HEMZAL, Boleslav a Miroslav VOTAVA. Zkratka používané v medicíně. 1. vydání. Brno: NEPTUN, 2005. ISBN 80-902896-9-X.

VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 5. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80-85800-81-0.

https://lekarske.slovniky.cz/

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/

10 x 10 na 9 – zkrácená verze pro zápis čísla 10 miliard (10 000 000 000).

A

ACE-I – ACE- inhibitory.

ACE-inhibitory – léky které ruší účinek enzymu, měnícího biologicky neaktivní angiotensin I na biologicky účinný angiotensin II.

Acetazolamid – diuretikum.

Adenoviry – viry, patřící k poměrně častým příčinám myokarditidy. Způsobující nejčastěji infekce dýchacích a trávicích cest.

Adrenalin – „stresový“ hormon.

AIM – akutní infarkt myokardu.

Akutní – rychle probíhající.

Akutní myokarditida – viz tento odkaz

Aldosteron – látka, která pomáhá v těle „udržovat“ správnou hladinu sodíku a naopak podporuje vylučování draslíku.

Alergie – přecitlivělost organismu na určitou látku (alergen), např. pyl, potraviny, léky atd.

Amoxycilin – penicilinové antibiotikum.

ANA – antinukleární protilátky (protilátky proti jádrům buněk).

ANCA – protilátky proti cytoplazmě neutrofilních leukocytů (antineutrophilic cytoplasmatic antibody). Protilátky proti bílým krvinkám neutrofilům.

Angiotensin I – látka, která je enzymem přeměněna na angiotensin II.

Angiotensin II – navázáním na své receptory zvyšuje krevní tlak a tvorbu aldosteronu.

Antagonista – opačně působící.

Antagonisté aldosteronu – skupina diuretik, blokující receptory aldosteronu, čímž je snížen jeho účinek.

Antigen – látka, kterou lidské tělo může rozpoznat a podle její stavby na ni může reagovat tvorbou protilátek.

Antikoagulancia – léky tlumící krevní srážlivost (koagulaci).

Antikonvulziva – léky proti křečím, podávané při epilepsii.

Antinukleární protilátky – viz ANA.

Antivirotika – léky s protivirovým působením.

Antracykliny – chemoterapeutikum a antibiotikum.

Apixaban – antikoagulancium (lék proti srážení krve) skupiny NOAC.

APTT – aktivní parciální tromboplastinový čas. Test slouží k vyšetření poruch procesu srážení krve.

Artralgie – bolest kloubů.

Arytmie – nepravidelný srdeční rytmus.

Ascites – zvětšené množství volné břišní tekutiny.

Aspartátaminotransferáza – látka, která se zapojuje do metabolismu (přeměny látek) člověka.

AST – aspartátaminotransferáza.

Astma – onemocnění charakterizované záchvatovitou dušností vznikající na podkladě náhlého zúžení průdušek.

Ataka – záchvat nemoci.

Atenolol – betablokátor.

Atrioventrikulární uzel – šíňokomorový uzel.

Atrium – v tomto případě (srdeční) síň.

Autoimunní onemocnění – onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně těla.

Autoprotilátky – protilátky proti vlastním tkáním.

AV blokáda – porucha vedení vzruchu v AV uzlu, má různé stupně.

AV uzel – atrioventrikulární uzel.

Azathioprin – imunosupresivní látka.

B

BASO – bazofily. Bílá krvinka činná při alergické reakci a při boji s parazity.

Báze plic – dolní část plic.

Benzodiazepin – skupina léků, používaných při léčbě úzkosti, ale i epilepsie.

Bérec – oblast nohy mezi kolenním a hlezenním kloubem (kotníkem).

Beta adrenergní receptor – typ receptoru, na který se váže třeba adrenalin.

Beta1-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. ke zrychlení srdeční činnosti.

Beta2-adrenergní receptory – aktivací těchto receptorů dochází např. k rozšíření průdušek.

Beta-blokátory – látky, které blokují navázání adrenalinu na tento receptor a tím snižují jeho účinek.

Betaxolol – beta-blokátor.

Bílé krvinky – buňky imunitního systému.

Bilirubin – žlučové barvivo.

Bisoprolol – beta-blokátor.

B-LE – zkratka pro B-leukocyty (druh bílé krvinky).

Blokátory angiotensinových receptorů – sartany.

B-LY – zkratka pro B-lymfocyty.

B-lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tvorbě protilátek.

Borrelia burgdorferi – bakterie způsobující lymeskou boreliózu, případně lymeskou karditidu (myokarditidu).

Bpm – počet dechů nebo tepů za minutu.

Bradiny – skupina léků, do které patří ivabradin, zpomalují vznik srdečních elektrických impulzů v SA uzlu.

Bradykardie – snížení srdeční frekvence pod 50 tepů za minutu.

Břicho v niveau – břicho se nachází v normální poloze (je zhruba v úrovni hrudníku).

Buněčná imunita – bílé krvinky.

Buněčná složka krve – bílé krvinky, červené krvinky, krevní destičky.

Buněčné jádro – centrum buňky, ve kterém je uložena genetická informace.

C

Ca++ –  vápenatý  ion.

Candesartan – sartan.

Candida – kvasinka, která se běžně vyskytuje v trávicím ústrojí, za určitých okolností může vyvolat onemocnění.

CD19, CD3, CD8 – povrchové znaky lymfocytů, které slouží k jejich rozdělení a identifikaci (CD 19 pro B-lymfocyty; CD3 a 8 pro T-lymfocyty).

Cefalosporiny – antibiotika.

Cefalosporiny 3. generace – ceftriaxon, ceftazidim, cefoperazon, cefsulodin a další.

Ceftriaxon – cefalosporin 3. generace.

Celiakie – onemocnění způsobující poruchu střevního vstřebávání. Podstatou je nesnášenlivost lepku (je obsažen např. ve všech potravinách s obilnou moukou a mnohých dalších).

Centrifuga – zařízení využívající odstředivě síly.

CK-MB – svalová kreatinkináza.

CMV – zkratka pro cytomegalovirus.

Corynebacterium diptheriae – bakterie způsobující záškrt, onemocnění srdečního svalu a periferních nervů, záškrt.

Coxsackie – viry, způsobující infekce dýchacího a nervového ústrojí a srdce.

C-reaktivní protein – jedná se o bílkovinu, která „označuje“ původce nemocí k likvidaci imunitním systémem.

CRP – zkratka pro C-reaktivní protein.

Cryptococcus – kvasinka přenášená ptačím trusem.

Cut-off – hraniční hodnota vyšetření.

Cyanóza – namodralé zbarvení kůže a sliznic.

Cyklosporin – imunosupresivní lék.

Cytokiny – látky produkované buňkami a sloužící např. k jejich vzájemné komunikaci.

Cytomegalovirus – virus ze skupiny tzv. herpetických virů. Vyvolává např. infekční mononukleózu.

Červené krvinky – červeně zbarvené krevní buňky, přenášející v těle kyslík a oxid uhličitý.

D

D Dim – zkratka pro D-dimery. Jedná se o látky vznikající při rozkládání krevní sraženiny.

Dabigatran – antikoagulancium skupiny NOAC.

Defibrilátor – přístroj, který na čas elektrickým vývojem „vymaže“ chaotickou srdeční činnost a umožní nástup pravidelnějšího rytmu.

Depolarizace srdeční svaloviny – změna napětí na membráně buněk srdečního svalu směrem ke kladnějším hodnotám.

Deprese ST úseku – viz tento odkaz

Diabetes mellitus – cukrovka.

Diastola – „naplňovací“ fáze síní a poté komor srdce.

Difuzní zánět – zánět probíhá v případě myokarditidy rozptýleně na více místech myokardu.

Dilatace – rozšíření (v tomto případě stěn srdce).

Dilatační kardiomyopatie – onemocnění, při kterém dochází k rozšíření stěn srdce.

Diuretika – látky, které zvyšují vylučování moči.

DNA – deoxyribonukleová kyselina, nositelka genetické informace.

Dobutamin – „dvojník“ dopaminu. Oba zvyšují srdeční činnost.

Dopplerovská echokardiografie – echokardiografie umožňující zobrazení proudění krve v srdci.

Dopplerovský jev – charakterizuje změnu frekvence a vlnové délky signálu vyslaného a signálu přijatého.

Dopř. obj. – dopředný objem. Objem krve, který srdce (komora) „vytlačí“.

Doxycyklin – tetracyklinové antibiotikum.

Draslík – prvek důležitý pro elektrické děje v těle, včetně srdce.

Dvojcípá chlopeň – chlopeň mezi levou komorou a síní.

Dynamika – pohyb, vývoj či změna v důsledku nějakých příčin, které tento děj vyvolaly.

Dyspnoe – dušnost.

E

EBNA – nukleární antigen proti viru Espteina-Barrrové, který se objevuje v pozdní fázi nemoci.

EBV – zkratka pro virus Epsteina-Barrové.

ECMO – extrakorporální mimotělní membránová oxygenace.

EDV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci diastoly („plnění“).

EDV – zkratka pro objem (krve) ke konci diastoly (v srdeční komoře).

EF – zkratka pro ejekční frakci.

ECHO – zkratka pro echokardiografii.

Echokardiografie – viz tento odkaz

Echoviry – skupina enterovirů, do kterých patří i viry Coxsackie. Vyvolávají infekce dýchacího a nervového ústrojí.

Ejekční frakce – poměr mezi objemem krve vypuzené levou komorou v době systoly a celkového objemu krve při maximálním naplnění levé komory v době diastoly („plnění“). Zjednodušeně je to poměr mezi krví „naplněnou“ a „vypuzenou.“

EKG – zkratka pro elektrokardiogram.

Elektrická kardioverze – pacientovi jsou arytmie „usměrňovány“ pomocí výbojů defibrilátorem.

Elektrický impuls – elektrický podnět.

Elektrický potenciál – zjednodušeně energie, kterou má v daném místě elektrický náboj.

Elektrokardiograf – viz tento odkaz

Elektrokardiogram – viz tento odkaz

Elektromagnetický impuls – velmi silný podnět elektromagnetické energie.

Elevace – vyzdvižení, vystoupnutí.

Elevace ST úseku – vyvýšení ST úseku, viz tento odkaz

Elevace troponinu – zvýšení hladiny troponinu.

ELISA – typ enzymové imunoanalýzy (imunologického vyšetření).

EMB – endomyokardiální biopsie, viz tento odkaz

ENA – zkratka pro extrahované nukleární antigeny (extractable nuclear antigens).  Antigeny buněčného jádra, proti nimž byly zjištěny autoprotilátky.

Enalapril – ACE-inhibitor.

Endokard – vnitřní srdeční blána.

Endomyokardiální biopsie – viz tento odkaz

Enteroviry – skupina virů způsobujících infekce dýchacího ústrojí, srdce a nervové soustavy.

Enzym – bílkovina, která je schopna urychlit biochemické děje.

EO – zkratka pro eozinofily.

Eozinofily – bílé krvinky, které hrají roli při alergické reakci a v boji s parazity.

Epidemiologie – výskyt nemocí a chorob.

Epikard – vnější srdeční blána.

Epilepsie – skupina poruch mozku projevujících se opakovanými záchvaty různého charakteru.

Eplerenon – antagonista aldosteronu, viz tento odkaz – část Diuretika

Ergometrie – zátěžové vyšetření, při kterém pacient šlape na speciálně upraveném kole a zároveň je mu snímáno EKG a krevní tlak.

Erytrocyty – červené krvinky.

Erytromycin – makrolidové antibiotikum.

ESD – průměr srdeční komory na konci systoly („vyprazdňování“).

Escherichia coli – bakterie, která se normálně vyskytuje v lidském těle. V některých situacích způsobuje onemocnění trávicího a vylučovacího ústrojí.

ESV – objem krve v levé nebo pravé komoře na konci systoly („vyprazdňování“).

Etiologie – příčiny vzniku nemoci.

Eupnoe – normální, klidové dýchání.

Exantém – vyrážka.

Extrakorporální – mimotělní.

Extrasystola – předčasný, mimořádný srdeční stah.

F

FA – zkratka pro farmakologickou (lékovou) anamnézu.

Fas ligand – látka na membráně – povrchu buněk, která vedle troponinu vypovídá o množství poškozených buněk.

Febrilie – horečka.

Febrilní křeče – záchvaty křečí, které se někdy objevují u malých dětí při horečce.

Fenylbutazon – nesteroidní protizánětlivý lék. Jeho podávání při akutní fázi myokarditidy není doporučováno.

Fenytoin – antikonvulzant.

Fibróza – jizvení.

FIO2 – frakční koncentrace kyslíku ve vdechovaném vzduchu. V procentech vyjádřeno množství vdechovaného kyslíku.

Frekvence – četnost jevů za určitý čas.

Fulminantní myokarditida – viz tento odkaz

Funkční spasmus periferních cév – chladné končetiny.

Furosemid – diuretikum.

FW – sedimentace erytrocytů (červených krvinek).

Fyzikální nález – fyzikální (objektivní) příznaky, zjištěné lékařem (např. vyrážka, šelest, změna dýchání, zrychlený srdeční tep atd.).

Fyzikální vyšetření – vyšetření, které provádí lékař bezprostředně po příchodu pacienta do ambulance.

Fyziologický nález – normální nález.

G

Gadovist – kontrastní látka podávaná při magnetické rezonanci srdce.

Genetická predispozice – genetická předurčenost.

Glukokortikoidy – steroidní hormony tvořené kůrou nadledvin ovlivňující např. metabolismus.

Glukóza – jednoduchý cukr.

GR – zkratka pro granulocyty (bílé krvinky, obsahující zrnka, podle jejichž barvitelnosti se granulocyty rozdělují na neutrofily, bazofily a eozinofily. Uplatňují se při boji s infekcí a při zánětech).

H

Hb – zkratka pro hemoglobin.

HCD – zkratka pro horní cesty dýchací.

HCT – zkratka pro hematokrit (objem červených krvinek v krvi v procentech).

Hemoglobin – červené krevní barvivo, které váže kyslík.

Hepatitida – zánět jater, hovorově žloutenka.

Hepatomegalie – zvětšení jater.

Herpes simplex virus 6 – patří do skupiny herpetických virů. Je původcem šesté dětské nemoci.

HES – zkratka pro hypersenzitivní eozinofilní syndrom.

Hgb – zkratka pro hemoglobin.

Histoplasma – houba přenášená ptačím a netopýřím trusem.

Hisův svazek – součást převodního systému srdečního („elektrického vedení srdce“).

HIV – virus lidské imunodeficience, který způsobuje chorobu AIDS. Napadá zejména bílé krvinky CD 4 lymfocyty, čímž dochází k závažnému narušení imunity.

Hlava mezocefalická – tvar lebky normálního tvaru.

Holter – sledování EKG záznamu během 24 a více hodin.

Humorální imunita – např. protilátky.

Hydratovaný – zavodněný.

Hydrochlorothiazid – diuretikum.

Hypereosinofilní syndrom – dochází ke zvýšení koncentrace eozinofilů v tkáních a v krvi.

Hypersenzitivní eozinofilní myokarditida – myokarditida vyvolaná přemrštěnou reakcí organismu např. na léky či toxiny (anabolické steroidy, alkohol atd.), viz tento odkaz

Hypertenze – vysoký krevní tlak.

Hypertrofie – zbytnění, zvětšení orgánu v důsledku zvětšení jeho buněk.

Hypervolémie – zvětšení objemu obíhající krve.

Hz – zkratka pro Hertz (jednotka frekvence).

CH

Chagasova nemoc – onemocnění vyvolané prvokem Trypanosoma, především v Jižní a Střední Americe. Způsobuje onemocnění srdce, nervového systému atd.

Chemokiny – cytokiny s chemotaktickým účinkem (např. bílé krvinky se pohybují k místu zánětu na základě chemického podnětu).

Chemoterapeutikum – léky užívané k léčbě infekcí. Připomínají v mnohém antibiotika, ale jsou čistě chemického původu.

Chlamydie pneumonie – mikroorganismus, původce infekcí horních cest dýchacích a zápalu plic.

Chlopeň – útvar v některých trubicovitých orgánech a v srdci, který usměrňuje proudění tekutiny, zejména krve.

Chlopenní vady – onemocnění charakterizovaná porušenou funkcí srdečních chlopní.

Chlorthalidon – diuretikum.

Chronická aktivní myokarditida – viz tento odkaz

Chronická imunitní stimulace – v případě chronické myokarditidy přetrvává i po pominutí akutní fáze slabý zánět srdečního svalu.

Chronická obstrukční choroba plic – onemocnění, při kterém dochází k omezenému průtoku vzduchu v průduškách. Vzniká nejčastěji v důsledku chronické bronchitidy (zánětu průdušek), kterou často trpí kuřáci.

Chronická perzistující myokarditida – viz tento odkaz

Chronický – vleklý, trvalý. Chronické onemocnění probíhá méně prudce než akutní, ale jeho příznaky jsou přítomny de facto trvale.

Chronický únavový syndrom – onemocnění charakterizované zvýšenou únavností a nevýkonností. Můžu být spojeno např. s proběhlým nebo přetrvávajícím virovým onemocněním.

Chrup sanován – chrup ošetřen, vyhojen.

Chrůpky – poslechový dýchací nález při fyzikálním vyšetření hrudníku, má charakter jemných chropů tzv. malých bublin.

Chřipka – infekční virové onemocnění, které postihuje především dýchací cesty.

I

Ibuprofen – účinná látka Ibalginu. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Ig – zkratka pro imunoglobulin.

IL-1 – zkratka pro interleukin 1 (má rozličné funkce, např. vyvolává horečku).

IL-10 – zkratka pro interleukin 10 (omezuje imunitní odpověď).

IL-2 – zkratka pro interleukin 2 (podporuje různé aktivity imunitního systému).

Imunita – schopnost organismu rozeznat „své“ od „cizího“ a pomocí protilátek toto „cizí“ zneškodnit.

Imunoadsorpce – viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza

Imunoglobuliny – do této skupiny patří mnoho látek a struktur důležitých pro funkci imunitního systému, včetně protilátek.

Imunologická léčba – viz tento odkaz

Imunomodulace – léčba, která moduluje („pozměňuje“) činnost imunitního systému.

Imunosupresivní léčba – léčba, která tlumí imunitní reakci.

Indometacin – nesteroidní antirevmatikum. Jeho podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Infarkt myokardu – odumření části srdeční svaloviny v důsledku přerušení krevního zásobení.

Infekční – nakažlivý (viry, bakterie, parazité).

Infekční kardiomyopatie – jiný název pro zánětlivou kardiomyopatii.

Infekční mononukleóza – infekční onemocnění způsobené virem Epsteina-Barrové (EBV) nebo cytomegalovirem (CMV). Projevuje se horečkou, angínou atd.

Influenza – chřipka.

Inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu – ACE-inhibitory.

Intenzita – míra.

Interakce – vzájemné působení.

Interferon beta – viz tento odkaz – část Interferon beta

Interleukiny – skupina látek mající význam v imunitě a její regulaci a při zánětu.

Intra-aortální balónková pumpa – viz tento odkaz

Intravenózně – nitrožilně, do žíly.

Invazivní zákrok – zákrok, při kterém nástroje pronikají do organismu.

Inverze T vln – obrácení T vln, viz tento odkaz

Inzulin – hormon slinivky břišní důležitý pro udržení přiměřené hladiny krevního cukru.

Ischemická choroba dolních končetin – nemoc projevující se zhoršeným krevním průtokem v dolních končetinách, velmi často v důsledku aterosklerózy (ve stěně tepen se ukládají tukové látky a druhotně vápník).

Ischemie – nedokrvení.

Isoniazid – lék užívaný v léčbě tuberkulózy.

Ivabradin – viz tento odkaz – část Ostatní

IVS – mezikomorová přepážka (přepážka oddělující pravou a levou srdeční komoru).

Izotop – jakákoliv forma prvku, který ve svých formách obsahuje odlišný počet neutronů (neutrálně nabitých částic) při stejném počtu protonů (kladně nabitých částic).

J

Jugulární tlak – tlak v krční žíle.

K

K – zkratka pro kalium (draslík).

Kaptopril – ACE-inhibitor.

Kardiomegalii – zvětšení srdce.

Kardiomyopatie – onemocnění srdečního svalu, které je způsobeno jejím infekčním, toxických či jiným poškozením nebo příčina není známá. Existuje několik druhů.

Kardioselektivní – mající vybraný účinek na srdce.

Kardiospecifické enzymy – molekuly, které se nachází v srdečních buňkách, viz tento odkaz

Kardiostimulátor – přístroj, jenž se voperuje pod klíční kost a vysílá elektrické výboje, které vedou ke stahu srdeční svaloviny, viz tento odkaz – ke konci

Karvedilol – beta-blokátor a také blokátor alfa-receptorů, viz tento odkaz – část Blokátory receptoru beta

Katecholaminy – skupina látek organismu, do které patří adrenalin, dopamin a noradrenalin.

Katetr – cévka.

Kawasakiho nemoc – vaskulitida (zánět) cévní stěny. Její původ není úplně známý.

Kinetika – pohyb.

Klinicko-patologický – kombinující pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na tkáni.

Klozapin – antipsychotikum.

Kmit Q – viz tento odkaz

Kmit S – viz tento odkaz

KO – zkratka pro krevní obraz (zjištění množství hemoglobinu, krevních buněk atd.).

Koagulace – srážení.

Kontraktilita – stažlivost.

Kontrastní látka – látky sloužící ke zvýšení kontrastu („odlišnosti“) mezi tkáněmi.

Koordinovaný stah – „vyladěný“ stah (srdce).

Kortikosteroidy – viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kortikosteroidy

Krevní plazma – tekutá složka krve, včetně bílkovin a dalších látek.

Krevní tlak – tlak, kterým krev působí na stěny cév.

Kultivace – pěstování mikroorganismů na umělých půdách.

Kvasinka – organismy, které se řadí k nižším houbám. Vyskytují se normálně i v lidském organismu.

Kyselina askorbová – vitamín C.

L

Laktát – sůl kyseliny mléčné. Vzniká v organismu při spalování cukrů za nepřítomnosti kyslíku.

Legionella – způsobuje tzv. legionářskou nemoc projevující se obvykle jako zápal plic.

Leukocytóza – zvýšený počet bílých krvinek (leukocytů) v krvi.

LGE – pozdní nasycení gadoliniem (late gadolinium enhancement), viz tento odkaz

Linosopril – ACE-inhibitor.

LK EDD – rozměr levé komory na konci diastoly („plnění“).

Losartan – sartan.

Ložisko – v případě myokarditidy určité místo (ložisko), kde probíhá zánět.

LS – levá srdeční síň.

LVAD – zařízení podporující levou srdeční komoru (left ventricle assist device).

Ly – zkratka pro lymfocyt (druh bílé krvinky).

Ly-CD 19 – druh bílé krvinky.

Ly-CD3 – druh bílé krvinky.

Ly-CD8 – druh bílé krvinky.

Lymeská borelióza – onemocnění vyvolané bakterií Borrelia burgdorferi, obvykle přenášené klíšťaty. Probíhá v několika stadiích. Nemoc se léčí antibiotiky.

Lymfatické uzliny – slouží jako „filtry“ a zároveň lymfu (mízu) obohacují o lymfocyty (druh bílých krvinek).

Lymfocyty – bílé krvinky, které se podílejí na tzv. specifické imunitě (každý lymfocyt nese receptor pro jiný antigen, na který pak reaguje aktivací imunity a tvorbou protilátek, součástí je i schopnost „pamatovat si“ tyto antigeny).

M

Magnetická rezonance – viz tento odkaz

Malárie – infekční onemocnění způsobené prvokem plasmodium, přenášeném komárem rodu Anopheles.

Mechanický stah – v tomto případě „samovolný.“

Membrána – blána, obal buňky.

Meningeální dráždění – příznaky meningitidy (horečka, bolesti hlavy, světloplachost, tuhnutí svalů – zejména šíje atd.).

Meningitida – zánět mozkových plen (blan), vyvolávaný některými viry, bakteriemi i dalšími mikroorganismy.

Městnání – hromadění tekutiny v některém z míst jejího přirozeného pohybu.

Metabolický syndrom – definice není dosud jednotná. Jedná se o soubor onemocnění, které souvisí s poruchou metabolismu. Označuje se i jako syndrom inzulinové rezistence – buňky jsou méně citlivé k inzulinu, v důsledku čehož se zvýší hladina cukru i inzulinu v krvi, což má negativní vliv na metabolismus dalších látek

Metabolismus – látková přeměna.

Metoprolol – beta-blokátor.

Metyldopa – látka, užívaná k léčbě vysokého krevního tlaku.

Mezikomorová přepážka – přepážka mezi pravou a levou srdeční komorou.

Mikrobiologie – věda, zabývající se mikroorganismy.

Mikroorganismy – organismus patrný jen v mikroskopu. Patří k nim např. bakterie, viry, prvoci atd.

Mineralokortikoid – hormon kůry nadledvin.

Minerály – ionty (nabité částice) obsažené v krvi.

MO – minutový výdej (objem krve, kterou srdeční komora přečerpá za minutu).

Modulace – „pozměňování“.

Mono – zkratka pro monocyty (bílá krvinka, která je schopná proniknout do místa zánětu a změnit se v makrofág, který pohlcuje a zabíjí mikroorganismy).

MR – zkratka pro magnetickou rezonanci.

MRI – zkratka pro magnetickou rezonanci (magnetic resonance imaging).

Myalgie – bolest svalů.

Mycobakterium – bakterie, která způsobuje tuberkulózu nebo lepru (malomocenství, postihuje kůži, sliznice a nervy).

Mycoplasma pneumonie – mikroorganismus příbuzný bakteriím. Způsobuje zánět plic.

Myoglobin – svalová bílkovina, která váže kyslík.

Myokard – srdeční sval.

Myokardiální kreatinkináza – viz tento odkaz

Myokarditida – zánět srdečního svalu.

Myoperikarditida – označení pro myokarditidu komplikovanou perikarditidou (zánětem vnějšího srdečního obalu perikardu).

Myotická fáze – viz tento odkaz (ke konci článku)

Myozin – bílkovina obsažená s aktinem zejména v myofibrilách (svalové vlákénko, které umožňuje stah svalu).

Myxoviry – skupina virů, k nimž patří virus chřipky, příušnic, spalniček aj.

N

Na – zkratka pro natrium (sodík). Podílí se na udržení objemu tělesné tekutiny a má vliv na elektrické děje na membráně buněk.

Nadledviny – žlázy, umístěné na horních pólech („části“) ledviny.

Negativní T vlny – viz tento odkaz

Neinfekční – nenakažlivé.

Neinvazivní – nepronikající dovnitř organismu.

Nekróza – odumření tkáně či části orgánu.

Neselektivní – „nevybíravý.“ V případě beta-blokátorů působí na oba beta-receptory.

Nesteroidní antiflogistika – nesteroidní protizánětlivé léky.

Nesteroidní antirevmatika – nesteroidní protizánětlivé léky.

Nesteroidní protizánětlivé léky – skupina léků, do které patří např. indometacin a ibuprofen (Ibalgin). Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

NEU – zkratka pro neutrofily.

Neutrofil – druh bílé krvinky, která se podílí na obraně proti bakteriální infekci.

Nízkomolekulární heparin – antikoagulancium.

NO – zkratka pro nynější onemocnění.

NOAC – skupina nových perorálně (ústy) podávaných antikoagulancií (New Oral AntiCoagulants).

Noradrenalin – látka přenášející vzruchy v nervové soustavě. Řadí se také mezi stresové hormony.

O

OA – v tomto případě osobní anamnéza.

Oxygenace – navázání kyslíku.

P

PA/AP projekce – zadopřední/předozadní projekce.

Palpitace – pocit bušení srdce.

Paraaminosalicylová kyselina – lék proti tuberkulóze.

Parazit – cizopasník.

Parentální – mimostřevní, parenterální podání léku je např. intravenózně (do žíly).

Parvovirus B19 – virus, který je původcem exantematické (vyrážkové) tzv. páté dětské nemoci, aplastické anémie aj.

Pásový opar – latinsky herpes zoster. Jedná se o onemocnění způsobené herpetickým virem varicella zoster. Je charakterizované výsevem oparu a bolestmi.

PCR – zkratka pro polymerázovou řetězovou reakci.

Peniciliny – antibiotikum.

Per os – ústy.

Periferní – okrajový.

Periferní nervy – nervy mimo centrální nervovou soustavu (mozek a míchu).

Perikard – vnější srdeční vakovitý obal, osrdečník.

Perikardiální výpotek – výpotek mezi listy perikardu.

Perikarditida – zánět vnějšího srdečního vakovitého obalu.

Perimyokarditida – myokarditida spojená se zánětem perikardu.

Perindopril – ACE-inhibitor.

Perkutánní – procházející kůží.

pH – vyjadřuje kyselost či zásaditost prostředí.

Plané neštovice – onemocnění vyvolané herpetickým virem, který způsobuje pásový opar. Mají chřipce podobné příznaky a tvoří se typická vyrážka.

Plasmodium falciparum – původce malárie.

Plazmaferéza – metoda, kterou se z tekuté složky krve – krevní plazmy mohou odstranit nežádoucí látky (autoprotilátky a další), viz tento odkaz – část Imunoadsorpce a plazmaferéza

Pleura – tenká blána vystýlající dutinu hrudníku a pokrývající plíce.

Plicní oběhové městnání – vyšší tlak v cévách způsobí jejich rozšíření a následně přestup tekutiny skrz stěnu cévy do plic.

Plicní sklípky – zde se „vyměňuje“ při dýchání oxid uhličitý za kyslík.

Plicnice – tepna vycházející z pravé srdeční komory, která vede neokysličenou krev do plic.

PLT – krevní destičky.

Poliovirus – virus způsobující dětskou obrnu (vir poškozuje oblast páteřní míchy, která je zodpovědná za svalové pohyby).

Polymerázová řetězová reakce – metoda využívané v genetice a v diagnostice původců nemoci.

Porušená glukózová tolerance – organismus nekontroluje dokonale hladinu glukózy. Pacienti jsou náchylní k rozvoji cukrovky.

Pozdní nasycení myokardu – viz tento odkaz

PQ úsek – viz tento odkaz

Prednison – kortikosteroid, viz tento odkaz – část Imunosupresivní léčba a kostikosteroidy

Prevence – předcházení nemoci.

Protilátky – látka tvořená imunitním systémem zaměřená vůči určitému antigenu.

Protilátky proti myozinu – viz tento odkaz – část Autoprotilátky

Proton – kladně nabitá částice v jádrech atomů.

Prvoci – jednobuněčné mikroorganismy.

Příušnice – jedná se o zánět příušních žláz virového původu. Komplikací může být zánět pohlavních žláz.

PS – pravá srdeční síň.

PT-Quick – vyšetření krevní srážlivosti, při kterém se měří čas do vzniku krevní sraženiny.

Purkyňova vlákna – společně s Tawarovými raménky šíří elektrický vzruch v srdečních komorách.

Q

QRS komplex – viz tento odkaz

R

RA – v tomto případě rodinná anamnéza.

Racionální strava – uvážené stravování s optimálním poměrem živin a dalších látek.

Ramipril – ACE-inhibitor.

RBC – erytrocyty (red blood cells).

Receptor – přijímač. Navázáním molekuly na receptor je do buňky vyslán určitý signál.

Regurgitační frakce – srdeční komora pumpuje krev (část krve) zpět do srdeční komory.

Rekonvalescence – zotavení se z nemoci.

Remodelace – opětovná modulace, tvarování.

Rentgen – viz tento odkaz

Repolarizace – obnovení napětí na buněčné membráně po předchozím podráždění buňky (depolarizaci).

Resistenční tepny – tepny, které regulují přítok krve k orgánům.

Revmatická horečka – zánětlivé onemocnění objevující se jako následek infekce určitým typem streptokoka, zejména když infekce nebyla včas léčena antibiotiky. Za dva až tři týdny po infekci se objeví horečka, stěhovavé záněty kloubů s otoky a především onemocnění srdce (včetně myokarditidy), kdy může vést ke vzniku chlopenních vad. Je zde riziko jejího opakování.

Revmatoidní faktor – protilátka proti části imunoglobulinů.

Rivaroxaban – antikoagulancium skupiny NOAC.

RNA – ribonukleová kyselina.

RTG – zkratka pro rentgen.

Rubella – virus, který způsobuje tzv. třídenní spalničky.

S

SA uzel – sinoatriální uzel, viz tento odkaz

Salicyláty – léky užívané k léčbě bolesti a snížení horečky. Patří k nesteroidním protizánětlivým lékům. Jejich podávání není v akutní fázi myokarditidy doporučeno.

Sarkoidóza – onemocnění ne zcela vyjasněného původu. Je charakterizované tvorbou granulomů (nakupenin tkáně složené z nově tvořených cév a vaziva, které přerůstá přes poškozená místa a vede k jejímu hojení).

Sartany – viz tento odkaz – část Sartany

Sat – zkratka pro saturaci.

Saturace – nasycení (např. krve kyslíkem).

Scintigrafie – viz tento odkaz

Sedimentace erytrocytů – viz tento odkaz – část Známky zánětu

Segment – úsek.

Sekundární infekce – druhotná infekce (infekce druhá v pořadí, která komplikuje jinou nemoc).

Selektivní – „výběrový.“

SF – v tomto případě srdeční frekvence.

Schistosomóza – též bilharzióza. Jedná se o parazitární onemocnění způsobené motolicemi. Postihuje především vylučovací a trávicí soustavu.

Sinus – v tomto případě zkrácený výraz k označení normálního srdečního rytmu.

Sjögrenův syndrom – porucha funkce žláz s tzv. zevní sekrecí (slinných a slzných žláz). Projevuje se tedy suchostí ústní sliznice a spojivek.

Skléry anikterické – bělmo normální barvy („bez přítomnosti žloutenky“)

SLE – zkratka pro Systémový lupus erythematodes.

Spalničky – velmi nakažlivé virové onemocnění, způsobené paramyxoviry. Projevuje se zánětem horních dýchacích cest, horečkou, zánětem spojivek a charakteristickou vyrážkou.

Spironolakton – diuretikum.

Srdeční frekvence – počet tepů za minutu.

Srdeční glykosidy – tyto látky zvyšují kontraktilitu (stažlivost) srdce a nepřímo zpomalují srdeční frekvenci.

Srdeční selhání – viz tento odkaz

ST úsek – viz tento odkaz

St. p. – zkratka pro stav po …

Stafylococcus – skupina bakterií, které vytvářejí útvary vzhledu drobných hroznů. Způsobují mnoho různých onemocnění a stavů.

Sternum – latinsky hrudní kost.

Streptococcus – skupina bakterií, které vytváří charakteristické řetízky. Některé z nich se běžně vyskytují v lidském organismu. Řada zástupců těchto bakterií způsobuje především hnisavá onemocnění.

Streptomycin – antibiotikum ze skupiny aminoglykosidů.

Subfebrilie – zvýšená teplota mezi 37 – 38 ºC.

Submandibulární uzliny bilaterálně nehmatné – podčelistní uzliny oboustranně nehmatné.

Sulfonamidy – léky užívané k léčbě bakteriálních infekcí.

Susp. – zkratka pro suspektní (podezřelý).

Svalový tonus – napětí svalu.

Svody aVR, aVL, aVF – končetinové svody, viz tento odkaz

Svody I – III – končetinové svody, viz tento odkaz

Svody V1 – V6 – hrudní svody, viz tento odkaz

Symetrický – souměrný.

Symptom – příznak.

Symptomatická léčba – léčba příznaků.

Syndrom Churga-Straussové – jedná se o vzácný druh vaskulitidy (zánětlivé onemocnění cév) s projevy bronchiálního (průduškového) astmatu.

Systémové onemocnění – skupina obvykle zánětlivých chorob. Mnohé z nich mají rysy autoimunního onemocnění.

Systémový lupus erythematodes – systémové onemocnění. Postihuje různé orgány. Objevuje se motýlovitá vyrážka v oblasti nosu.

Systola – „vyprazdňovací“ fáze srdce.

Šestá dětská nemoc – virové onemocnění vyvolávané virem HHV-6. Obvykle onemocnění malých dětí s teplotami a vyrážkou.

T

T1 relaxace – viz tento odkaz

T2 relaxace – viz tento odkaz

Tachyarytmie – rychlá a nepravidelná srdeční činnost.

Tachykardie – zrychlení srdeční činnosti, zhruba nad 100 tepů za minutu. Vyskytuje se i při námaze či rozrušení.

Tachypnoe – zrychlené dýchání.

Tamponáda srdeční – stlačení srdce nahromaděním tekutiny v perikardu (osrdečníku). Je provázena závažnou poruchou funkce srdce.

Tawarova raménka – součást převodního srdečního systému („elektrického vedení srdce“), která šíří elektrické impulsy do pravé a levé komory.

TBC – zkratka pro tuberkulózu.

Telmisartan – sartan.

Testosteron – mužský pohlavní hormon.

Tetracykliny – antibiotika.

TK – zkratka pro tlak krve.

Tlak na tragy – tlak na chrupavčité výstupky ušního boltce.

T-lymfocyty – bílé krvinky, které regulují ostatní buňky imunitního systému zúčastněné na imunitní reakci a likvidují choroboplodné zárodky, včetně buněk jimi nakažených. Likvidují také nádorové buňky.

TNF-α – jedná se o cytokin, který se účastní imunitních a dalších dějů. Podílí se například na zvyšování teploty.

Tonzily – krční mandle.

Toxin – látka, která má/může mít škodlivé účinky na živý organismus.

Toxocara canis – škrkavka psí.

Toxoplasma gondii – prvok způsobující toxoplazmózu.

Toxoplazmóza – onemocnění způsobení prvokem Toxoplasma gondium. Někdy může proběhnout bez příznaků nebo s lehkým průběhem. Závažná je především u těhotných žen.

Trakt – ústrojí (např. zažívací).

Tricyklická antidepresiva – látky užívané k léčbě depresí.

Trichinella spiralis – latinsky svalovec stočený.

Trichinelóza – onemocnění způsobené parazitujícím červen Trichinella spiralis (svalovec stočený).

Trojcípá chlopeň – chlopeň mezi pravou srdeční síní a komorou.

Tromboembolická nemoc – stav charakterizovaný vznikem krevní sraženiny (trombu) v určitém místě krevního oběhu a jeho následným vmetením (embolizací) do plic.

Trombotická fáze – „sraženinová“ fáze.

Trombóza – srážení krve v cévách za živa. V tepnách má za následek nedokrevnost (ischemii) dané oblasti a v žílách zhoršuje odtok krve. Může být zdrojem vmetku (embolu).

TROP I – zkratka pro troponin I.

Troponin – viz tento odkaz – část Kardiospecifické enzymy

Trypanosoma cruzi – původce Chagasovy nemoci.

Třídenní spalničky – označované někdy jako „Německé spalničky.“ Pojmenování této nemoci je problematické. V anglicky mluvících zemích pojem rubella (virus třídenních spalniček) neznamená to samé, co rubeola (v angličtině spalničky), i když jsou si tyto nemoci velmi podobné, především červenou vyrážkou. V českých zemích naopak pojem rubeola a rubella splývají a na rozdíl od angličtiny v překladu neznamenají spalničky, ale zarděnky.

TT – v tomto případě zkratka pro tělesnou teplotu.

Tuberkulóza – onemocnění vyvolávané bakterií Mycobakterium tuberculosis. Způsobuje zvláštní formu zánětu, jehož podstatou je tvorba tuberkulózních uzlíků.

U

Ultrazvuk – viz tento odkaz

Urea – organická látka obsahující dusík, která vzniká při metabolismu (biochemických přeměnách) bílkovin. Její koncentrace v krvi odráží zejména činnost ledvin. Vylučuje se močí.

V

Vakcinace – očkování.

Valsartan – sartan.

Varicella zoster virus – původce planých neštovic a pásového oparu.

VAS – zkratka pro visuální analogovou stupnici (visual analogue scale) – např. bolest od 1 do 10.

Velkobuněčná myokarditida – viz tento odkaz

Virémie – výskyt virů v krvi, viz tento odkaz

Virová sérologie – viz tento odkaz – část Mikrobiologie a virová sérologie

Virus  – drobná částice živé hmoty tvořená dědičnou informací v podobě DNA nebo RNA a bílkovinným obalem (tzv. kapsidem).

Virus Epsteina-Barrové – virus vyvolávající např. infekční mononukleózu a chronický únavový syndrom.

Viscerální – útrobní.

Voltáž – hodnota elektrického napětí.

W

WBC – zkratka pro bílé krvinky (white blood cells).

Wegenerova granulomatóza – onemocnění projevující se nekrózou v oblasti nosohltanu a těžkou rýmou.

Z

Zánět – obranná reakce tkáně a orgánu na poškození.

Zánětlivá kardiomyopatie – viz tento odkaz (konec článku)

Zápal plic – zánět plic, vyvolaný řadou původců. Projevuje se horečkou, celkovým vyčerpáním, kašlem s vykašláváním, bolestí na hrudi atd.

Zátěžové EKG – viz tento odkaz

Zornice isokorické – zornice obou očí mají stejnou velikost.

Zpět. obj. – zkratka pro zpětný objem. Objem krve, který se do srdeční komory „vrátí.“

Autoři úvodních snímků: National Institutes of Health (NIH); NIAID; Patrick J. Lynch; Klinika zobrazovacích metod FN Motol; Kalumet

Příspěvek Slovníček pochází z Myokarditida