Kokain Antibuberkulózní léky (isoniazid, paraaminosalycilová kyselina) a antikonvulziva (fenytoin) Kawasakiho nemoc Velkobuněčná myokarditida
Anabolické steroidy Hadí, pavoučí jed Revmatická horečka/artritida Hypereosinofilní syndrom
Těžké kovy (kobalt, olovo); oxid uhelnatý Včelí, vosí jed Celiakie
Některá diuretika (acetazolamid, chlorthalidon, spironolakton, hydrochlorothiazid atd.) Wegenerova granulomatóza
Nestreroidní protizánětlivé léky (indometacin, fenylbutazon, ibuprofen) Sjögrenův syndrom
Dobutamin; metyldopa

Tabulka etiologie myokarditidy

Autor úvodního snímku: Thomas Splettstoesser

Příspěvek Příčiny pochází z Myokarditida

]]>
Příznaky https://myokarditida.cz/cs_CZ/nemoc-myokarditida/priznaky-myokarditidy/ Tue, 19 Jan 2016 14:21:50 +0000 http://www.myokarditida.cz/?p=767 Příznaky jsou u každého pacienta s myokarditidou individuální a různé. Většině prvních příznaků myokarditidy předchází dřívější infekční, nejčastěji dýchacího nebo trávicího ústrojí.

Příznaky, které pacient pozoruje, jsou

Příspěvek Příznaky pochází z Myokarditida

]]>
Příznaky myokarditidy jsou u každého pacienta s myokarditidou individuální a různé. Většině prvních příznaků myokarditidy předchází dřívější infekční, nejčastěji dýchacího nebo trávicího ústrojí.

Příznaky, které pacient pozoruje, jsou chřipce podobné. Mohou mít až nezvykle rychlý nástup:

  • nevolnost a nechutenství
  • zvracení
  • bledost a pocení
  • horečka (febrilie) nebo zvýšená teplota (subfebrilie)
  • bolest svalů a kloubů (myalgie a artralgie)
  • únava
  • vyrážka
  • otoky kolem kotníků, otoky bérců (část nohy mezi kotníkem a kolenem)

K těmto příznakům se u většiny pacientů připojuje i dušnost (dyspnoe), i při malé zátěži, která může být vázána na polohu, a která může být doprovázena závratěmi. Většinou je dýchání ztíženo bolestí na hrudi.

Zhruba polovina pacientů má také pocit bušení na hrudi (palpitace) nebo vnímání nepravidelnosti srdečního rytmu.

Třetina lidí si také stěžuje na bolesti na hrudi, konkrétně za hrudní kostí (sternem) a v jejím okolí. Bolest je ostrá, píchavá, bodavá a mačkavá (má osobní zkušenost – připadáte si, jako by vám něco stlačilo plíce a ztížilo dýchání, zároveň zmáčklo srdce a občas do něj zarylo nehty).

Příznaky myokarditidy, včetně bolestí na hrudi, mohou – ale nemusí připomínat infarkt myokardu.

Autor úvodního snímku: Patrick J. Lynch

Příspěvek Příznaky pochází z Myokarditida

]]>