Jan Habásko

Profesor Leslie T. Cooper, Jr.

22.12.2017 Jan Habásko

V nejnovějším článku si můžete přečíst rozhovor s panem profesorem Leslie T. Cooperem Jr., M.D., přednostou kardiologické kliniky Mayo Clinic na Floridě v USA, která patří k předním světovým kardiologickým pracovištím. Profesor Cooper je mimo jiné také jedním z nejuznávanějších a nejrenomovanějších odborníků v oblasti výzkumu a léčby myokarditid a dalších srdečních onemocnění. Položil jsem mu čtyři otázky, týkající se

Upozornění

18.3.2017 Jan Habásko

Přístupem na stránky www.myokarditida.cz souhlasíte s následujícími podmínkami. Pokud nesouhlasíte, stránky prosím opusťte. Vyhrazuji si právo tyto podmínky kdykoliv změnit a učiním vše potřebné pro to, abych Vás o této změně informoval. Přesto je vhodné tyto podmínky průběžně sledovat vzhledem k tomu, že používáním www.myokarditida.cz s nimi souhlasíte: Informace na webu www.myokarditida.cz nejsou návodem pro léčení

MUDr. Veronika Stará

18.3.2017 Jan Habásko

Stránky myokarditida.cz se podrobně věnují problematice srdečního onemocnění, které je pro laickou veřejnost poměrně neznámé a které svými typickými klinickými projevy může u pacientů a jejich blízkých vzbuzovat značné obavy. Srozumitelnou formou je zde vysvětlena podstata onemocnění, jeho možné formy, příčiny, klinické příznaky, diagnostika a léčba. Webové stránky jsou přehledně členěny na jednotlivé sekce a

O webu

15.3.2017 Jan Habásko

ážení a milí návštěvníci webových stránek www.myokarditida.cz, jmenuji se Jan Habásko a jsem zakladatelem a správcem tohoto webového průvodce. Jsem studentem Gymnázia Jana Nerudy a sám jsem myokarditidou onemocněl. Stránky jsou určeny pacientům s diagnostikovanou myokarditidou a jejich rodinám a blízkým a nově i odborníkům, kterým byla na těchto stránkách vyčleněna oddělená část. Pro pacienty i

Zkratky

14.3.2017 Jan Habásko

18-F FDG izotop fluoru – fluorodeoxyglukóza 2CH 2 komorový 3D IT T1 název sekvence pro průkaz LGE 4CH 4 komorový ACE-I inhibitor angiotensin konvertujícího enzymu ACT akcelerační čas ve výtokovém traktu (na plicnici) AFA anti-fibrilární protilátky AIDS syndrom získané imunodeficience AIM akutní infarkt myokardu AKS akutní koronární syndrom ALT alaninaminotransferáza AMA antimitochondriální protilátky AMLA

Diskuze

14.3.2017 Jan Habásko

Zkoumaný soubor tvořili většinou mladí muži do 40 let věku. Většina pacientů měla zvýšenou iniciální hladinu troponinu I a celkově soubor vykazoval silnou heterogenitu v otázce symptomů i výsledků vyšetření. 70 % pacientů si stěžovalo na bolesti na hrudi a častý byl i výskyt tlaku na hrudi (37 %), ztíženého dýchání (37 %) a subfebrilie nebo

Výsledky

14.3.2017 Jan Habásko

Klinická charakteristika Klinické charakteristiku souboru jsou shrnuty v tabulce 6. Pacienti byli průměrného věku 35 ± 14 let s výraznou převahou mužů (24 mužů a 6 žen). Jedinou statisticky významnou charakteristikou při porovnání skupiny Trop – a Trop + byl věk pacientů, kdy ve skupině Trop – byly pacienti starší. Výskyt diagnóz v anamnéze: 2 ulcerózní kolitidy, 1

Metodika

14.3.2017 Jan Habásko

Zkoumaný soubor Zkoumaný soubor tvoří pacienti, kteří byli hospitalizováni na kardiologickém oddělení Nemocnice na Homolce mezi 1. lednem 2002 a 31. prosincem 2016 s diagnózou myokarditidy či perimyokarditidy. Pacienti byli v elektronické databázi nemocnice identifikováni podle čísla diagnózy I 408. Myokarditida či perimyokarditida byla v tomto zkoumaném souboru definována na základě diagnostiky ošetřující kardiologa. Vzhledem k tomu, že nebyla

Cíle

14.3.2017 Jan Habásko

Cíl 1 Zhodnotit subjektivní příznaky, objektivní nálezy a výsledky vyšetření pacientů hospitalizovaných v Nemocnici na Homolce v akutní fázi myokarditidy či perimyokarditidy. Cílem je zhodnotit výsledky následujících vyšetření, přičemž podrobnosti ke konkrétním zkoumaným jevům u jednotlivých vyšetření jsou uvedeny v metodice předkládané práce: EKG, ECHO, RTG, magnetická rezonance srdce (CMRI), laboratorní vyšetření a SKG. Cíl 2 Porovnat výsledky

Zdroje

14.3.2017 Jan Habásko

RICHARDSON P., MCKENNA W., BRISTOW M., MAISCH B., MAUTNER B., O´CONNELL J., OLSEN E., THIENE G., GOODWIN J., GYARFAS I., MARTIN I., NORDER P. Report of the 1995 World Health Organization/International Society and Federation of Cardiology Task Force on the Definition and Classification of Cardiomyopathies. Circulation, 93(5), 841–842. Dostupné z: http://circ.ahajournals.org/content/93/5/841.abstract ELLIOTT P., ANDERSSON B.,

Prognóza

14.3.2017 Jan Habásko

Určit prognózu myokarditidy a ZKMP je obtížné, protože závisí na celé řadě různých faktorů, včetně věku a typu nemoci. Nejvyšší mortality a nutnosti srdeční transplantace dosahuje GCM s 48-89 % (49, 55, 56). U HIV/AIDS pacientů s myokarditidou je tato hodnota 15-55 % (72, 73, 74) a obdobná je u srdeční sarkoidózy se 17-48 % desetiletým

Mechanická podpora vnitřních orgánů a transplantace srdce

14.3.2017 Jan Habásko

K tomuto druhu terapie se přistupuje u fulminantně probíhajících myokarditid, pacientů v kardiogenním šoku s hemodynamickou nestabilitou navzdory optimální léčbě (43, 127). Slouží jako „most k uzdravení nebo transplantaci“ (96). Z mechanických podpor jsou užívány levostranné či oboustranné srdeční podpory a extrakorporální membránová oxygenace (ECMO), (127, 157). Konkrétně u ECMO byla ve studiích prokázána poměrně velká efektivita u dětí

Imunoadsorpce a interferony

14.3.2017 Jan Habásko

Imunoadsorpce Užití této terapie je zvažováno u ZKMP s navozenou autoimunitou a tvorbou antimyokardiálních autoprotilátek (24, 98, 99). Princip terapie spočívá v odstranění cirkulujících autoprotilátek třídy IgG cirkulujících v periferní krvi (99). Její účinnost byla sice již potvrzena, ale pouze na malých souborech pacientů (98). V současné době probíhá multicentrická randomizovaná studie, která ověřuje účinek této terapie u 200

Imunosupresivní terapie

14.3.2017 Jan Habásko

Tento druh terapie je indikován v případě nálezu GCM, eozinofilní myokarditidy, srdeční sarkoidózy a u myokarditidy spojených s autoimunními onemocněními (55, 76, 77). Nejčastěji se jedná o kombinaci prednisonu, cyklosporinu a/nebo azathioprinu (11, 149, 150, 151). Jedna z prvních velkých studií, zabývajících se účinkem imunosupresivní terapie u myokarditidy – Myocarditis Treatment Trial z roku 1995 (11), neprokázala příznivý účinek

Imunoglobuliny

14.3.2017 Jan Habásko

Intravenózně podávané imunoglobuliny (IVIG) ve vysokých dávkách jsou indikovány u pacientů s různými poruchami imunitního systému. Jejich účinek spočívá v modulaci imunitního systému, včetně inaktivace autoprotilátek (99). Příznivý účinek IVIG na funkci srdce a prognózu byl prokázán u pacientů s CHSS (141), DKMP s vysokou virovou náloží PVB19 (142), u dětí (143, 144) a fulminantně probíhající myokarditidy a ZKMP

O imunologické léčbě obecně

14.3.2017 Jan Habásko

Tato část léčby je v současné době stále předmětem výzkumů, které se zaměřují jak na léčbu akutní myokarditidy, tak i její chronické formy. Jejich závěry jsou ovšem často odlišné nebo jsou konkrétní druhy terapie vhodné pouze pro určité skupiny pacientů, např. imunosupresivní terapie (29). Jako omezující faktory jsou popisovány malý počet účastníků studie, design studie a

Léčba antibiotiky a antivirotiky

14.3.2017 Jan Habásko

V České republice z bakteriálních původců převládá Borrelia burgdorferi, která je léčena třítýdenními dávkami cefalosporinů 3. generace, podávanými intravenózně (99). I u ZKMP tato léčba vedla ke zlepšení srdeční funkce (29). Léčba antivirotika má u velké části pacientů dle zdrojů jen velice omezený význam. Jejich příznivý účinek byl zaznamenán zejména u nemocných léčených v iniciální fázi virové infekce

Léčba arytmií a tromboembolismu

14.3.2017 Jan Habásko

V léčbě arytmií nejsou zatím nevrženy žádné konkrétní postupy. Jejich léčba přístrojovou technikou je problematická, protože arytmie mohou po akutní fázi nemoci samy vymizet (43) a ve zdrojích je tedy v akutní fázi nemoci při indikaci přístrojové korekce arytmií doporučován spíše zdrženlivější postoj (100). Takováto léčba je nejčastěji využívána u lymeské karditidy, srdeční sarkoidózy, GCM a Chagasovy

Léčba srdečního selhání

14.3.2017 Jan Habásko

Léčba srdečního selhání u myokarditidy i ZKMP by se dle zdrojů měla řídit doporučeními kardiologických společností. Na základě výsledků studií byl ale prokázán pozitivní nebo naopak negativní účinek některých medikamentů na prognózu a zánětlivé změny a remodelaci myokardu (130, 131, 132, 134, 135, 136, 137). Základ léčby tvoří ACE-inhibitory, eventuálně sartany, betablokátory (v akutní fázi

Režimová opatření

14.3.2017 Jan Habásko

U pacientů je vždy indikována přísná restrikce sportu a namáhavých fyzických aktivit (26, 43, 96, 98, 99, 100). U sportovců i nesportovců je minimální doba této restrikce šest měsíců, a to za předpokladu, že došlo k normalizaci srdeční funkce, nevyskytují se u pacienta klinicky významné arytmie a nemocný je již bez obtíží (128). Navyšování zátěže by

Obecně o léčbě

14.3.2017 Jan Habásko

Léčba myokarditidy a ZKMP je poměrně komplikovaná, což je zapříčiněno mnoha faktory. Navíc je stále předmětem intenzivního výzkumu Z pohledu kauzální léčby je významnou překážkou množství rozličných původců, které mohou myokarditidu a ZKMP vyvolat. Jejich spektrum zahrnuje množství agens od virových, bakteriálních a protozoálních původců, až po autoimunní onemocnění a hypersenzitivní reakce na různé medikamenty, přičemž

Endomyokardiální biopsie (EMB) a nukleární metody a katetrizační vyšetření

14.3.2017 Jan Habásko

Endomyokardiální biopsie EMB je invazivní vyšetřovací metoda, která je v mnohých zdrojích popisována jako zlatý standard v diagnostice myokarditidy i ZKMP, který definitivně potvrzuje diagnózu a má také významnou roli ve stanovení etiologie nemoci (24, 96, 98, 99, 100). Pokud není myokarditida potvrzena EMB, označuje se jako klinicky suspektní (96). V doporučeních Evropské kardiologické společnosti je dokonce uváděno,

Laboratorní vyšetření

14.3.2017 Jan Habásko

Laboratorní vyšetření je složeno vedle základních vyšetření i z detekce biomarkerů poškození myokardu, srdečního selhání a ukazatelů zánětu. Evropskou kardiologickou společností je doporučování testování antimyokardiálních protilátek (24; více kapitola 7.6.3 Autoprotilátky), naopak není doporučeno rutinní sérologické vyšetření, kvůli jeho malému přínosu v diagnostice (24, 108). V mnohých zdrojích je upozorňováno, že negativita ukazatelů zánětu a biomarkerů myokardiální nekrózy

Magnetická rezonance srdce (CMRI)

14.3.2017 Jan Habásko

Magnetická rezonance srdce je v současnosti hlavní neinvazivní vyšetřovací metodou pacientů s myokarditidou (24, 97, 98, 99). Některými autory je dokonce popisována jako jedno ze základních vyšetření a u stabilních pacientů je upřednostňováno dřívější provedení CMRI než EMB (24). Její výhody spočívají v tom, že je schopna zhodnotit strukturu a funkci srdce s větší přesností než ECHO, a především

ECHO a RTG hrudníku

14.3.2017 Jan Habásko

Echokardiografické vyšetření má podobně jako EKG úlohu především ve stratifikaci a sledování stavu pacientů a má roli i ve vyloučení jiné příčiny obtíží a srdeční dysfunkce (24, 96, 98, 99, 100). Množství popsaných nálezů je rozsáhlé a diagnózu myokarditidy dokonce nevylučuje ani normální ECHO nález (99, 100). Vyskytuje se regionální či globální poruchy kinetiky LK

EKG a Holter monitorování

14.3.2017 Jan Habásko

EKG změny jsou u pacientů s myokarditidou rozmanité. Až u ¼ pacientů je EKG nález normální (97). EKG podle zdrojů důležité zejména k vyloučení jiných patologických stavů, které by mohly vysvětlit obtíže pacienta (8). Často jsou popisovány nespecifické repolarizační změny, elevace nebo deprese ST úseku (změny v repolarizaci mohou napodobovat infarkt myokardu, obr. 10), inverze T vln, prodloužení

Subjektivní příznaky a fyzikální vyšetření

14.3.2017 Jan Habásko

Pacienti s myokarditidou, případně se ZKMP, mají různorodé obtíže a projevy nemoci. Až v 60 % případů předchází onemocnění nejčastěji virová infekce gastrointestinálního nebo respiračního ústrojí. U dětí je často dokumentována předchozí zvýšená fyzická nebo psychická zátěž (24, 43, 99, 100, 101). Projevy nemoci jsou bolest na hrudi, nevolnost, dušnost, horečka, chřipce podobné příznaky, bolesti kloubů a

Obecně o diagnostice

14.3.2017 Jan Habásko

Diagnostika myokarditidy patří v kardiologii z mnoha důvodů k těm nejsložitějším. Jedním z nich je např. velká variabilita příznaků a projevů tohoto onemocnění, která zahrnuje celou škálu od asymptomatických pacientů až po případy srdečního selhání, kardiogenního šoku a náhlé smrti a také pacienty, u kterých myokarditida napodobuje ICHS (97). Neexistuje také žádné jediné vyšetření, které by stoprocentně diagnózu potvrdilo.

Chagasova nemoc

14.3.2017 Jan Habásko

Chagasova nemoc je parazitární onemocnění vzniklé po nákaze parazitem Trypanosoma cruzi. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti Střední a Jižní Ameriky (26). Podle WHO je celosvětově infikováno 8 milionů lidí, přičemž umírá ročně 10 000 infikovaných (91). Diagnóza je potvrzena serologickým průkazem parazita (92) Parazit je přenášen bodavým hmyzem z čeledi Reduviidae (26). Následně infikuje především svalové buňky (myokardu,

Myokarditida spojená s autoimunními onemocněními

14.3.2017 Jan Habásko

Myokarditida je spojována se značným množstvím autoimunních systémových onemocnění (viz kapitola 3). Některá z nich byla zmíněna již v kapitole o hypersenzitivní eozinofilní myokarditidě (Churg-Straussová syndrom a HES). Vzhledem k jejich velkému množství jsou zde zmíněny pouze SLE, ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc, celiakie a revmatická horečka. Systémový lupus erythematodes (SLE) je multiorgánové systémové onemocnění postihující kůži, plíce, kardiovaskulární

Myokarditida u HIV pozitivních pacientů

14.3.2017 Jan Habásko

Kardiální postižení je u HIV pozitivních pacientů velmi častou komplikací, která se objevuje u 25–75 % pacientů. U pacientů s AIDS byla post-mortem identifikována myokarditida u 40–52 % případů (34). Některé zdroje upozorňují na nárůst kardiální manifestace u HIV pozitivních pacientů, což dle nich souvisí s delší dobou přežití těchto pacientů díky zlepšené léčbě (33, 34). Etiologie

Sarkoidóza srdce

14.3.2017 Jan Habásko

Sarkoidóza je multiorgánové granulomatózní zánětlivé onemocnění, která má v ČR prevalenci zhruba 60 případů na 100 000 obyvatel (50). Nejčastěji postihuje plíce a lymfatické uzliny. Srdeční sarkoidóza se manifestuje u zhruba 5 % nemocných (58), i když bioptické nálezy sarkoidózy srdce byly prokázány až u 23 % pacientů (59). Histologický nález srdeční sarkoidózy je v některých ohledech podobný

Velkobuněčná myokarditida

14.3.2017 Jan Habásko

Velkobuněčná myokarditida (GCM) je vzácná forma myokarditidy většinou s dramatickým průběhem a život ohrožujícími komplikacemi. Velkobuněčná myokarditida je charakterizována histopatologickým nálezem obrovských mnohojaderných buněk, infiltrací eozinofily a T-lymfocyty a nekrózou kardiomyocytů. Obrovské buňky jsou lokalizovány především na okrajích nekrózy myokardu (48). Na rozdíl od sarkoidózy je u GCM pozorovatelné menší množství fibrózních změn, a minimální množství

Eozinofilní myokarditida

14.3.2017 Jan Habásko

Eozinofilní myokarditida je vzácný typ myokarditidy, který je většinou vyvolán hypersenzitivní či alergickou reakcí. Její prevalence v autopsiích myokardu byla zhruba 0,5 % (25). Mnohem vyšší je u pacientů, kteří podstupují transplantaci srdce, kde byla zjištěna u 7–20 % čekatelů (25). Jednat se v tomto případě může o komplikaci v souvislosti s podávanou medikací, především dobutaminem (16). Základní charakteristikou

Fulminantní, akutní a chronická myokarditida

14.3.2017 Jan Habásko

Fulminantní myokarditida Jedná se o vzácnější formu myokarditidy, která je charakteristická rychlou progresí onemocnění. V období obvykle jen několika dnů až jednoho či dvou před samotným onemocněním je obvyklý výskyt prodromů virové infekce (horečka, bolesti svalů či kloubů apod.). Pacienti se prezentují akutním srdečním selháním až obrazem kardiogenního šoku a dochází k rychlému poklesu EF LK (16).

Klasifikace myokarditidy a ZKMP

14.3.2017 Jan Habásko

Klasifikace myokarditidy a ZKMP není dosud zcela ustálená a vyvíjí se s přibývajícími znalostmi o etiologii a patogenezi onemocnění. Existuje několik klasifikací, které se mohou navzájem kombinovat. Může se jedna o rozdělení podle etiologie onemocněni (infekční či neinfekční), dále podle histologického nálezu (eozinofilní, lymfocytární, granulomatózní, velkobuněčná), dle klinického obrazu a manifestace (např. myokarditida spojená se srdečním

Histopatologie

14.3.2017 Jan Habásko

Makroskopické změny na srdci jsou pozorovány u těžších forem nemoci, kdy může být srdce zvětšené dilatací srdečních oddílů a mění se také konzistence myokardu (38). Histologický nález může být rozmanitý. Nejčastější je výskyt lymfocytárního infiltrátu. Vyskytuje se u myokarditid s virovou a toxickou etiologií, dále u infekce Borrelia burgdorferi, vaskulitid a dalších systémových onemocnění (16, 38).

Patogeneze

14.3.2017 Jan Habásko

Znalosti o patogenezi myokarditidy a ZKMP jsou stále limitovány. Je to dáno jejich rozmanitou etiologií a někdy ne zcela vyjasněnými autoimunními procesy, které byly u myokarditidy detekovány. Většina informací o patogenezi těchto onemocnění pochází od experimentálních myších modelů, přičemž nejlépe prozkoumána je myokarditida způsobená enteroviry a adenoviry. Obecně je patogeneze myokarditidy rozdělována do tří za

Etiologie

14.3.2017 Jan Habásko

Etiologie myokarditidy je velmi rozmanitá (tab. 1) a zahrnuje jak infekční, tak i neinfekční původce. Velký význam mělo pro objev infekčních agens, způsobujících myokarditidu, zavedení PCR a elektronové mikroskopie při analýze biopticky odebraných vzorků srdečního svalu pacientů. Za nejčastější příčinu myokarditidy, resp. ZKMP jsou považovány virové agens, přičemž se skupiny virů, převládající v etiologii myokarditidy a

Epidemiologie

14.3.2017 Jan Habásko

Určení epidemiologie myokarditidy a ZKMP je v důsledku mnoha faktorů obtížné. Je tomu především kvůli obtížné diagnostice, postrádající zatím test, který by měl dostatečnou specificitu a senzitivitu k jednoznačnému rozpoznání myokarditidy a také kvůli rozmanitému průběhu a manifestaci onemocnění, kvůli čemuž nemusí být lehčí formy myokarditidy vůbec rozpoznány. Epidemiologické studie se tedy potýkají s četnými limitacemi. Za jistý

Definice myokarditidy a ZKMP

14.3.2017 Jan Habásko

Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokardu) fokálního nebo difúzního charakteru, které je vyvoláno nejčastěji virovým původcem. Jedná se o onemocnění s rozmanitou manifestací a průběhem, od asymptomatických případů až po případy s rozvojem dilatační kardiomyopatie a kardiogenního šoku či manifestující náhlým úmrtím. Jednotná definice myokarditidy vzhledem k různým hodnotícím kritériím neexistuje. To samé platí i u ZKMP.

Imunosupresivní terapie myokarditidy

15.7.2016 Jan Habásko

Immunosuppressive Therapy in Myocarditis. Circulation Journal: Official Journal of the Japanese Circulation Society. 2015, –(79), 4-7. Účinek imunosupresivní terapie spočívá v útlumu reakce imunitního systému. Možnosti využití imunosupresiv v léčbě myokarditidy a zánětlivé dilatační kardiomyopatie jsou závislé na přítomnosti viru v tkáni srdeční svaloviny. U pacientů s prokázanou přítomností genetické informace viru v srdeční tkáni nemůže být imunosupresivní terapie indikována. Mohlo by

MUDr. Theodor Adla

8.3.2016 Jan Habásko

MUDr. Theodor Adla Mohl byste prosím říci nějaké informace o Vašem profesním životě? V roce 1999 jsem úspěšně dostudoval 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po studiích jsem strávil rok jako postgraduální student na Ústavu lékařské informatiky 2. LF UK a následně jsem byl 1,5 roku na náhradní „civilní“ vojenské službě. Poté jsem v

Můj příběh

1.3.2016 Jan Habásko

O myokarditidě jsem nikdy neslyšel, vůbec jsem netušil, že taková nemoc existuje – až do května 2014. Ještě odpoledne mi nic nebylo, večer jsem se najednou začal cítit absolutně vyčerpaný. V noci se přidaly horečky nad 39 ºC a bolesti kloubů. Druhý den mě začalo pobolívat na hrudi. Dětská lékařka mě vyšetřila, pro jistotu mě poslala

Léčba interferonem-beta

1.3.2016 Jan Habásko

The management of myocarditis. European Heart Journal. 2011, -(32), 2616–2625. Interferony, včetně interferonu-beta, jsou součástí protivirové a protinádorové imunity. Potlačují množení viru a vyvolávají buněčnou smrt u virem napadených buněk. Dosavadní výzkumy nebyly velkých rozměrů a princip účinku interferonu-beta podaného pacientům s myokarditidou není dosud zcela vyjasněn. Výsledky jsou ale (alespoň u některých druhů myokarditid) velmi

Slovníček

1.3.2016 Jan Habásko

Při zpracování tohoto slovníčku byly využity citace z následujících zdrojů: HEMZAL, Boleslav a Miroslav VOTAVA. Zkratka používané v medicíně. 1. vydání. Brno: NEPTUN, 2005. ISBN 80-902896-9-X. VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. 5. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 1998. ISBN 80-85800-81-0. http://lekarske.slovniky.cz/ http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 10 x 10 na 9 – zkrácená verze pro zápis čísla

Vývoj a průběh myokarditidy

28.2.2016 Jan Habásko

Co se děje v těle (patogeneze) Nyní popíšu, co se vlastně v těle při myokarditidě děje. Stěna samotného srdce se skládá ze tří vrstev – endokardu (vnitřní srdeční blána), myokardu (srdeční svalovina) a epikardu (vnější srdeční blána). Srdce je uloženo ve vakovitém obalu, který se nazývá perikard (viz obrázek 1). Při myokarditidě je napaden právě myokard

Život s myokarditidou

26.2.2016 Jan Habásko

Zásadní je při léčbě myokarditidy a následné rekonvalescenci přísný klidový režim a výrazné omezení fyzické a sportovní aktivity. Doba tohoto omezení a činnosti, které může pacient po samotné myokarditidě vykonávat, závisí na funkci jeho srdce. Minimální doba, po kterou musí pacient tento režim dodržovat, je 6 měsíců, a to i u pacientů, kteří nemají žádné

Ostatní možnosti léčby

26.2.2016 Jan Habásko

Stav pacienta, především u fulminantní a velkobuněčné myokarditidy, může být někdy velmi vážný a léčba léky sama o sobě v některých situacích není dostatečná. V těchto situacích lékaři přistupují k použití mechanické podpory orgánů nemocného, která má za účel zlepšit stav pacienta nebo poskytnout čas v další léčbě. Tento druh léčby zahrnuje několik různých možností. Může se jednat o

Imunologická léčba

26.2.2016 Jan Habásko

Tato část léčby myokarditidy se v klinické praxi užívá, ale je stále předmětem výzkumů a klinických studií. Princip účinku látek, které ovlivňují činnost imunitního systému, není v případě myokarditidy někdy zcela vyjasněn a studie a výzkumy se v míře účinku těchto látek při léčbě rozchází. Důležitá je i skutečnost, že u každého člověka má léčba (nejen ta ovlivňující

Léčba antivirotiky a antibiotiky

26.2.2016 Jan Habásko

U myokarditidy je pacient léčen antibiotiky v případě, že je původcem bakteriální infekce. V České republice se jedná nejčastěji o bakterii Borrelia burgdorferi. Je přenášena klíšťaty a způsobuje lymeskou boreliózu. Léčba antibiotiky probíhá zhruba 3 týdny infuzí do žíly (intravenózně). Podávají se cefalosporiny 3. generace (ceftriaxon a další), tetracykliny (doxycyklin), peniciliny (amoxicilin) či erytromycin. U komplikovaných bakteriálních

Léčba srdečního selhání

26.2.2016 Jan Habásko

Myokarditida má u některých pacientů dramatický průběh a mohou se objevit i známky srdečního selhání a arytmií, které pacienta ohrožují na životě. Velmi zjednodušeně – při srdečním selhání dochází ke zhoršení funkce srdce – srdce se nestahuje tak, jak má. Následkem toho se do těla dostává méně krve a tedy i méně kyslíku. U myokarditidy

O léčbě obecně

26.2.2016 Jan Habásko

Znalosti o myokarditidě, její diagnostika a léčba prošly v posledních letech velkým rozvojem. I přes tuto skutečnost mají pořád lékaři o tomto onemocnění, jeho průběhu, diagnostice a léčbě omezené znalosti a možnosti. Proto léčba myokarditidy, hlavně té chronické (případně zánětlivé kardiomyopatie – ke konci článku) sestává především z podpůrné a symptomatické léčby, kdy se léčí komplikace onemocnění (arytmie a

Scintigrafie a srdeční katetrizace

5.2.2016 Jan Habásko

Scintigrafie je izotopové vyšetření, které dokáže zobrazit funkci daného orgánu. Funguje tak, že pacientovi je podáno radiofarmakum (radioaktivní látka), pacient je snímkován a podle nahromadění radiofarmaka ve zkoumané tkáni jsou lékaři schopni zhodnotit funkci orgánu. V případě myokarditidy je možné tímto vyšetřením prokázat přítomnost ložiska zánětu v srdečním svalu. U této nemoci se scintigrafie používá velmi zřídka.

Endomyokardiální biopsie (EMB)

5.2.2016 Jan Habásko

Endomyokardiální biopsie je vyšetření, při němž jsou pacientovi přes cévní systém katetrizačně zavedeny kleštičky, jimiž je z pravé nebo levé komory odebráno čtyři až pět milimetrových vzorků tkáně srdečního svalu. Tyto jsou pak odeslány na vyšetření. Jedná se tedy o tzv. invazivní zákrok, kdy lékaři při vyšetřování zasahují do těla pacienta a u malého procenta pacientů (asi

Laboratorní vyšetření

5.2.2016 Jan Habásko

Laboratorní vyšetření se u myokarditidy soustřeďuje na ukazatele známek poškození srdečního svalu a ukazatele intenzity (míry) zánětlivých změn. Toto lékařům poskytuje společně se zobrazovacími metodami podklady pro posouzení stavu pacienta a naordinování vhodné léčby. KARDIOSPECIFICKÉ/SVALOVÉ ENZYMY U myokarditidy je sledována hladina tzv. kardiospecifických enzymů (molekul, které se nachází v srdečních buňkách). Je zde sledováno několik z nich

Rentgen (RTG)

5.2.2016 Jan Habásko

Rentgen je asi historicky nejstarší a nejznámější zobrazovací metodou v medicíně. Podstata vyšetření spočívá v tom, že jistá oblast pacientova těla je ozářena rentgenových zářením. Záření je pohlcováno měkkými tkáněmi (jako jsou třeba plíce) méně než tvrdými tkáněmi (např. kostmi). Rentgenové záření se poté zachytí na RTG snímek. Rentgen hrudníku se u myokarditidy používá k vyloučení jiných

Magnetická rezonance (MR nebo MRI)

5.2.2016 Jan Habásko

Jedná se o zobrazovací metodu, která využívá magnetických vlastností jader atomů, konkrétně protonů (kladně nabitých částí jádra atomů). Za normálních okolností jsou osy těchto protonů natočeny různými směry. V případě vyšetření pacienta magnetickou rezonancí je pacient umístěn do silného magnetického pole, které tyto osy uspořádá do jednoho směru. Takto uspořádaná jádra atomů jsou pak „ostřelována“ elektromagnetickými

Echokardiografie (ECHO)

5.2.2016 Jan Habásko

Echokardiografie je společně s EKG jedním ze základních kardiologických vyšetření. Využívá se při ní vlastností ultrazvuku – zvuku s velmi vysokou frekvencí (nad 20 000 Hz), který lidské ucho není schopno vnímat. Při echokardiografickém vyšetření dochází k tomu, že se ultrazvuk, vysílaný sondou, kterou lékař při kardiologickém vyšetření při podezření na myokarditidu přikládá k hrudníku, odráží od jednotlivých srdečních

Elektrokardiogram (EKG)

5.2.2016 Jan Habásko

Elektrokardiograf je přístroj, který zaznamenává časové změny elektrického potenciálu („elektrického vedení“) způsobené srdeční aktivitou. Záznam těchto změn se nazývá elektrokardiogram (EKG). Změny elektrické srdeční činnosti zodpovídají za mechanický („samovolný“) a koordinovaný („vyladěný“) stah jednotlivých částí srdce. Elektrický impuls vzniká v srdci v sinoatriálním (SA) uzlu, který se nachází v zadní části pravé síně, odtud elektrický impuls postupuje stěnami

Fyzikální vyšetření

5.2.2016 Jan Habásko

Fyzikální vyšetření, tedy vyšetření, které provádí lékař bezprostředně po příchodu pacienta do ambulance, bývá u myokarditidy různé. Není výjimkou, že fyzikální nález je normální nebo netypický. Někdy se může na první pohled myokarditida jevit jako běžné virové onemocnění. Lékař může pohledem na pacientovi pozorovat mnoho rozmanitých symptomů, například: Zvýšená teplota (subfebrilie) až horečka (febrilie) Vysoký jugulární

Definice a výskyt myokarditidy

20.1.2016 Jan Habásko

Definice Myokarditida je onemocnění, při kterém dochází k zánětlivému poškození srdečního svalu (myokardu). Zánět se vyskytuje buď jen na některých místech (tzv. ložiscích) srdečního svalu, nebo v celém srdečním svalu (difuzní zánět). Zánět je vyvolaný nejčastěji virovým původcem. Dochází při něm k poškození a odumírání buněk srdečního svalu. Průběh myokarditidy může být u jednotlivých pacientů různý (může proběhnout

Typy myokarditidy

20.1.2016 Jan Habásko

Myokarditida se dělí do několika forem. Klasifikace typů myokarditidy se průběžně upravuje. Nejpoužívanější je tzv. klinicko-patologické rozdělení, které kombinuje pozorovaný průběh onemocnění pacienta s nálezem na jeho srdečním svalu. Fulminantní myokarditida Fulminantní myokarditida je vzácná forma choroby, ovšem s dramatickým průběhem, kdy se u pacienta projevují známky srdečního selhání. U této formy dochází k závažným změnám

Příčiny

20.1.2016 Jan Habásko

Myokarditida může být vyvolána velkým množstvím infekčních i neinfekčních původců. Ve většině případů (až 95%) je vyvolána některým z virů, méně často bakteriemi (v našich podmínkách nejčastěji Borellia burgdorferi, která je přenášena klíšťaty a způsobuje lymeskou boreliózu, myokarditida způsobená touto bakterií se proto nazývá lymeská), parazity (hlavně v Jižní a Střední Americe) a vzácně kvasinkami, toxiny

Upozornění

20.1.2016 Jan Habásko

Přístupem na stránky www.myokarditida.cz souhlasíte s následujícími podmínkami. Pokud nesouhlasíte, stránky prosím opusťte. Vyhrazuji si právo tyto podmínky kdykoliv změnit a učiním vše potřebné pro to, abych Vás o této změně informoval. Přesto je vhodné tyto podmínky průběžně sledovat vzhledem k tomu, že používáním www.myokarditida.cz s nimi souhlasíte: Informace na webu www.myokarditida.cz nejsou návodem pro léčení

Slovo autora

20.1.2016 Jan Habásko

Vážení a milí návštěvníci webových stránek www.myokarditida.cz, jmenuji se Jan Habásko a jsem zakladatelem a správcem tohoto webového průvodce, určeného pacientům s diagnostikovanou myokarditidou a jejich rodinám a blízkým. Jsem studentem Gymnázia Jana Nerudy v Praze a sám jsem myokarditidou onemocněl, proto vím, v jaké situaci se nyní nacházíte a jak se cítíte. Při vyhledávání informací o této

Příznaky

19.1.2016 Jan Habásko

Příznaky jsou u každého pacienta s myokarditidou individuální a různé. Většině prvních příznaků myokarditidy předchází dřívější infekční, nejčastěji dýchacího nebo trávicího ústrojí. Příznaky, které pacient pozoruje, jsou chřipce podobné. Mohou mít až nezvykle rychlý nástup: nevolnost a nechutenství zvracení bledost a pocení horečka (febrilie) nebo zvýšená teplota (subfebrilie) bolest svalů a kloubů (myalgie a artralgie) únava